Nedostatek vitaminu D může zvyšovat riziko závislosti na opiátech, domnívají se vědci

Lidé, kteří mají málo vitaminu D, by mohli být náchylnější ke vzniku závislosti na opiátech. Poukázala na to nová studie uskutečněná na laboratorních myších, kterou publikoval časopis Science Advances. Výzkum podle vědců navíc naznačil, že na jedince s nízkou hladinou tohoto vitaminu mohou opiáty působit silněji.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby.

Tento vitamin, který si tělo nedokáže samo o sobě vyrobit, obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny. Přirozeně ho vytváří také lidská kůže díky působení slunečních paprsků. Nadměrné slunění ale škodí, může hrozit spálení kůže a vyšší riziko nádorů. 

Nová studie se zaměřila na možnou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a rizikem vzniku závislosti na opiátech. Vědci v tomto ohledu navázali na práci z roku 2007, která zjistila, že vystavení ultrafialovým (UV) paprskům způsobuje, že kůže produkuje „hormon štěstí“ endorfin. Ten v mozku aktivuje stejné receptory jako například morfin, heroin a jiné opioidy.

Další výzkumy pak například naznačily, že někteří lidé mají nutkání opalovat se a navštěvovat solária a vykazují jednání, které je typické pro chování závislých na opiátech. Vědci se proto domnívají, že by „motivací“ mohla být právě potřeba vitaminu D.

Laboratorní myši

Problém se nyní vědci pokusili prozkoumat prostřednictvím laboratorních myší. V rámci studie porovnali „normální“ hlodavce s těmi, kteří měli díky speciálně upravné stravě nedostatek vitaminu D.

„Zjistili jsme, že modulace hladin vitaminu D mění návykové chování jak na UV, tak na opiáty,“ poznamenal jeden z autorů Lajos V. Kemény z Massachusetts General Hospital. 

Když totiž tým hlodavcům podával malé dávky morfinu, ti s nedostatkem vitaminu vyhledávali drogu častěji než ostatní myši. Po odebrání látky u nich navíc byla mnohem větší  pravděpodobnost vzniku abstinenčních příznaků.

Větší účinek

Dalším zjištěním bylo, že morfin byl jako lék tišící bolest účinnější právě u myší s nízkými hladinami tohoto vitaminu. To znamená, opiát měl u nich přehnanou odezvu. Pokud by tomu tak bylo i u lidí, bylo by to podle dalšího autora Davida E. Fishera, který rovněž působí na Massachusetts General Hospital, znepokojivé.

„Představte si pacienta, který po operaci dostává morfin pro tišení bolesti. Pokud by měl tento člověk málo vitaminu D, euforické účinky podávané látky by mohly být výraznější. Tato osoba by pak měla větší pravděpodobnost, že se stane závislou,“ vysvětlil Fisher. 

Zjištění, že nedostatek vitaminu D by mohl zvyšovat návykové chování, podpořily také výsledky několika doprovodných analýz. Jedna z nich například přišla na to, že pacienti s mírně nízkými hladinami této látky měli o padesát procent vyšší riziko užívání opiátů než účastníci s normálními hladinami vitaminu. U pacientů s jeho závažným nedostatkem pak tato pravděpodobnost byla větší dokonce o devadesát procent. 

Další analýza ukázala, že lidé s diagnostikovanou poruchou užívání opiátů trpěli nedostatkem daného vitaminu častěji než ostatní. 

Vědci také podle Fishera zjistili, že když myším zvýšili hladinu vitaminu D na „zdravou“ úroveň, jejich reakce na opioidy se vrátila do normálu. V té souvislosti připomněl, že u lidí se dá nedostatek této látky zpravidla vyřešit například klasickými potravinovými doplňky.

Přestože je v této oblasti potřeba dalšího výzkumu, mohlo by to znamenat, že léčba nedostatku vitaminu D by mohla být jednou z cest, jak bojovat s „epidemií“ závislosti na opiátech, domnívá se Fisher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 46 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...