Nedostatek vitaminu D může zvyšovat riziko závislosti na opiátech, domnívají se vědci

Lidé, kteří mají málo vitaminu D, by mohli být náchylnější ke vzniku závislosti na opiátech. Poukázala na to nová studie uskutečněná na laboratorních myších, kterou publikoval časopis Science Advances. Výzkum podle vědců navíc naznačil, že na jedince s nízkou hladinou tohoto vitaminu mohou opiáty působit silněji.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby.

Tento vitamin, který si tělo nedokáže samo o sobě vyrobit, obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny. Přirozeně ho vytváří také lidská kůže díky působení slunečních paprsků. Nadměrné slunění ale škodí, může hrozit spálení kůže a vyšší riziko nádorů. 

Nová studie se zaměřila na možnou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a rizikem vzniku závislosti na opiátech. Vědci v tomto ohledu navázali na práci z roku 2007, která zjistila, že vystavení ultrafialovým (UV) paprskům způsobuje, že kůže produkuje „hormon štěstí“ endorfin. Ten v mozku aktivuje stejné receptory jako například morfin, heroin a jiné opioidy.

Další výzkumy pak například naznačily, že někteří lidé mají nutkání opalovat se a navštěvovat solária a vykazují jednání, které je typické pro chování závislých na opiátech. Vědci se proto domnívají, že by „motivací“ mohla být právě potřeba vitaminu D.

Laboratorní myši

Problém se nyní vědci pokusili prozkoumat prostřednictvím laboratorních myší. V rámci studie porovnali „normální“ hlodavce s těmi, kteří měli díky speciálně upravné stravě nedostatek vitaminu D.

„Zjistili jsme, že modulace hladin vitaminu D mění návykové chování jak na UV, tak na opiáty,“ poznamenal jeden z autorů Lajos V. Kemény z Massachusetts General Hospital. 

Když totiž tým hlodavcům podával malé dávky morfinu, ti s nedostatkem vitaminu vyhledávali drogu častěji než ostatní myši. Po odebrání látky u nich navíc byla mnohem větší  pravděpodobnost vzniku abstinenčních příznaků.

Větší účinek

Dalším zjištěním bylo, že morfin byl jako lék tišící bolest účinnější právě u myší s nízkými hladinami tohoto vitaminu. To znamená, opiát měl u nich přehnanou odezvu. Pokud by tomu tak bylo i u lidí, bylo by to podle dalšího autora Davida E. Fishera, který rovněž působí na Massachusetts General Hospital, znepokojivé.

„Představte si pacienta, který po operaci dostává morfin pro tišení bolesti. Pokud by měl tento člověk málo vitaminu D, euforické účinky podávané látky by mohly být výraznější. Tato osoba by pak měla větší pravděpodobnost, že se stane závislou,“ vysvětlil Fisher. 

Zjištění, že nedostatek vitaminu D by mohl zvyšovat návykové chování, podpořily také výsledky několika doprovodných analýz. Jedna z nich například přišla na to, že pacienti s mírně nízkými hladinami této látky měli o padesát procent vyšší riziko užívání opiátů než účastníci s normálními hladinami vitaminu. U pacientů s jeho závažným nedostatkem pak tato pravděpodobnost byla větší dokonce o devadesát procent. 

Další analýza ukázala, že lidé s diagnostikovanou poruchou užívání opiátů trpěli nedostatkem daného vitaminu častěji než ostatní. 

Vědci také podle Fishera zjistili, že když myším zvýšili hladinu vitaminu D na „zdravou“ úroveň, jejich reakce na opioidy se vrátila do normálu. V té souvislosti připomněl, že u lidí se dá nedostatek této látky zpravidla vyřešit například klasickými potravinovými doplňky.

Přestože je v této oblasti potřeba dalšího výzkumu, mohlo by to znamenat, že léčba nedostatku vitaminu D by mohla být jednou z cest, jak bojovat s „epidemií“ závislosti na opiátech, domnívá se Fisher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 13 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 15 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...