Nedostatek vitaminu D může zvyšovat riziko závislosti na opiátech, domnívají se vědci

Lidé, kteří mají málo vitaminu D, by mohli být náchylnější ke vzniku závislosti na opiátech. Poukázala na to nová studie uskutečněná na laboratorních myších, kterou publikoval časopis Science Advances. Výzkum podle vědců navíc naznačil, že na jedince s nízkou hladinou tohoto vitaminu mohou opiáty působit silněji.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby.

Tento vitamin, který si tělo nedokáže samo o sobě vyrobit, obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny. Přirozeně ho vytváří také lidská kůže díky působení slunečních paprsků. Nadměrné slunění ale škodí, může hrozit spálení kůže a vyšší riziko nádorů. 

Nová studie se zaměřila na možnou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a rizikem vzniku závislosti na opiátech. Vědci v tomto ohledu navázali na práci z roku 2007, která zjistila, že vystavení ultrafialovým (UV) paprskům způsobuje, že kůže produkuje „hormon štěstí“ endorfin. Ten v mozku aktivuje stejné receptory jako například morfin, heroin a jiné opioidy.

Další výzkumy pak například naznačily, že někteří lidé mají nutkání opalovat se a navštěvovat solária a vykazují jednání, které je typické pro chování závislých na opiátech. Vědci se proto domnívají, že by „motivací“ mohla být právě potřeba vitaminu D.

Laboratorní myši

Problém se nyní vědci pokusili prozkoumat prostřednictvím laboratorních myší. V rámci studie porovnali „normální“ hlodavce s těmi, kteří měli díky speciálně upravné stravě nedostatek vitaminu D.

„Zjistili jsme, že modulace hladin vitaminu D mění návykové chování jak na UV, tak na opiáty,“ poznamenal jeden z autorů Lajos V. Kemény z Massachusetts General Hospital. 

Když totiž tým hlodavcům podával malé dávky morfinu, ti s nedostatkem vitaminu vyhledávali drogu častěji než ostatní myši. Po odebrání látky u nich navíc byla mnohem větší  pravděpodobnost vzniku abstinenčních příznaků.

Větší účinek

Dalším zjištěním bylo, že morfin byl jako lék tišící bolest účinnější právě u myší s nízkými hladinami tohoto vitaminu. To znamená, opiát měl u nich přehnanou odezvu. Pokud by tomu tak bylo i u lidí, bylo by to podle dalšího autora Davida E. Fishera, který rovněž působí na Massachusetts General Hospital, znepokojivé.

„Představte si pacienta, který po operaci dostává morfin pro tišení bolesti. Pokud by měl tento člověk málo vitaminu D, euforické účinky podávané látky by mohly být výraznější. Tato osoba by pak měla větší pravděpodobnost, že se stane závislou,“ vysvětlil Fisher. 

Zjištění, že nedostatek vitaminu D by mohl zvyšovat návykové chování, podpořily také výsledky několika doprovodných analýz. Jedna z nich například přišla na to, že pacienti s mírně nízkými hladinami této látky měli o padesát procent vyšší riziko užívání opiátů než účastníci s normálními hladinami vitaminu. U pacientů s jeho závažným nedostatkem pak tato pravděpodobnost byla větší dokonce o devadesát procent. 

Další analýza ukázala, že lidé s diagnostikovanou poruchou užívání opiátů trpěli nedostatkem daného vitaminu častěji než ostatní. 

Vědci také podle Fishera zjistili, že když myším zvýšili hladinu vitaminu D na „zdravou“ úroveň, jejich reakce na opioidy se vrátila do normálu. V té souvislosti připomněl, že u lidí se dá nedostatek této látky zpravidla vyřešit například klasickými potravinovými doplňky.

Přestože je v této oblasti potřeba dalšího výzkumu, mohlo by to znamenat, že léčba nedostatku vitaminu D by mohla být jednou z cest, jak bojovat s „epidemií“ závislosti na opiátech, domnívá se Fisher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 7 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 9 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 13 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...