Náchylnost ke zneužívání drog je i v genech, roli ale hraje víc faktorů, tvrdí vědci

Je alkoholismus dědičný? Přestože se řada lidí domnívá, že ano, ve skutečnosti je to mnohem složitější. Vědci upozorňují, že dědičné jsou nejen geny, ale také nejrůznější společenské faktory.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Horázná Jitka

Náchylnost ke zneužívání látek, jako jsou například drogy či alkohol, má svou genetickou složku. Toto zjištění vedlo nedávno například známého amerického herce Michaela Douglase k tomu, že vyjádřil znepokojení nad možným zvýšeným rizikem, jemuž mohou být vystaveny jeho děti – zvláště s přihlédnutím k tomu, že již jiní jeho rodinní příslušníci měli problémy se závislostí.

Genetika závislosti je složitá

Je to pochopitelně znepokojivé, i když z vědeckého hlediska genetický přenos náchylnosti ke zneužívání látek není tak jednoduchý. Především proto, že dosud bylo identifikováno jen málo genetických variant, které stojí za zvýšeným rizikem, píše italský deník Corriere della Sera.

„Vznik závislosti je typický značnou složitostí a velkou variabilitou,“ uvádějí Cassie Yuová a Jon McClellan z fakulty psychiatrie Washingtonské univerzity. „Kromě genetické náchylnosti ke zneužívání látek je tu i náchylnost vyvolaná vzájemným působením různých sociálních a kulturních faktorů. Proto jsou zvláště komplikované i studie, jejichž cílem je odhalit, které geny jsou zapojeny do přenosu zvýšeného rizika vývoje závislosti,“ konstatují.

Riziko existuje, ale…

Vědecká komunita obecně souhlasí s tím, že pro příbuzné v první linii, tedy i pro děti, skutečně existuje potenciální zvýšené riziko získat genetickou výbavu, která stojí za náchylností ke zneužívání různých látek, jako jsou opiáty, kokain, konopí a alkohol. Na druhé straně je tu zapotřebí ještě dalších faktorů. „Zneužívání alkoholu, nikotinu a konopí je rovněž silně ovlivněno sociálními faktory, především v době dospívání – genetické faktory možná hrají významnější roli v tom, že zneužívání látek přetrvává a vzrůstá až do dospělého věku,“ říkají vědci.

Současné znalosti o vztahu mezi sociálními a genetickými faktory při určování rizika závislosti jsou výsledkem několika nedávných studií a ještě nemohou být považovány za definitivní stav poznání, varují experti.

Některé nově zjištěné poznatky se týkají například alkoholu. „Studie prováděné na dvojčatech a adoptovaných dětech nasvědčují tomu, že tu existuje významný genetický vliv pokud jde o závislost na alkoholu,“ říkají Yuová a McClellan. „Děti osob trpících alkoholismem, které adoptovali lidé nemající tento problém, byly vystaveny mnohem většímu riziku než děti, které se narodily lidem bez problému s alkoholem a které byly rovněž adoptované rodiči bez potíží s návykovými látkami,“ dodávají.

Má to v genech? Takhle jednoduché to není

Geny, které jsou spojovány se sklonem k alkoholismu nebo užívání drog, mají samy o sobě jen malý účinek, uvádí Danielle Dicková z centra pro výzkum alkoholismu při Virginské univerzitě. „Jsou to pravděpodobně tisíce variant, které toto riziko ovlivňují a které nejsou nikdy všechny zastoupeny u jednoho jedince vykazujícího závislost,“ dodává.

Tedy prostou spojitost mezi geny a úrovní rizika závislosti je třeba považovat za nevěrohodnou. A to i proto, že k identifikaci specifických genů pro choroby tak geneticky složité je zapotřebí studií s rozsáhlými vzorky, které není snadné uskutečnit.