Náchylnost ke zneužívání drog je i v genech, roli ale hraje víc faktorů, tvrdí vědci

Je alkoholismus dědičný? Přestože se řada lidí domnívá, že ano, ve skutečnosti je to mnohem složitější. Vědci upozorňují, že dědičné jsou nejen geny, ale také nejrůznější společenské faktory.

Náchylnost ke zneužívání látek, jako jsou například drogy či alkohol, má svou genetickou složku. Toto zjištění vedlo nedávno například známého amerického herce Michaela Douglase k tomu, že vyjádřil znepokojení nad možným zvýšeným rizikem, jemuž mohou být vystaveny jeho děti – zvláště s přihlédnutím k tomu, že již jiní jeho rodinní příslušníci měli problémy se závislostí.

Genetika závislosti je složitá

Je to pochopitelně znepokojivé, i když z vědeckého hlediska genetický přenos náchylnosti ke zneužívání látek není tak jednoduchý. Především proto, že dosud bylo identifikováno jen málo genetických variant, které stojí za zvýšeným rizikem, píše italský deník Corriere della Sera.

„Vznik závislosti je typický značnou složitostí a velkou variabilitou,“ uvádějí Cassie Yuová a Jon McClellan z fakulty psychiatrie Washingtonské univerzity. „Kromě genetické náchylnosti ke zneužívání látek je tu i náchylnost vyvolaná vzájemným působením různých sociálních a kulturních faktorů. Proto jsou zvláště komplikované i studie, jejichž cílem je odhalit, které geny jsou zapojeny do přenosu zvýšeného rizika vývoje závislosti,“ konstatují.

Riziko existuje, ale…

Vědecká komunita obecně souhlasí s tím, že pro příbuzné v první linii, tedy i pro děti, skutečně existuje potenciální zvýšené riziko získat genetickou výbavu, která stojí za náchylností ke zneužívání různých látek, jako jsou opiáty, kokain, konopí a alkohol. Na druhé straně je tu zapotřebí ještě dalších faktorů. „Zneužívání alkoholu, nikotinu a konopí je rovněž silně ovlivněno sociálními faktory, především v době dospívání – genetické faktory možná hrají významnější roli v tom, že zneužívání látek přetrvává a vzrůstá až do dospělého věku,“ říkají vědci.

Současné znalosti o vztahu mezi sociálními a genetickými faktory při určování rizika závislosti jsou výsledkem několika nedávných studií a ještě nemohou být považovány za definitivní stav poznání, varují experti.

Některé nově zjištěné poznatky se týkají například alkoholu. „Studie prováděné na dvojčatech a adoptovaných dětech nasvědčují tomu, že tu existuje významný genetický vliv pokud jde o závislost na alkoholu,“ říkají Yuová a McClellan. „Děti osob trpících alkoholismem, které adoptovali lidé nemající tento problém, byly vystaveny mnohem většímu riziku než děti, které se narodily lidem bez problému s alkoholem a které byly rovněž adoptované rodiči bez potíží s návykovými látkami,“ dodávají.

Má to v genech? Takhle jednoduché to není

Geny, které jsou spojovány se sklonem k alkoholismu nebo užívání drog, mají samy o sobě jen malý účinek, uvádí Danielle Dicková z centra pro výzkum alkoholismu při Virginské univerzitě. „Jsou to pravděpodobně tisíce variant, které toto riziko ovlivňují a které nejsou nikdy všechny zastoupeny u jednoho jedince vykazujícího závislost,“ dodává.

Tedy prostou spojitost mezi geny a úrovní rizika závislosti je třeba považovat za nevěrohodnou. A to i proto, že k identifikaci specifických genů pro choroby tak geneticky složité je zapotřebí studií s rozsáhlými vzorky, které není snadné uskutečnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 16 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...