V Česku ubývá dětí, které pijí alkohol. V porovnání s minulými lety jej také poprvé ochutnají později. Mladí Češi ale i tak zůstávají nad evropským průměrem. Neklesá také podíl patnáctiletých, kteří se opili už několikrát. Výsledky mezinárodní studie z let 2002 až 2014 o mladých a zdraví představili její autoři v Praze, celosvětové závěry budou zveřejněny ve čtvrtek v New Yorku.
Podle odborníků mladí místo pití tráví víc času nejspíš na sociálních sítích, pomohl i protikuřácký zákon. „Trendy jsou příznivé. Dochází ke snížení konzumace alkoholu u této věkové skupiny. Česko je ale stále nad evropským průměrem,“ řekla národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
Alkohol aspoň jedenkrát týdně pilo v Česku v roce 2002 zhruba 30 procent patnáctiletých dívek a dvě pětiny stejně starých chlapců. O dvanáct let později si alkohol aspoň jednou za týden dalo 14 procent patnáctiletých děvčat a pětina hochů.
Ubývá patnáctiletých, kteří pijí pivo. V roce 2002 si ho týdně dalo 23 procent dívek a 37 procent chlapců, v roce 2014 osm procent dívek a 18 procent hochů. Podobný pokles je i u vína. Podíl patnáctiletých, kteří ho pili aspoň jednou týdně, klesl z 12 procent na tři procenta. U dívek a chlapců není téměř rozdíl. Pod evropským průměrem jsou mladé Češky a Češi v pití tvrdého alkoholu a slabších míchaných nápojů.
Proč mladí pijí méně?
První zkušenost s alkoholem před třináctými narozeninami mělo v roce 2002 sedm z deseti děvčat, před čtyřmi lety necelá čtvrtina. Dřív než ve 13 letech vyzkoušely alkohol tři čtvrtiny hochů, v roce 2014 jich bylo 28 procent. Podle hlavního řešitele projektu Michala Kalmana z Univerzity Palackého v Olomouci další pokles naznačují i zjištění z letošního roku, která se právě zpracovávají.
„Konzumace alkoholu klesá. První důvod je, že se zpřísnila vymahatelnost legislativy. Klesá také konzumace tabákových výrobků – a kouření jde ruku v ruce s konzumací alkoholu. Společnost není už tak tolerantní ke konzumaci alkoholu u dětí. Přijali jsme jakýsi evropský trend. Existují také lákavější formy trávení volného času, se sociálními médii,“ uvedl Kalman.
Zlom ve vývoji pití u mladých nastal v roce 2010, kdy mělo zkušenosti s alkoholem nejvíc dětí. Aspoň jednou týdně pila tehdy alkoholické nápoje třetina patnáctiletých děvčat a 44 procent chlapců.
Národní protidrogová koordinátorka míní, že podíl na příznivých výsledcích nemá jen změna životního stylu dětí, ale také takzvaný protikuřácký zákon. „Víc tráví čas u mobilních telefonů, izolovaně. Zapadá to také do období, kdy se začal víc probírat protikuřácký zákon, jehož součástí jsou i opatření na omezení konzumace alkoholu,“ uvedla Vedralová.
I když alkohol ochutnaly děti později než dřív a pily ho méně, opíjejí se stále stejně jako před lety. Víc než dvakrát za život přes pět sklenic piva, vína či jiných nápojů v roce 2002 i v roce 2014 vypilo celkem 29 procent patnáctiletých děvčat. U chlapců podíl klesl z 38 na 32 procent.
