Tepny náctiletých, kteří nadměrně konzumují alkohol a cigarety, jsou v jejich sedmnácti letech křehčí než tepny vrstevníků, kteří abstinují. To je podle vědců další silný argument pro omezování konzumace alkoholu u mladistvých. Výzkum probíhal ve Velké Británii a ve Švédsku.
Pro lékaře je takzvaná tuhost tepen jeden z nejlepších indikátorů kardiovaskulárních příhod. Ukazuje totiž, jak poškozené je krevní řečiště. Výzkum u starších dospělých už mnohokrát prokázal, že čím větší je tuhost tepen, tím víc stoupají rizika infarktů a dalších srdečních poruch.
Lidské tepny se stávají přirozeně tužšími s příchodem vyššího věku, ale existuje také velké množství vnějších jevů, které na ně mají negativní dopad – typicky se jedná o kouření a nadměrnou konzumaci alkoholu, především nárazovou.
A právě ta je typická pro dnešní mladé lidi – většina jich konzumuje alkohol o víkendu, a to v poměrně velkém množství. Právě proto se vědci z Velké Británie a Švédska pokusili popsat, jak na tento typ pití reagují mladé tepny – výsledky výzkumu popsali v odborném časopise European Heart Journal.
Studie se zúčastnilo 1266 účastníků obou pohlaví ve věku sedmnácti let. Měli nejprve vyplnit podrobné dotazníky o tom, jaké jsou jejich návyky související s konzumací alkoholu a tabáku. Poté jim vědci pomocí neinvazivní technologie prostudovali tuhost tepen.
Výsledky ukázaly, že mezi sedmnáctiletými je 23,8 procent kuřáků a přibližně tři čtvrtiny teenagerů pilo 3–9 alkoholických nápojů během „pařícího dne“. Deset procent dokonce přiznalo, že během takového dne zvládnou vypít víc než devět alkoholických nápojů. Lékařské prohlídky pak prozradily, že sedmnáctiletí, kteří kouřili, měli výrazně tužší tepny než nekuřáci – a přitom byl podobně výrazný i rozdíl mezi těmi, kdo v tomto věku vykouřili 100 a více cigaret a těmi, kdo jich vykouřili méně než 20.
Potvrdilo se také, že čím dříve začali mladí lidé kouřit, tím horší byl efekt na jejich tepny, pokud v kouření pokračovali. Nicméně když se náctiletí, kteří začali kouřit mladí, rozhodli s tímto zlozvykem skoncovat, mělo to na jejich tepny pozitivní efekt: byly ve stejném stavu jako tepny jejich vrstevníků, kteří nekouřili nikdy. Podle autorů práce to naznačuje, že v tomto věku jsou zřejmě ještě negativní dopady kouření napravitelné.
A co alkohol?
Vědci nenašli žádnou souvislost mezi věkem, kdy začali mladí pít alkohol a stavem jejich tepen. Ale naopak se ukázalo, že ti, kteří ve věku sedmnácti let pili nejvíc, měli tepny v nejhorším stavu – a to i pokud se braly v úvahu i další faktory, které nějak pružnost tepen ovlivňují.
A to nejhorší nakonec: „Pokud mladí lidé kouřili i pili, dopad na jejich cévy byl horší než by způsobily jednotlivé faktory,“ uvedl hlavní autor práce, profesor John Deanfield.
Autoři práce současně přiznávají, že jejich práce má slabiny. Především v tom, že vědci nebyli schopní zjistit z nezávislých zdrojů množství konzumovaného alkoholu a cigaret u mladistvých – museli tedy vycházet jen z toho, co jim teenageři sami řekli.
Úroveň tuhosti, jakou měly postižené tepny, se nepohybovala na úrovni, kdy by to bylo pro zdraví dospívajících rizikové; problém je podle vědců to, že se jedná o nějaký trend, který se pak zřejmě v dalším životě jen prohlubuje a zhoršuje to celkový zdravotní stav. A současně tato práce potvrzuje jinou studii, která vyšla tento týden a potvrdila, že neexistuje žádné bezpečné množství alkoholu:
