Nadměrná konzumace alkoholu zkracuje život o víc než 20 let. U těhotných může mít pro dítě doživotní následky

Alkoholismus je závažný problém, který ročně ubírá v české populaci desítky tisíc let života. V Evropě je také až 2,6krát větší výskyt fetálního alkoholového syndromu než ve světě, v jeho důsledku není více než polovina jím postižených dětí schopna samostatného života v dospělosti. Vyplývá to ze studie Národního ústavu duševního zdraví.

Ing. Blanka Nechanská z Národního ústavu duševního zdraví se zaměřila na to, do jaké míry zkracuje nadměrná konzumace alkoholu život Čechů. Porovnala údaje o osobách hospitalizovaných kvůli užívání alkoholu v rozmezí let 1994 a 2013 s údaji o úmrtích za dané období.

19 minut
OVM: Alkohol jako droga
Zdroj: ČT24

„Z 90 375 osob hospitalizovaných pro problémy s alkoholem zemřelo víc než 25 tisíc pacientů, z toho 83 % bylo v ekonomicky aktivním věku, s výraznou převahou mužů, jichž bylo 80 %,“ říká Nechanská. Průměrný věk úmrtí u těchto lidí byl 50,8 let bez výraznějšího rozdílu mezi pohlavími, nejčetnějšími diagnózami příčin úmrtí bylo alkoholické onemocnění jater a některé skupiny diagnóz z vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti – například chronická ischemická choroba srdeční, nehody nebo úmyslné sebepoškození (sebevraždy).

Alkoholismus nejen že výrazně zkracuje délku života, ale představuje také značnou ekonomickou zátěž. „Pokud vezmeme v úvahu potenciálně ztracené roky života oproti průměrné délce dožití, za sledované období je to 534 tisíc ztracených let, z toho 97 % u ekonomicky aktivních osob. Nejvíce ztracených let bylo zaznamenáno u vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti, v přepočtu na jednu zemřelou osobu bylo ztraceno v průměru 20,7 let, u ekonomicky aktivních osob 24,2 let,“ vysvětluje Nechanská.

Poruchy zraku, růstu i intelektu

Na 9. září každoročně připadá mezinárodní den věnovaný fetálnímu alkoholovému syndromu (FAS). „Ten spolu s poruchami fetálního alkoholového spektra (FASD) reprezentuje závažné postižení plodu, které je způsobeno užíváním alkoholu matkou v průběhu těhotenství,“ vysvětluje PhDr. Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.

10 minut
Nadměrné pití alkoholu zkracuje život
Zdroj: ČT24

„Děti narozené s FAS nebo FASD mají řadu znaků, z nichž některé jsou patrné již při narození a některé se objevují v průběhu dětství. Nejčastěji uváděné jsou obličejové abnormality a dysmorfie, malý rozměr hlavy, nižší porodní váha a délka, zhoršená motorická koordinace, hyperaktivita a poruchy pozornosti, poruchy kognitivních funkcí (paměť a učení), snížený intelekt, poruchy zraku a sluchu nebo poruchy růstu,“ doplňuje Csémy.

  • Fetální alkoholový syndrom je soubor tělesných a mentálních vývojových vad lidského plodu, které vznikají následkem nadměrné konzumace alkoholických nápojů v těhotenství. Hlavním příznakem je trvalé poškození centrální nervové soustavy a zejména mozku. Více než polovina dětí s FAS není schopna samostatného života v dospělosti. 

„S ohledem na konzumní zvyklosti českých žen a s ohledem na rostoucí počet žen, které jsou evidovány s poruchou vyvolanou užíváním alkoholu, lze odhadnout, že dětí s FAS se v ČR rodí ročně asi 80, a dětí s poruchou fetálního alkoholového spektra desetinásobně více. Přitom se jedná o poruchy, které jsou plně preventabilní, pokud se těhotné a potenciálně těhotné ženy zdrží pití alkoholických nápojů. Programy prevence v tomto směru byly a jsou realizovány v mnoha vyspělých zemích,“ popisuje doktor Csémy.

Celosvětově se ročně rodí více než 100 tisíc dětí s fetálním alkoholovým syndromem, přičemž v Evropě je to 2,6krát více než ve světě vzhledem k tomu, že až pětina evropských žen pije alkohol v průběhu těhotenství.

„V Česku nebyl dosud realizován žádný ucelený preventivní projekt, který by se zaměřoval na populaci žen ve fertilním věku, které jsou těhotné nebo potenciálně těhotné, s cílem ochrany plodu před škodlivým působením alkoholu. Zjevný nedostatek informací o FAS jsme se pokusili zmírnit vytvořením jednoduché internetové aplikace s názvem Záleží mi na jeho zdraví. Ta bude od 9. září volně dostupná na www.cindi.cz. Kromě informací o FAS umožňuje aplikace uživatelkám otestovat se a vyhodnotit rizikovost svého chování,“ uzavírá doktor Csémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 23 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...