Nadměrná konzumace alkoholu zkracuje život o víc než 20 let. U těhotných může mít pro dítě doživotní následky

Alkoholismus je závažný problém, který ročně ubírá v české populaci desítky tisíc let života. V Evropě je také až 2,6krát větší výskyt fetálního alkoholového syndromu než ve světě, v jeho důsledku není více než polovina jím postižených dětí schopna samostatného života v dospělosti. Vyplývá to ze studie Národního ústavu duševního zdraví.

Ing. Blanka Nechanská z Národního ústavu duševního zdraví se zaměřila na to, do jaké míry zkracuje nadměrná konzumace alkoholu život Čechů. Porovnala údaje o osobách hospitalizovaných kvůli užívání alkoholu v rozmezí let 1994 a 2013 s údaji o úmrtích za dané období.

Nahrávám video
OVM: Alkohol jako droga
Zdroj: ČT24

„Z 90 375 osob hospitalizovaných pro problémy s alkoholem zemřelo víc než 25 tisíc pacientů, z toho 83 % bylo v ekonomicky aktivním věku, s výraznou převahou mužů, jichž bylo 80 %,“ říká Nechanská. Průměrný věk úmrtí u těchto lidí byl 50,8 let bez výraznějšího rozdílu mezi pohlavími, nejčetnějšími diagnózami příčin úmrtí bylo alkoholické onemocnění jater a některé skupiny diagnóz z vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti – například chronická ischemická choroba srdeční, nehody nebo úmyslné sebepoškození (sebevraždy).

Alkoholismus nejen že výrazně zkracuje délku života, ale představuje také značnou ekonomickou zátěž. „Pokud vezmeme v úvahu potenciálně ztracené roky života oproti průměrné délce dožití, za sledované období je to 534 tisíc ztracených let, z toho 97 % u ekonomicky aktivních osob. Nejvíce ztracených let bylo zaznamenáno u vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti, v přepočtu na jednu zemřelou osobu bylo ztraceno v průměru 20,7 let, u ekonomicky aktivních osob 24,2 let,“ vysvětluje Nechanská.

Poruchy zraku, růstu i intelektu

Na 9. září každoročně připadá mezinárodní den věnovaný fetálnímu alkoholovému syndromu (FAS). „Ten spolu s poruchami fetálního alkoholového spektra (FASD) reprezentuje závažné postižení plodu, které je způsobeno užíváním alkoholu matkou v průběhu těhotenství,“ vysvětluje PhDr. Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.

Nahrávám video
Nadměrné pití alkoholu zkracuje život
Zdroj: ČT24

„Děti narozené s FAS nebo FASD mají řadu znaků, z nichž některé jsou patrné již při narození a některé se objevují v průběhu dětství. Nejčastěji uváděné jsou obličejové abnormality a dysmorfie, malý rozměr hlavy, nižší porodní váha a délka, zhoršená motorická koordinace, hyperaktivita a poruchy pozornosti, poruchy kognitivních funkcí (paměť a učení), snížený intelekt, poruchy zraku a sluchu nebo poruchy růstu,“ doplňuje Csémy.

  • Fetální alkoholový syndrom je soubor tělesných a mentálních vývojových vad lidského plodu, které vznikají následkem nadměrné konzumace alkoholických nápojů v těhotenství. Hlavním příznakem je trvalé poškození centrální nervové soustavy a zejména mozku. Více než polovina dětí s FAS není schopna samostatného života v dospělosti. 

„S ohledem na konzumní zvyklosti českých žen a s ohledem na rostoucí počet žen, které jsou evidovány s poruchou vyvolanou užíváním alkoholu, lze odhadnout, že dětí s FAS se v ČR rodí ročně asi 80, a dětí s poruchou fetálního alkoholového spektra desetinásobně více. Přitom se jedná o poruchy, které jsou plně preventabilní, pokud se těhotné a potenciálně těhotné ženy zdrží pití alkoholických nápojů. Programy prevence v tomto směru byly a jsou realizovány v mnoha vyspělých zemích,“ popisuje doktor Csémy.

Celosvětově se ročně rodí více než 100 tisíc dětí s fetálním alkoholovým syndromem, přičemž v Evropě je to 2,6krát více než ve světě vzhledem k tomu, že až pětina evropských žen pije alkohol v průběhu těhotenství.

„V Česku nebyl dosud realizován žádný ucelený preventivní projekt, který by se zaměřoval na populaci žen ve fertilním věku, které jsou těhotné nebo potenciálně těhotné, s cílem ochrany plodu před škodlivým působením alkoholu. Zjevný nedostatek informací o FAS jsme se pokusili zmírnit vytvořením jednoduché internetové aplikace s názvem Záleží mi na jeho zdraví. Ta bude od 9. září volně dostupná na www.cindi.cz. Kromě informací o FAS umožňuje aplikace uživatelkám otestovat se a vyhodnotit rizikovost svého chování,“ uzavírá doktor Csémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 8 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 14 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 14 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 15 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...