KVÍZ: Znáte negativní účinky alkoholu na lidské tělo?

Podle nové studie má pivo ničivý dopad na zdraví Čechů. Většina si ale negativních dopadů alkoholu není vědoma. Patříte mezi ně?

Alkohol je v České republice nejčastěji používanou rekreační drogou. Nejvyšší příčky zaujímá i v celosvětovém srovnání. Jeho konzumace přináší spoustu pozitivního, ale také nečekaně mnoho rizik.

Alkohol sice pomáhá s krevním tlakem, spánkem a řadou dalších zdravotních komplikací, ale prokazatelně má také negativní účinky. Věříte mýtům o alkoholu, anebo znáte fakta? Otestujte své znalosti:

Z čeho vzniklo slovo alkohol?

A) Z řeckého alkeholus, což znamená lahodný.
B) Z latinského alkihilos, což znamená omamný.
C) Z arabského al-kohl, což znamená jemný.

Nadužívání alkoholu je hlavní příčinou nemoci:

A) Chronický zánět slinivky břišní.
B) Rakovina mozku.
C) Vznik zubního kazu. 

Jaký má vliv užívání alkoholu ve vysokých dávkách na pohlavní život u mužů?

A) Vede kvůli zvýšení hladiny estrogenů k feminizaci a zmenšení pohlavních orgánů.
B) Vede kvůli zvýšení hladiny testosteronů k maskulinizaci a zmenšení pohlavních orgánů.
C) Alkohol nemá žádné účinky na pohlavní život.

Jaký dopad má užívání alkoholu ve vysokých dávkách na mužskou plodnost?

A) Existuje prokazatelný vliv na zvýšenou tvorbu spermií, zvýšení objemu ejakulátu a zvýšení počtu spermií.
B) Existuje prokazatelný vliv na sníženou tvorbu spermií, snížení objemu ejakulátu a snížení počtu spermií.
C) Neexistuje prokazatelný vliv na mužskou plodnost.

„I mírné užívání alkoholu přispívá ke snížení plodnosti a ke zvýšení pravděpodobnosti spontánního potratu.“ Je to pravdivé tvrzení?

A) Ano.
B) Ne.
C) Spekuluje se o tom.

Patří rakovina prsu na seznam nádorových onemocnění v důsledku užívání alkoholu?

A) Ne.
B) Ano, odjakživa.
C) Byla na něj zapsána až v 90. letech 20. století.

Jak se nazývá porucha u kojenců, jejichž matky v těhotenství nadužívaly alkohol? Typickými příznaky jsou malá hlava, horší koordinace pohybů a mentální retardace.

A) Fetální alkoholový syndrom.
B) Dětská obrna.
C) Alkoholová parafýza.

Delirium tremens neboli třesoucí šílenství je stav vznikající u alkoholiků, když přeruší užívání alkoholu. Jaká je u něj úmrtnost?

A) Na tento stav se neumírá.
B) Asi 3–5 procent.
C) Asi 5–15 procent.

Jedním z důsledků přehnané konzumace alkoholu je také Korsakovova psychóza. Projevuje se:

A) Sebevražedným jednáním.
B) Vytvářením falešných vzpomínek a trvalým poškozením intelektu.
C) Oslepnutím.

Častým důsledkem chronického užívání alkoholu jsou psychotické poruchy. Projevují se u:

A) 3 procent silných uživatelů alkoholu.
B) 30 procent silných uživatelů alkoholu.
C) 90 procent silných uživatelů alkoholu.

Sebevraždu spáchá asi:

A) 1–5 % chronických uživatelů alkoholu.
B) 10–15 % chronických uživatelů alkoholu.
C) 40–45 % chronických uživatelů alkoholu.

Jaký je dopad alkoholu na úroveň stresu?

A) Alkohol zvyšuje úroveň stresu.
B) Alkohol snižuje úroveň stresu.
C) Alkohol nemá na stres žádný vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 9 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 11 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 18:41

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...