KVÍZ: Znáte negativní účinky alkoholu na lidské tělo?

Podle nové studie má pivo ničivý dopad na zdraví Čechů. Většina si ale negativních dopadů alkoholu není vědoma. Patříte mezi ně?

Alkohol je v České republice nejčastěji používanou rekreační drogou. Nejvyšší příčky zaujímá i v celosvětovém srovnání. Jeho konzumace přináší spoustu pozitivního, ale také nečekaně mnoho rizik.

Alkohol sice pomáhá s krevním tlakem, spánkem a řadou dalších zdravotních komplikací, ale prokazatelně má také negativní účinky. Věříte mýtům o alkoholu, anebo znáte fakta? Otestujte své znalosti:

Z čeho vzniklo slovo alkohol?

A) Z řeckého alkeholus, což znamená lahodný.
B) Z latinského alkihilos, což znamená omamný.
C) Z arabského al-kohl, což znamená jemný.

Nadužívání alkoholu je hlavní příčinou nemoci:

A) Chronický zánět slinivky břišní.
B) Rakovina mozku.
C) Vznik zubního kazu. 

Jaký má vliv užívání alkoholu ve vysokých dávkách na pohlavní život u mužů?

A) Vede kvůli zvýšení hladiny estrogenů k feminizaci a zmenšení pohlavních orgánů.
B) Vede kvůli zvýšení hladiny testosteronů k maskulinizaci a zmenšení pohlavních orgánů.
C) Alkohol nemá žádné účinky na pohlavní život.

Jaký dopad má užívání alkoholu ve vysokých dávkách na mužskou plodnost?

A) Existuje prokazatelný vliv na zvýšenou tvorbu spermií, zvýšení objemu ejakulátu a zvýšení počtu spermií.
B) Existuje prokazatelný vliv na sníženou tvorbu spermií, snížení objemu ejakulátu a snížení počtu spermií.
C) Neexistuje prokazatelný vliv na mužskou plodnost.

„I mírné užívání alkoholu přispívá ke snížení plodnosti a ke zvýšení pravděpodobnosti spontánního potratu.“ Je to pravdivé tvrzení?

A) Ano.
B) Ne.
C) Spekuluje se o tom.

Patří rakovina prsu na seznam nádorových onemocnění v důsledku užívání alkoholu?

A) Ne.
B) Ano, odjakživa.
C) Byla na něj zapsána až v 90. letech 20. století.

Jak se nazývá porucha u kojenců, jejichž matky v těhotenství nadužívaly alkohol? Typickými příznaky jsou malá hlava, horší koordinace pohybů a mentální retardace.

A) Fetální alkoholový syndrom.
B) Dětská obrna.
C) Alkoholová parafýza.

Delirium tremens neboli třesoucí šílenství je stav vznikající u alkoholiků, když přeruší užívání alkoholu. Jaká je u něj úmrtnost?

A) Na tento stav se neumírá.
B) Asi 3–5 procent.
C) Asi 5–15 procent.

Jedním z důsledků přehnané konzumace alkoholu je také Korsakovova psychóza. Projevuje se:

A) Sebevražedným jednáním.
B) Vytvářením falešných vzpomínek a trvalým poškozením intelektu.
C) Oslepnutím.

Častým důsledkem chronického užívání alkoholu jsou psychotické poruchy. Projevují se u:

A) 3 procent silných uživatelů alkoholu.
B) 30 procent silných uživatelů alkoholu.
C) 90 procent silných uživatelů alkoholu.

Sebevraždu spáchá asi:

A) 1–5 % chronických uživatelů alkoholu.
B) 10–15 % chronických uživatelů alkoholu.
C) 40–45 % chronických uživatelů alkoholu.

Jaký je dopad alkoholu na úroveň stresu?

A) Alkohol zvyšuje úroveň stresu.
B) Alkohol snižuje úroveň stresu.
C) Alkohol nemá na stres žádný vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...