Evropská výzkumná agentura (ERC) ocenila 57 vědeckých týmů a rozdělila jim granty v celkové hodnotě 571 milionů eur, v přepočtu 14,4 miliardy korun. Mezi výzkumníky, kteří společně se zahraničními kolegy granty získali, jsou i dva Češi – Miroslav Vořechovský z Vysokého učení technického v Brně a Ondřej Novák z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky.
Beton a hormon. Dva čeští vědci dostali stovky milionů na výzkum
„Granty podporují spolupráci mezi vynikajícími výzkumníky a umožní jim propojit jejich odborné znalosti a zdroje, aby posunuli hranice vědeckého objevování,“ uvedla ERC. Granty jsou součástí výzkumného programu Horizon Europe.
Český výzkum chce pochopit, jak řídit růst rostlin
Projekt STARMORPH Ondřeje Nováka byl podpořen 10 miliony eur – v přepočtu je to 250 milionů korun. Je zaměřený na výzkum role rostlinného hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin. Vědci v něm využívají modelovou rostlinu huseníček a zaměřují se na studium vývoje takzvaného apikálního háčku, který hraje klíčovou roli v dalším růstu a vývoji rostliny po jejím vyklíčení ze semene.
Apikální háček je zakřivená část stonku blízko jeho vrcholu, pomocí které může rostlina bezpečně prorůst půdou. Háček se vytvoří díky tomu, že na vnitřní straně vznikajícího stonku je potlačen růst buněk. Jakmile sazenička pronikne půdou na povrch, buňky se na vnitřní straně začnou opět prodlužovat a háček se otevře.
„Tato vlastnost činí z apikálního háčku jedinečný model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Studium této tematiky je velmi důležité, protože pokud pochopíme, jak regulovat růst rostlin, mohli bychom tento proces cíleně přeprogramovat,“ vysvětluje Ondřej Novák.
Hlavní roli v růstu, kdy různé části orgánů rostlin rostou různou rychlostí, hraje hormon auxin, na který bude upřena pozornost vědců. V závislosti na koncentraci auxinu a jeho lokalizaci v rostlinném pletivu lze zpomalit, nebo naopak urychlit prodlužování buněk, zastavit, nebo podpořit buněčné dělení, přimět buňky ke specializaci, nebo je nechat navrátit se do nediferencovaného stavu.
Za ekologičtějším betonem
Stejnou částku získal mezinárodní tým, který chce pomoci k tomu, aby se z betonu stal lepší stavební materiál. Ten je dnes nejpoužívanějším umělým materiálem na světě, který tvoří páteř dopravní a energetické infrastruktury a nemá žádnou vhodnou alternativu. Cement, základní složka betonu, je ale zodpovědný za osm procent celosvětových emisí oxidu uhličitého způsobených lidmi.
Proto je nezbytné vyvinout ekologicky účinné alternativy. Jedním z přístupů je nahradit část tradičního cementu místně dostupnými doplňkovými cementovými materiály, které mají nižší uhlíkovou stopu. To ale přináší nové výzvy, protože tyto ekologicky účinné betony se budou lišit od tradičních materiálů, přičemž jejich dlouhodobé vlastnosti jsou stále z velké části neznámé.
Současně jsou dnes betonové stavby vystavené spoustě vnějších vlivů, kvůli nimž se snižuje jejich odolnost a životnost.
Multidisciplinární tým odborníků, ve kterém jsou Miroslav Vořechovský a Rostislav Chudoba (ten působí v Německu), chce vytvořit chybějící spojení mezi materiálovou vědou o ekologicky účinných betonech a únavovou životností této klíčové dopravní a energetické infrastruktury.
Evropské inovace
„Inovacím se daří díky spolupráci, zejména při řešení naléhavých výzev naší doby. Granty ERC Synergy jsou spojené s financemi Horizon Europe s cílem propojit skvělé mozky napříč státy,“ okomentovala udělení grantů eurokomisařka pro inovace, výzkum, vzdělávání a mládež Iljana Ivanovová. „Obzvláště mě těší, že mezi oceněnými vidím výzkumníky ze zemí s historicky menším počtem grantů ERC, což odráží naše poslání podporovat vědeckou komunitu po celé Evropě,“ dodala.
Česko je mezi postkomunistickými zeměmi úspěšné
Evropská výzkumná agentura obdržela celkem 548 žádostí, na 57 vítězných projektech se podílí 201 výzkumníků, kteří budou své projekty realizovat na 184 univerzitách a ve výzkumných centrech ve 24 zemích Evropy i mimo ni.
Granty ERC jsou považovány celosvětově za velmi prestižní, většina takto financovaných projektů přinesla zásadní objevy. Česko má v získávání grantů ERC dlouhodobě podprůměrné výsledky proti ostatním státům.
V rámci zemí východní Evropy ale zase patří mezi nadprůměrné. Maďarsko a Polsko totiž letos získaly po jednom tomto grantu, Slovensko nemá ani jeden. Nejúspěšnějšími zeměmi byly letos Německo s 34 projekty, Velká Británie s osmnácti a Francie se třinácti.
