Napůl samec, napůl samice. Vědci objevili v Thajsku neznámého pavouka

Pozoruhodný exemplář osminohého členovce popsali biologové v Thajsku. Nově objevený druh, pod který spadá, má přitom celou řadu zajímavých a netypických vlastností.

Pavouk vypadal na první pohled velmi neobvykle: jako by někdo sešil dohromady dva zcela odlišné druhy, aniž by řešil, že se k sobě vůbec nehodí. Zajímavé bylo, že ani jednu půlku přírodovědci neznali. Další výzkum odhalil, že se opravdu jedná o zástupce doposud nepopsaného druhu ze skupiny sklepanů. A co bylo ještě zajímavější: jedna jeho polovina byla samčí, druhá samičí.

Vědci ho objevili v lesích západního Thajska. Patří podle studie v odborném časopise Zootaxa mezi takzvané vidlicovité pavouky, kteří jsou rozšíření v jižní a jihovýchodní Asii. Jméno dostali podle typických hnízd, která si staví v zemi a jež mají tvar vidlice.

Ne všichni vypadají jako první objevený exemplář, většina z nich jsou normální samci a samice. Mezi pohlavími navíc existují obrovské rozdíly. Samci tohoto druhu měří jen asi 1,5 centimetru, zatímco samice jsou obvykle dlouhé až 2,5 centimetru. U většiny druhů zvířat bývají samci ti barevně nápadnější, ale to zde neplatí: jsou nenápadní a našedlí, přičemž opačné pohlaví má jasně oranžovou barvu.

Napůl samec, napůl samice

Vůbec nejzajímavější částí objevu byl onen výše popsaný exemplář, který kombinoval vlastnosti obou pohlaví. Tento jev se označuje jako gynandromorfie a v přírodě je docela vzácný. Slovník takové tvory popisuje jako „jedince vykazující znaky obou pohlaví za zachování funkce pouze jednoho z nich“.

Což znamená, že tato zvířata jsou vzhledem nesmírně nápadná, protože každá strana těla se liší a je rozdělená přesně uprostřed. Gynandromorfové se liší od hermafroditů v tom, že hermafroditní organismy mají obě sady pohlavních orgánů, kdežto gynandromorfové mají pohlaví jen jedno. Hermafroditismus je u některých organismů běžný, zatímco gynandromorfismus je v přírodě mnohem vzácnější.

Právě tento výjimečný exemplář nakonec vynesl nově objevenému druhu i jeho jméno: „Je pojmenován po Inazumovi, postavě z japonského manga One Piece známé schopností měnit pohlaví mezi mužským a ženským. Styl Inazuma se vyznačuje bilaterální asymetrií, která se projevuje výrazným zbarvením oranžovou barvou na levé straně a bílou barvou na pravé straně. Toto barevné uspořádání přesně odráží pohlavní dimorfismus pozorovaný u tohoto druhu, kdy samci vykazují bílé zbarvení a samice oranžové,“ píší autoři studie.

Z hlediska biologie je tento objev důležitý tím, že u této čeledi pavouků zatím gynandromorfismus nikdy nebyl pozorovaný. Vědci zatím nemají vysvětlení, proč k tomu došlo, předpokládají ale, že může jít o chromozomální poruchu v důsledku infekce hlísticemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 3 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...