Napůl samec, napůl samice. Vědci objevili v Thajsku neznámého pavouka

Pozoruhodný exemplář osminohého členovce popsali biologové v Thajsku. Nově objevený druh, pod který spadá, má přitom celou řadu zajímavých a netypických vlastností.

Pavouk vypadal na první pohled velmi neobvykle: jako by někdo sešil dohromady dva zcela odlišné druhy, aniž by řešil, že se k sobě vůbec nehodí. Zajímavé bylo, že ani jednu půlku přírodovědci neznali. Další výzkum odhalil, že se opravdu jedná o zástupce doposud nepopsaného druhu ze skupiny sklepanů. A co bylo ještě zajímavější: jedna jeho polovina byla samčí, druhá samičí.

Vědci ho objevili v lesích západního Thajska. Patří podle studie v odborném časopise Zootaxa mezi takzvané vidlicovité pavouky, kteří jsou rozšíření v jižní a jihovýchodní Asii. Jméno dostali podle typických hnízd, která si staví v zemi a jež mají tvar vidlice.

Ne všichni vypadají jako první objevený exemplář, většina z nich jsou normální samci a samice. Mezi pohlavími navíc existují obrovské rozdíly. Samci tohoto druhu měří jen asi 1,5 centimetru, zatímco samice jsou obvykle dlouhé až 2,5 centimetru. U většiny druhů zvířat bývají samci ti barevně nápadnější, ale to zde neplatí: jsou nenápadní a našedlí, přičemž opačné pohlaví má jasně oranžovou barvu.

Napůl samec, napůl samice

Vůbec nejzajímavější částí objevu byl onen výše popsaný exemplář, který kombinoval vlastnosti obou pohlaví. Tento jev se označuje jako gynandromorfie a v přírodě je docela vzácný. Slovník takové tvory popisuje jako „jedince vykazující znaky obou pohlaví za zachování funkce pouze jednoho z nich“.

Což znamená, že tato zvířata jsou vzhledem nesmírně nápadná, protože každá strana těla se liší a je rozdělená přesně uprostřed. Gynandromorfové se liší od hermafroditů v tom, že hermafroditní organismy mají obě sady pohlavních orgánů, kdežto gynandromorfové mají pohlaví jen jedno. Hermafroditismus je u některých organismů běžný, zatímco gynandromorfismus je v přírodě mnohem vzácnější.

Právě tento výjimečný exemplář nakonec vynesl nově objevenému druhu i jeho jméno: „Je pojmenován po Inazumovi, postavě z japonského manga One Piece známé schopností měnit pohlaví mezi mužským a ženským. Styl Inazuma se vyznačuje bilaterální asymetrií, která se projevuje výrazným zbarvením oranžovou barvou na levé straně a bílou barvou na pravé straně. Toto barevné uspořádání přesně odráží pohlavní dimorfismus pozorovaný u tohoto druhu, kdy samci vykazují bílé zbarvení a samice oranžové,“ píší autoři studie.

Z hlediska biologie je tento objev důležitý tím, že u této čeledi pavouků zatím gynandromorfismus nikdy nebyl pozorovaný. Vědci zatím nemají vysvětlení, proč k tomu došlo, předpokládají ale, že může jít o chromozomální poruchu v důsledku infekce hlísticemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 6 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...