Největší a nejjedovatější australský pavouk. Vědci popsali nový druh

Australští vědci potvrdili nový druh australských pavouků, píše agentura Reuters. Objevil ho jeden Australan už před zhruba dvaceti lety. Sklípkanci, mezi něž patří, patří k nejnebezpečnějším druhům na světě. Pavouci nově objeveného druhu jsou ještě větší a jedovatější než dosavadní australský držitel obou rekordů sklípkanec jedovatý. Dostal proto přezdívku Big boy (velký chlapec).

Nový druh objevil milovník pavouků Kane Christensen kolem roku 2003. Všiml si totiž, že osminozí predátoři z okolí pobřežního města Newcastle se od ostatních sklípkanců liší. „Tento druh je o dost větší, stejně jako jeho jedové žlázy a klepítka (neboli chelicery)," uvedl nadšenec.

Vědci z Australského muzea v Sydney, australské Flindersovy univerzity a německého Leibnizova institutu chtějí „Velkého chlapce“ klasifikovat jako samostatný druh sklípkanců, uvedli tento týden.

Nahrávám video
Zdroj: Australian Museum

Nový pavouk a jeho zvyky

Devíticentimetrovému pavouku dali jméno Atrax christenseni, česky se mu tedy asi bude říkat sklípkanec christensenův po jeho objeviteli. Obyčejní australští sklípkanci dorůstají délky pěti centimetrů.

Tyto noční černé živočichy lze spatřit ve vzdálenosti asi 150 kilometrů od Sydney, největšího australského města. Aktivní jsou zejména od listopadu do dubna.

Chelicery nově popsaného druhu pavouka
Zdroj: Australian Museum

Zabít člověka může pouze samec, protože jeho tělo obsahuje extrémně silný jed Robustoxin (δ-Atrakotoxin-Ar1). Od 80. let minulého století, kdy vědci vytvořili protilátku, ale nepředstavuje pro člověka takové nebezpečí jako v minulosti, uvádí Australské muzeum. Celkem pavouk zabil třináct lidí, uvádí dále záznamy muzea. Protilátka je podle vědců účinná i po bodnutí „Velkého chlapce“.

Australané sklípkancům říkají trychtýřovití pavouci, a to podle tvarů jejich sítí. „Někdy je můžete najít v garážích, ložnicích nebo v jiných částech domu, kde se mohou v noci potulovat. Určitě bych se jich nedotýkal. Dokážou vám do těla vpravit pořádnou dávku jedu,“ řekl o novém druhu Christensen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
včera v 08:19

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.