Vědci objevili v oceánu „metanové pavouky“

Bizarní spolupráci popsali američtí oceánologové. Zjistili, že některé druhy hlubokomořských pavouků si na svých tělech chovají kolonie bakterií, jimiž se pak živí. Nový výzkum tím odhalil úplně nové chování těchto tvorů.

Tři druhy až doposud nepopsaných hlubokomořských pavouků rodu Sericosura si na svém exoskeletu chovají kolonie mikrobů, kteří se živí metanem a metanolem. Právě tyto miniaturní organismy pak tvoří hlavní potravu pavouků – jako by si lidé nosili na zádech králíkárny.

Pavouci využívají unikátních vlastností prostředí, které obývají: žijí totiž kolem takzvaných metanových průsaků, tedy v místech, kde ze dna oceánů uniká metan. Bez přítomnosti slunečního světla a vzdušného kyslíku zde pomalu probublává a vytváří exotické, ale funkční ekosystémy obývané hlavně mikroby. Metan je pro ně totiž velmi dobrým zdrojem energie, který se za miliony let evoluce naučili značně efektivně využívat.

Ústa mořského pavouka
Zdroj: PNAS/Shana K. Goffredi

A když je v okolí tolik bakteriální potravy, láká to i vyšší organismy: do bakteriálních džunglí a polí se tak vydávají lovit červi, mořské houby (správně houbovci – jsou to totiž živočichové) nebo mlži. A vědci tam pozorovali velké množství právě také mořských pavouků, kteří patří mezi nohatky. Jejich existence tam nejprve zdánlivě nedávala příliš smysl: podle toho, co se o nich ví, v místech nic nebylo jejich typickou potravou. A nepomohly ani pitvy – ve vnitřnostech se jim nenašly vůbec žádné zbytky kořisti.

Metoda pokus–omyl

Bez dat z pozorování v přírodě, která se v podmínkách metanových průsaků získávají opravdu složitě, se museli vědci spolehnout na experimenty. Navrhli sérii pokusů, při nichž nejprve ze tří míst na oceánském dně získali 36 exemplářů výše popsaných pavouků, objevili mezi nimi tři zcela neznámé druhy.

Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď a malý zadeček. Jejich velikost se pohybuje od jednoho milimetru, až do více než 70 centimetrů, většina je v dolní polovině tohoto rozpětí. Je známo zhruba 1000 druhů této skupiny.

Pro jejich podobnost s pavouky a také protože se anglicky označují jako „mořští pavouci“ je tak označujeme i v článku. Ve skutečnosti jsou ale spíše sestřenicemi pavouků.

Pavouky pak sledovali pomocí nejmodernějších přístrojů, analyzovali jejich kompletní genom a soustředili se zejména na to, jak tito tvorové zacházejí s uhlíkem. Právě ten totiž z metanu získávají a zpracovávají ho. Ukázalo se, že exoskelet, tedy vnější kostra, pavouků byl doslova pokrytý mohutnými vrstvami bakterií ze tří čeledí, všechny se živí metanem.

A když do okolí vědci přidali odlišný druh metanu, už po pěti dnech ho našli ve velkém množství v tělech pavouků, což znamená, že se do jejich organismů dostával skrze bakterie.

Biologové provedli i nové pitvy; ty se od těch z minulosti lišily tím, že teď už vědci přesně věděli, po čem mají pátrat. A tak odhalili, kde se v tělech pavouků nachází nejvíc tohoto označeného izotopu metanu.

Dokázali tak velmi přesně rekonstruovat cestu, kudy tato výživa putuje. Zdá se, že pavouci sklízí svými končetinami metanem nasycené bakterie přímo ze svého chitinového krunýře a pak je konzumují – stopy se totiž našly i v jejich střevech.

„Mořští pavouci se připojují k rostoucímu seznamu bezobratlých, kteří využívají mikrobiální metabolismus v energeticky chudých ekosystémech,“ shrnují výsledky autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 13 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 16 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 19 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.