Člověk, který se narodil jako muž, ale necítí se být ani mužem, ani ženou, neuspěl se svou snahou změnit si rodné číslo na „neutrální“ či „ženské“. Ústavní soud jeho stížnost v úterý zamítl, a nerozporoval tak rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze. Ústavnímu soudu nenáleží měnit binární chápání pohlaví v Česku, a to jak společenské, tak právní, uvedla v odůvodnění soudkyně Milada Tomková.
Už dříve Ústavní soud v plénu zamítl snahu stěžovatele měnit část zákona, která stanovuje v Česku podmínky, za nichž je možné úředně měnit pohlaví. Nyní se stěžovatel domáhal pouze změny rodného čísla, protože se domnívá, že prozrazuje to, že je muž.
Podle soudu však není v rodném čísle nic, co by explicitně vyjadřovalo, že je muž. Zákon pouze upravuje speciální podobu rodného čísla pro ženy, kterou se však stěžovatel necítí. Pouze z binárního chápání pohlaví lze z rodného čísla dovodit, že když není v ženském tvaru, že je nositel mužem. A binární chápání pohlaví soudu nenáleží měnit, uvedli ústavní soudci.
Práva, kterého se stěžovatel domáhal, neplyne podle nich ani z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který řešil skutkově i právně odlišné případy.
Když řešilo plénum předchozí stěžovatelův případ, vyplynulo z odůvodnění, že ke změně kulturního paradigmatu a přijetí třetího pohlaví musí vést společenská diskuse a činnost zákonodárců, nikoliv soudů. Soudy nemají vstupovat do kulturních a politických konfliktů, aby si zachovaly svoji nestrannost a důvěryhodnost.
