Senát schválil roční odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování. Odklad Senát schválil i u digitalizace dávek státní sociální podpory. Na čtvrtý pokus Senát zvolil novou členku Rady Českého rozhlasu, mediální analytičku Jitku Adamčíkovou. Zároveň Senát podpořil zrušení lhůty omezující výplatu nemocenského pro invalidy, posílení ochrany dětí v opatrovnických řízeních či nominace na státní vyznamenání.
Roční odklad Národního geoportálu územního plánování schválil Senát v rámci novely stavebního zákona. Používání geoportálu tak bude pravděpodobně povinné až od 30. června příštího roku. Odklad podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) nepředstavuje zrušení ani omezení geoportálu, ale má zajistit čas na jeho dostatečné otestování a zavedení do praxe. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Geoportál je podle ministryně sice už v současnosti funkční, nejsou ale ještě plně otestované všechny jeho funkce. Senátoři odklad uvítali i s poukazem na dřívější komplikace s digitalizací stavebního řízení. Současně ale varovali před chystanou obsáhlejší poslaneckou novelou stavebního zákona, která má mimo jiné stavební úřady převést z obcí pod stát.
Předseda senátorů STAN Jan Sobotka podobně jako zástupci ODS či KDU-ČSL poukazoval na to, že koaliční novela je připravena bez řádné přípravy a vybídl ministryni k jejímu stažení a nahrazení propracovanější vládní novelou. V opačném případě bude Senátem zamítnuta a případně ji senátoři napadnou u Ústavního soudu, pokud sněmovna senátní veto přehlasuje. Ke kritice se připojil i bývalý dlouholetý bohumínský starosta Petr Vícha ze senátorského klubu ANO.
Rozsáhlejší koaliční novelu má sněmovna na programu v druhém kole schvalování. Norma především zavádí centrální státní stavební správu, prohlašuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem, což může v krajním případě usnadnit vyvlastňování pozemků, a předpokládá zavedení principu jednoho stavebního řízení u jednoho úřadu s jedním razítkem. Územní rozvoj by měly mít na starost samosprávy.
Národní geoportál je oficiální informační systém územního plánování. Má sloužit k ukládání dat a podpoře procesů územního plánování, umožňuje přístup k výstupům územního plánování v Česku.
Odklad digitalizace
Senát schválil odklad u digitalizace dávek státní sociální podpory. Ta nebude spuštěna od letošního července, ale bude se spouštět postupně až do září příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) navrhl postupný náběh digitalizace dávek kvůli tomu, že platný zákonný termín, tedy počátek letošního července, nebylo možné dodržet. Senát odklad schválil v novele o státní sociální podpoře. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Součástí novely je i zákonné stanovení předporodního rodičovského příspěvku pevně na patnáct tisíc korun měsíčně. Předporodní rodičovskou bude moci stát poskytovat podle novely od příštího roku, a to až na dva kalendářní měsíce před očekávaným narozením dítěte. Nastávající matka by si už nemohla výši rodičovské až do patnácti tisíc korun zvolit, ale dostane maximální částku, což má zajistit předvídatelný a dostatečný příjem pro těhotnou ženu.
Novela výslovně stanoví, že o běžnou poporodní rodičovskou bude muset rodič znovu zažádat kvůli případům, kdy by nárok na ni nevznikl. Poporodní rodičovská bude zkrácena o částku vyplacenou před porodem.
U nově zaváděné podpory studentů s malými dětmi novela uzákoní povinnost vrácení případného přeplatku, jako je tomu u rodičovského příspěvku. Novou dávku v měsíční částce třetiny minimální mzdy, takzvané hlídačkovné, budou moci studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi dostávat od letošního září.
Digitalizace dávek státní sociální podpory vyžaduje podle důvodové zprávy rozsáhlé zásahy zejména do současných informačních systémů sloužících k jejich vyřizování. Spuštění od letošního července by pravděpodobně nebylo proveditelné, stojí ve zdůvodnění.
Předporodní rodičovská by se měla zavést podle novely od ledna jako digitalizovaná dávka. Od července příštího roku předloha předpokládá elektronizaci rodičovského příspěvku a podpory studujícího rodiče a od září nově zaváděného příspěvku na studium pro vysokoškoláky z chudších rodin. Jednorázové dávky porodného a pohřebného se podle novely digitalizovat nebudou, nebylo by to podle zdůvodnění účelné.
Horní komora v prvním kole podpořila senátorskou novelu občanského zákoníku. Ta má posílit ochranu dětí před domácím násilím, týráním a dalšími riziky při rozhodování soudů o tom, komu budou svěřeny do péče.
Novou členkou Rady ČRo je Adamčíková
Na čtvrtý pokus zvolil Senát novou členku Rady Českého rozhlasu, mediální analytičku Jitku Adamčíkovou. Ve finále druhých tajných voleb porazila bývalého místopředsedu rady Marka Pokorného, jehož místo obsadí, i někdejšího ředitele Radiožurnálu Miroslava Konvalinu.
Předsedkyně spolku Ženy v médiích Adamčíková byla favoritkou nynější volby díky výsledkům prvního kola, v němž získala 27 hlasů. Ve finále pak obdržela 35 hlasů ze 68 odevzdaných, uvedl předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Při předchozí neúspěšné březnové volbě naopak skončila až třetí s podporou pouze patnácti senátorů.
Konvalina a Pokorný naopak měli ve finále nižší podporu než v úvodním kole. Pokorný dostal sedmnáct hlasů, Konvalina patnáct. Oba přitom patřili mezi finalisty březnové volby, v níž Konvalinovi uniklo zvolení do rady o jediný hlas.
V poli poražených už v úvodním kole zůstali nově kandidující Petr Orság z Univerzity Palackého v Olomouci se třemi hlasy a bývalá poslankyně Nina Nováková se dvěma hlasy. Nejmenší podporu měl znovu nominant dětského folklorního souboru Javorníček Jindřich Hovorka. V březnové volbě měl nulovou podporu, v nynější získal alespoň jeden hlas.
Podpora zrušení lhůty omezující výplatu nemocenského pro invalidy
V úvodním kole schvalování podpořila horní komora senátorskou novelu, která má zrušit omezující lhůtu sedmdesáti dnů pro výplatu nemocenského invalidům třetího stupně, kteří pracují.
Změnu zákona o nemocenském pojištění, kterou předložila čtveřice senátorů v čele s předsedou Českého paralympijského výboru Zbyňkem Sýkorou, nyní posoudí senátní výbory. Dostaly na to měsíc, aby úprava mohla být přijata do konce roku.
Předkladatelé novely navrhují, aby se nemocenské vyplácelo invalidům tak jako dosud od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Délku výplaty ale chtějí rozšířit na obecnou lhůtu 380 kalendářních dnů. Zkrácena by mohla být v případě, pokud by invalidům skončil pracovní poměr nebo doba pojištění, pokud by pracovali jako osoby samostatně výdělečně činné.
Další novely čekají na schválení
Další z vládních předloh počítá s tím, že úřady práce budou ještě další dva roky vyřizovat a vyplácet příspěvky na péči a dávky pro lidi se zdravotním postižením. Budou jim vydávat i průkazy ZTP/ZTP/P.
Senát ve středu také odložil schvalování veřejného slyšení ke změně pohlaví a jeho důsledkům a souvislostem, které senátní výbory ústavně-právní a pro zdravotnictví plánovaly uspořádat 23. června.
Senát podpořil požadavky Úřadu pro ochranu osobních údajů na jeho personální, technické i finanční posílení kvůli plnění zákonných úkolů. Upozornil vládu na to, že instituci dlouhodobě přibývá agenda, aniž by jejímu naplňování odpovídalo posílení jeho zdrojů. Vláda by to proto měla napravit v souladu s požadavky, které stanoví nařízení Evropské unie k digitální ekonomice.
Úřadu přibyl nově například také dohled nad zpracováním osobních údajů pro účely cílení a doručování on-line politické reklamy. Bez personálního posílení úřad, který měl ke konci loňského roku 108 zaměstnanců, nebude moci dodržet ani zákonné povinnosti, ani lhůty k vyřízení stížností, upozornil již dříve předseda instituce Jiří Kaucký. Úřad podle zprávy navíc v letošním rozpočtu nedostal peníze na platy osmi zaměstnanců.
Návrhy na státní vyznamenání
Zakladatelka Československého červeného kříže Alice Garrigue Masaryková, bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera či někdejší ústavní soudce Vojen Güttler figurují mezi 110 návrhy na nejvyšší státní ocenění, které horní parlamentní komora ve středu schválila. K nominovaným patří i herci Miroslav Donutil, Arnošt Goldflam a Zlata Adamovská, režisérka Věra Plívová Šimková nebo choreograf Yemi A. D.
Adepty na Řád bílého lva jsou major četnictva Jindřich Biskup za účast v protinacistickém odboji a generálové a legionáři Prokop Kumpošt a Jan Vančura. Masaryková a Kubera figurují v desítce kandidátů na Řád TGM spolu s Václavem Sedláčkem, který byl tak jako student Jan Opletal zastřelen při potlačení protinacistických demonstracích 28. října 1939 v Praze.
Medaili Za hrdinství by si podle senátorů letos zasloužili spolu s dalšími deseti navrženými otec a syn Tomášové Machatí, kteří loni v listopadu v Chrastavě na Liberecku zachránili život jedenáctiletému chlapci, kterému náhle selhalo srdce. K adeptům patří také Tomáš Hercík za pomoc svým kolegům z Filozofické fakulty Karlovy univerzity i policii při tragické střelbě v prosinci 2023.
Nejpočetnější skupinu tvoří 86 návrhů na medaili Za zásluhy. Mezi navržené patří kromě trojice herců spisovatel a dramatik Ladislav Smoček, hudebník Michal Prokop nebo šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov. Na stejné ocenění byli nominováni i profesor matematiky Milan Hejný, kardiolog Jan Janoušek, fyzik a emeritní rektor Masarykovy univerzity Eduard Schmidt, spoluzakladatel a dlouholetý ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl nebo geograf a hydrolog Bohumír Janský.
V seznamu nominovaných je z bývalých členů Senátu také někdejší ministr vnitra Jan Ruml, bývalá ústavní soudkyně Dagmar Lastovecká, diplomatka Jaroslava Moserová a lékař Richard Sequens.
