Poslanci se neshodnou na novele mysliveckého zákona. Vadí jim i pokuty

Nahrávám video
Události: Novela mysliveckého zákona
Zdroj: ČT24

Novela mysliveckého zákona nemá ani téměř půl roku po vládním schválení podporu ve sněmovně. Návrh chce posílit práva vlastníků pozemků a rychleji snižovat počty přemnožené zvěře. Proti je nejen celá opozice, ale i část poslanců STAN a KDU-ČSL. Vadí jim třeba snaha vlády zmenšit minimální výměru honitby nebo výše pokut, které by mohl stát udělovat za neplnění plánu lovu.

Předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný připustil, že zákon nemá v současné podobě šanci uspět – a nabízí ústupky. „Máme už na ministerstvu připravené některé pozměňovací návrhy, které by některá opatření zmírnila. Jsem připraven se bavit o míře sankcí vůči těm, kteří například nesplní plán lovu,“ uvedl v pořadu Týden v politice.

Ministr by rád začal novelu mysliveckého zákona ve sněmovně projednávat už tento týden. Argumentuje tím, že klíčovým cílem zákona je snížit škody způsobené zvěří. Ty stát odhaduje až na 2,5 miliardy korun ročně.

O možné podpoře už jednal i se zástupci opozičních hnutí ANO a SPD, zatím ale neuspěl. Opozice kritizuje hlavně třeba plán zmenšit minimální výměru honitby nebo umožnit větším vlastníkům pozemků lovit zvěř.

Současná honitba musí mít minimálně 500 hektarů. Podle novely zákona by však stačila polovina. Resort zemědělství zároveň usiluje o to, aby mohli zvěř lovit i vlastníci či nájemci pozemků, kteří hospodaří na více než 30 hektarech. Ani s jedním nesouhlasí část myslivců.

„Zemědělec, který by měl lovecký lístek, zbrojní průkaz a chtěl u nás lovit, tak my bychom mu podle toho zákona museli vydat povolenku,“ říká Michal Kopásek z Mysliveckého spolku Háj Aš. Právě u tohoto návrhu ale teď nabízí ministr zemědělství ústupek.

Rozdílné postoje vládních poslanců

„Jsem připraven i u některých zásadních věcí, jako jsou třeba nárokové povolenky, se bavit o tom, aby byly až v sankčním režimu,“ uvedl ministr Výborný. Koalice je pak ochotná vyjednávat i o výši pokut, které by myslivcům hrozily za nedostatečný odlov zvěře. Ani to ale zatím ve sněmovně na většinovou podporu zákona nestačí.

Podle místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Pavly Pivoňky Vaňkové nejsou poslanci hnutí jednotní. „V klubu jsou názory jak na straně myslivců, kde samozřejmě bychom chtěli zákon upravit, nelíbí se nám výše výměry,“ popsala.

S výměrou nesouhlasí ani poslankyně hnutí ANO Margita Balaštíková. „Vadí nám potom, že by se část dotací dávala neziskovým organizacím, které by potom úkolovaly lesnické a myslivecké spolky,“ uvedla s tím, že hnutí vadí i zmiňované pokuty.

Šéf resortu zemědělství Výborný chce, aby novela mysliveckého zákona prošla ve sněmovně během prosince prvním čtením beze změn. S koaličními poslanci, kteří mají k zákonu výhrady, pak plánuje vyjednávat o kompromisech. Složitou pozici však bude mít i ve vlastním poslaneckém klubu.

Mezi kritiky novely patří už od jejího schválení vládou třeba nový místopředseda strany Pavel Bělobrádek. „Těch lidí, kteří mají problém se zněním schváleným na vládě, bude hodně a nebude to jediný klub,“ řekl v polovině června letošního roku.

Pro vládní návrh by nyní ve sněmovně hlasovala ODS, TOP 09, část Starostů a lidovců i opoziční Piráti. „Možná je to právě o množství myslivců mezi poslaneckými kluby. Jak říkám – my si myslíme, že ty zájmy by se měly vyvážit jak mezi vlastníky, tak mezi myslivci,“ přiblížila místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Klára Kocmanová.

„Slíbili jsme hospodářům, že jim umožníme více se bránit škodám zvěří, které páchá,“ hájil podporu vládního návrhu místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS). Podle předsedy poslanců SPD Radima Fialy se však schválení nestihne. „Protože z kuloárů vím, že ani někteří koaliční poslanci pro to nechtějí zvednout ruku. Každý má v rodině nějakého myslivce,“ tvrdí.

Pokud novela projde do konce roku prvním čtením, mohli by ji poslanci schvalovat na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 5 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 12 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...