Kvóty strana 2 z 2

Zavedení povinných kvót na české potraviny v obchodech kritizují někteří senátoři, horní komora je zřejmě odmítne. Avizovali to senátoři z klubů ODS a STAN, které jsou nejsilnějšími frakcemi v horní komoře. Zákonodárci kvóty označili za nesmyslné. Podle občanských demokratů by vedly k výraznému zdražení potravin a nahrávají jen velkým potravinovým výrobcům. S návrhem má problém i Evropská komise. Bude zkoumat, jestli kvóty neomezí volný pohyb zboží.

Sněmovna přijala návrh SPD, který by zavazoval velké obchody od příštího roku povinně prodávat minimálně 55 procent vybraných potravin z české výroby. Kvóta se má zvyšovat až na 73 procent. Obchodníci varují před omezením výběru a zdražením, Evropská komise před porušením pravidel volné soutěže. Petr Bendl (ODS) v Událostech, komentářích označil návrh za hloupý a nerealizovatelný, Jaroslav Faltýnek (ANO) ho hájil jako otevření debaty o přiblížení výrobců ke konzumentům.

Německá vláda po letech debat schválila návrh, aby ve vedení větších firem, s jejichž akciemi se obchoduje na veřejných trzích, byla alespoň jedna žena. Opatření se netýká soukromých firem, které nemají akcie na burze. Takové podniky by si i nadále určovaly samy, kdo je povede a jaké bude složení jejich správní rady. Návrh teď posoudí parlament.

Noc na pátek, během níž vstoupí v platnost nové uspořádání vztahů s Evropskou unií, je pro Velkou Británii novým začátkem, země má nyní svůj osud pevně ve svých rukách. Takto se vyjádřil britský premiér Boris Johnson poté, co dohodu o novém partnerství s EU podpořila i horní komora britského parlamentu. Británie se přestane řídit unijním právem čtyři a půl roku po referendu, v němž zvítězili zastánci brexitu.

Na přelomu prosince a ledna skončí přechodné období po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Rozhovory Londýna a Bruselu o budoucích vztazích nebo obchodní dohodě mezi EU a Británií budou zřejmě pokračovat i v tomto týdnu. Zdroj BBC tuto fázi vyjednávání označil za závěrečnou, i když nadále trvají rozpory v otázkách rybolovných práv, ochrany životního prostředí, práv zaměstnanců či pravidel hospodářské soutěže.

Německo navrhlo členským zemím Evropské unie nový systém přebírání běženců. Podle něj by unijní agentura po prvotní kontrole na vnější hranici EU rozhodla, který stát vyřídí danou azylovou žádost. Státy Visegrádské skupiny (V4), které dosavadní uprchlické kvóty odmítaly, se však podle diplomatů stavějí stejně i k novému nápadu Berlína. O návrhu by měli unijní ministři vnitra jednat už příští týden.

Česko a Slovensko znovu odmítly kvóty na rozdělování běženců. Už v minulých dnech zdejší politiky rozdělila žádost Řecka o pomoc s přemístěním čtyřiceti nezletilých a opuštěných dětí z tamních uprchlických táborů. V Událostech, komentářích o přijetí těchto dětí diskutovala europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) s místopředsedou ČSSD Ondřejem Veselým. Podle europoslankyně svým postojem Česko odmítá dobrovolnou solidaritu. Řecko nám chce poslat problémové nezletilé, oponuje Veselý.

Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí ze smluv Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová ohledně žaloby, kterou podala Evropská komise v loňském roce. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný. Definitivní rozsudek by mohl padnout na počátku příštího roku.

Už tři roky funguje v Česku vládní program na získávání pracovní síly z Ukrajiny. Do tuzemských firem díky němu přišlo přes 33 tisíc lidí. Vláda v červnu kvóty zdvojnásobila, takže ročně by sem mohlo přicestovat až 40 tisíc Ukrajinců.

Řešením migrační otázky je kombinace finanční podpory státům, jako je Itálie, zemím severní Afriky a také těm africkým státům, odkud migranti přicházejí. V Římě to po jednání se svým italským protějškem Giuseppem Contem prohlásil český premiér Andrej Babiš. Současně zopakoval, že Česká republika nepřijme v rámci přerozdělování uprchlíků ani jednoho migranta. Italský premiér to podle Babišových slov chápe.