Berlín nevzdává plán přerozdělování uprchlíků. Která země rozhodne o azylu, se má určit už na hranici EU

Německo navrhlo členským zemím Evropské unie nový systém přebírání běženců. Podle něj by unijní agentura po prvotní kontrole na vnější hranici EU rozhodla, který stát vyřídí danou azylovou žádost. Státy Visegrádské skupiny (V4), které dosavadní uprchlické kvóty odmítaly, se však podle diplomatů stavějí stejně i k novému nápadu Berlína. O návrhu by měli unijní ministři vnitra jednat už příští týden.

Unijní země se od vrcholu migrační krize marně snaží shodnout na reformě azylového systému, zatímco se řecké a italské úřady potýkají s tisíci nevyřízenými žádostmi od migrantů, kteří čekají na rozhodnutí o svém osudu mnohdy i několik let.

Německo s Francií přišlo v září s návrhem na dobrovolné přebírání migrantů z oblasti centrálního Středomoří, k němuž se ovšem přihlásilo jen několik dalších západoevropských zemí.

Berlín nyní rozeslal členským státům nový text, označený jako „podnět k zamyšlení“. Současný azylový systém známý jako Dublin je podle Německa nutné zásadně reformovat, v čemž má hrát zásadní roli unijní azylová agentura EUAA.

Rychlejší registrace na hranici EU

Agentura má podle představ Evropské komise (EK) vzniknout na základech současného azylového úřadu EASO. Podle německého návrhu má pomáhat hraničním státům s prvotní registrací migrantů na vnější hranici Unie, která by měla podle představ Berlína trvat nejvýše několik týdnů.

„Než vstoupí na území EU, určí EUAA, který členský stát bude odpovědný za vyřizování žádosti o azyl a za konečné rozhodnutí, zda bude žadateli poskytnuta ochrana,“ uvádí se v klíčové části čtyřstránkového dokumentu.

V4 opět říká „ne“

Ačkoli se na rozdíl od předchozího systému povinného přerozdělování v textu nehovoří o tom, že by každý stát musel přijmout určité množství uprchlíků, považují ho někteří diplomaté za jeho novou verzi. Podle zdroje ČTK je návrh pro země V4 nepřijatelný. Skupinu tvoří Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Česko bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) dál odmítat jakékoli přerozdělování migrantů a nebude souhlasit s žádným návrhem, který bude povinné kvóty zavádět. „Svůj postoj budeme koordinovat s partnery v rámci visegrádské čtyřky,“ uvedl Hamáček k novému německému návrhu na změnu azylové politiky EU.

My zásadně odmítáme ilegální migraci, odmítáme to, aby tady pašerácké skupiny rozhodovaly o tom, kdo bude žít v Evropě, odmítáme kvóty.
Andrej Babiš
český premiér

Evropská komise před rokem zažalovala u unijního soudu Česko, Maďarsko a Polsko za to, že se odmítly připojit k dřívějšímu systému schválenému členskými státy. Podle stanoviska generální advokátky soudu tím uvedené země porušily své povinnosti plynoucí z unijního práva.

Předchozí systém podle listopadové zprávy unijních auditorů ztroskotal kromě odmítavého postoje některých zemí především na neschopnosti úřadů hraničních států zajistit dostatek běženců, kteří by splňovali podmínky pro přerozdělení.

Z původního plánu na přemístění 160 tisíc lidí se ostatní členské země zavázaly přijmout 98 256 běženců. Nakonec si mezi sebe rozdělily pouze 34 705 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 8 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů.
13:34Aktualizovánopřed 52 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 1 hhodinou

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 3 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 4 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 6 hhodinami
Načítání...