Dobrovolné přebírání migrantů povede k povinným kvótám, varuje Hamáček. Většina EU návrh odmítá

Česko podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) nepodpoří návrh na dobrovolné přebírání migrantů. Přišly s ním čtyři země Evropské unie ve snaze odlehčit Itálii a Maltě a pomoci běžencům zachráněným ve Středozemním moři. Návrh, který ostatní země vyzývá k dočasné solidaritě, je podle Hamáčka pozvánkou pro migranty a cestou k novým povinným kvótám. Nový mechanismus zatím odmítá většina států EU.

Video Horizont ČT24
video

Návrh dobrovolného přebírání migrantů se nelíbí řadě zemí EU včetně Česka

Cílem návrhu Německa, Francie, Itálie a Malty je zabránit podobným situacím, ke kterým došlo v minulých měsících, kdy u Itálie nemohly přistát lodě se zachráněnými migranty.

Nová iniciativa vyzývá další unijní země, aby se zapojily do provizorního dobrovolného systému, který má odlehčit dvojici jihoevropských zemí zahlcených uprchlíky a pomoci v záchraně životů. „Doufám, že evropské země prokážÍ mnohem více zodpovědnosti a společného úsilí,“ podotkl evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.

Rozkol mezi evropskými státy 

Předkladatelé návrhu očekávali, že získají podporu až desítky dalších států. Při předběžném projednávání mezi diplomaty se k návrhu s připomínkami pozitivně stavělo Řecko či Španělsko, naopak ze strany Maďarska, Česka či Polska zazněl nesouhlas.

Nakonec se na jednání ministrů vnitra v Lucemburku přidala k návrhu jen trojice zemí EU. Další skupina států chce systém upravit. Podle Hamáčka dávají nyní najevo odpor i některé severské státy. 

„Je to pro nás začátek cesty k tomu, aby tento materiál přešel do povinného režimu a nahradil současné dublinské nařízení, což Česká republika nemůže akceptovat,“ prohlásil s odkazem na současný azylový systém, na jehož reformě se státy EU marně snaží shodnout již od vrcholu migrační krize.

Český ministr doplnil, že Praha hodlá místo přijetí dobrovolného systému nabídnout finanční pomoc pro země, z nichž migranti proudí, a přispět k posílení ochrany hranic.

„Je potřeba důsledně uplatňovat návratovou politiku,“ uvedl Hamáček, podle něhož zatím nefungují dohody o navracení migrantů bez práva na azyl do zemí, odkud do Evropy zamířili. Pomoci by podle něho mohlo například i posílení libyjské pohraniční stráže.

V Evropě mezitím sílí hlasy, že přerozdělování by mělo být povinné. Tvrdí to třeba Italové nebo Francouzi. Diskusi v tomto směru otevřela v národním shromáždění Macronova vláda. „V roce 2018 Francie zaregistrovala příchod rekordního počtu migrantů 123 tisíc, což je nárůst o 22 procent oproti minulému roku,“ upozornil francouzský premiér Édouard Philippe.

Visegrádské země včetně Česka s přebíráním migrantů dlouhodobě nesouhlasí a byly hlavními odpůrci minulého systému povinných kvót, který EU zavedla i přes jejich odpor v době vrcholící migrační krize v roce 2015. Odmítání kvót mělo poté soudní dohru.