Řešením migrační otázky je kombinace finanční podpory státům, jako je Itálie, zemím severní Afriky a také těm africkým státům, odkud migranti přicházejí. V Římě to po jednání se svým italským protějškem Giuseppem Contem prohlásil český premiér Andrej Babiš. Současně zopakoval, že Česká republika nepřijme v rámci přerozdělování uprchlíků ani jednoho migranta. Italský premiér to podle Babišových slov chápe.
Šéf české vlády potvrdil, že obě země se liší v názoru na přerozdělování uprchlíků. „Jasně jsem řekl, že jsme čtyři roky zbytečně řešili kvóty a zbytečně jsme ztratili čas. Je potřeba, aby Evropa přijala systémové opatření na zastavení ilegální migrace.“
Ministerský předseda současně uvedl, že Contemu zopakoval, že Česká republika běžence přijímat nehodlá. „Chápe to, protože to zkrátka není řešení,“ uvedl na Conteho adresu a dodal, že se svým italským kolegou hovořil mezi čtyřma očima asi půl hodiny a pak následoval ještě pracovní oběd.
Řešení evropské migrace podle Babiše spočívá v podpoře státům, jako jsou Řecko, Itálie, Malta a Španělsko. „Ilegální migraci musí zastavit a na to jsou samozřejmě potřeba peníze. A pak je to o vyjednávání se severní Afrikou,“ nastínil Babiš základní obrysy řešení problematiky.
Nejdůležitější je podle šéfa české vlády v tomto ohledu Libye. „Itálie dosáhla v migraci obrovských úspěchů, protože zásadně snížila příliv migrantů, a na tom se zásadně podílí libyjská pobřežní stráž,“ zdůraznil Babiš. „Řešením je kombinace finanční podpory těch států, které jsou první v řadě, včetně Itálie, severní Afriky a samozřejmě těch zemí Afriky, odkud migranti přicházejí,“ prohlásil český premiér. Podle něj je současně třeba, aby severoafrické státy ilegální migraci zastavily na své jižní hranici.
Mise chytající migranty na moři trpí nedostatkem peněz
Babiš v italské metropoli navštívil také velitelství námořních sil Evropské unie ve Středozemním moři známé pod zkratkou EUNAVFOR MED Sophia, na jejichž úkolech se podílí i čeští vojáci. Cílem vojenské operace je boj s pašeráky, kteří se snaží dostat migranty ze severní Afriky do Evropy.
Premiér řekl, že díky této návštěvě získal mnoho důležitých informací. Podle něj je důležité, aby operace pokračovala. Poukázal na to, že Itálie pohrozila tím, že se na operaci přestane podílet, pokud se nenajdou jiné přístavy než italské nebo maltské pro vyloďování migrantů.
Díky návštěvě velitelství Sophie se Babiš údajně dověděl například i to, že migranti za cestu pašerákům platí dva až pět tisíc dolarů (přibližně 44 tisíc až 110 tisíc korun). Upozornil, že mise si stěžuje na nedostatečné kompetence, například pokud jde o vstup na podezřelou loď.
Babiš Conteho podpořil v navyšování rozpočtu EU na ochranu vnějších hranic
S Contem rovněž hovořil o návrhu rozpočtu EU. Tomu vyčítá například „obrovský nárůst“ nákladů na unijní struktury. Babiš se však pozastavil také nad navrhovaným navýšením rozpočtu na ochranu vnějších hranic EU z 13 na 35 miliard eur. „Určitě budu chtít navštívit Frontex (Evropská pobřežní stráž), abych to pochopil,“ řekl Babiš. „To jsou obrovské částky a v tomto jsme si určitě porozuměli, protože je to všechno o penězích,“ poznamenal.
Babiš se v úterý sešel také s římskou primátorkou Virginií Raggiovou. Oznámil, že Česká republika by ráda věnovala sochu Jana Amose Komenského do parku vily Borghese při příležitosti 350. výročí úmrtí „učitele národů“ v roce 2020. Má jít o gesto vyjadřující „tradiční přátelské vztahy“.
Conte pozval Babiše do Itálie v červenci poté, co český premiér odmítl italskou žádost o pomoc se 450 migranty zachráněnými z rybářské lodi ve Středozemním moři. Babiš tehdy odmítnutí zdůvodnil tím, že Unie musí vyslat signál, že nelegální migrace je nepřípustná a přijímání dalších lidí problém jen zhoršuje. Z Itálie Babiš odpoledne odletěl na návštěvu Malty.
Z Itálie Babiš odpoledne odletěl na Maltu, kde se setkal s předsedou vlády Josephem Muscatem, s nímž hovořil o migraci, ale například i o rozpočtu EU. Muscat po schůzce řekl, že v některých otázkách zůstávají jejich názory rozdílné, ale ocenil přímost, s jakou Babiš své názory říká. Babiš se s Muscatem shodl, že jedním z důležitých bodů při řešení migrace je spolupráce se zeměmi na severu Afriky.
„Chceme se podílet na financování pobřežních stráží. Africkým státům už nemáme co nabízet. Peněz jim posíláme dostatek, jen ve fondu EU pro Afriku je přes tři miliardy eur. A protože se s nimi nemůžeme dohodnout, musíme přistoupit k tomu, že víza budeme vydávat v závislosti na tom, jestli si budou migranty brát zpět, nebo nebudou,“ uvedl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO).
„Pokud chceme žít v ekonomicky a bezpečnostně udržitelné situaci v Evropě, musíme se podílet i na tom, aby byl sousední kontinent ekonomicky stabilní, aby z něj lidé neodcházeli. Máme mluvit o investicích a otevření trhu. Jakou logiku má situace, kdy chráníme svůj trh před produkty ze severní Afriky a pak jim posíláme rozvojovou pomoc? Je čas nejen posílit africký ekonomický rozvoj, a tím i zdejší stabilitu,“ podotkla poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová.
Orbán: Evropská bezpečnost závisí na úspěchu Salviniho politiky
„Nesmíte to vzdát, stojíme za vámi ve snaze bránit italské námořní hranice,“ uvedl na adresu italského ministra vnitra Mattea Salviniho maďarský premiér Viktor Orbán. „Evropská bezpečnost závisí na vašem úspěchu,“ dodal. Maďarský předseda vlády vyjádřil v úterý v Miláně Salvinimu podporu v tvrdém postoji vůči migrantům.
Maďarský premiér italského ministra pochválil za jeho migrační politiku a řekl, že Salvini je „první politik ve Středozemí, který převzal odpovědnost“, když se snaží zastavit migranty plující přes moře z Afriky do Evropy.
Orbán připomněl, že i on sám se stal před několika lety terčem kritiky, když „ukázal, že hranice se dají chránit“. Maďarsko v době masové vlny do Evropy balkánskou cestou postavilo na svých hranicích v roce 2015 plot, aby vlnu zastavilo. Po něm pak začaly zpřísňovat kontroly na hranicích i další evropské země.
