Do konce přechodného období zbývá 45 dní. Jednání mezi Británií a EU jsou ve finále, tvrdí zdroj BBC

8 minut
Studio ČT24: Jednání Londýna a Bruselu pokračují
Zdroj: ČT24

Na přelomu prosince a ledna skončí přechodné období po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Rozhovory Londýna a Bruselu o budoucích vztazích nebo obchodní dohodě mezi EU a Británií budou zřejmě pokračovat i v tomto týdnu. Zdroj BBC tuto fázi vyjednávání označil za závěrečnou, i když nadále trvají rozpory v otázkách rybolovných práv, ochrany životního prostředí, práv zaměstnanců či pravidel hospodářské soutěže.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala zásadní část rozhovorů mezi Bruselem a Londýnem nastává v době, kdy britský premiér Boris Johnson oznámil, že se musí uchýlit do domácí karantény. Minulý týden se totiž setkal s poslancem, kterému později vyšel pozitivní test na koronavirus.

Britský ministerský předseda tak vládu řídí z domácí karantény. „V pondělí zbývá přesně 45 dnů do konce přechodného období. Nikdo ale nemůže zaručit, zda Británie odejde z jednotného evropského trhu, který pomáhala roky budovat,“ popisuje zpravodaj.

Na konečné usnesení obou stran čekají také ostrovní podniky. „Podle aktuálního průzkumu řada malých, středních i velkých podniků není na případné změny dostatečně připravena. Problémy by čekaly i evropské podniky, nejistota přetrvává,“ dodal Vostal. 

Frost: Pokud Británie nebude kontrolovat své zákony, vody i obchod, dohoda nebude

Hlavní britský vyjednavač David Frost před odjezdem do Bruselu na Twitteru prohlásil, že „Británie převezme kontrolu nad svými zákony, obchodem a vodami“, což je podstatou brexitu, tvrdí Vostal. Pokud se tak prý nestane, žádná dohoda nebude. Britští rybáři byli symbolem už dříve během kampaně za brexit. Dlouhodobě si totiž stěžovali na to, jak fungovaly evropské kvóty na rybolov.

„Brusel by byl nejraději, kdyby panoval status quo a unijní rybáři by měli stejný přístup do britských vod jako doposud. To ale Londýn odmítá,“ popisuje Vostal. Johnson podle britského tisku nicméně uvedl, že rybáře z Británie neopustí a bude za ně „bojovat“.

Co se týče pravidel volné hospodářské soutěže, vyjednávání se rovněž příliš neposunula. Londýn i nadále vzkazuje Bruselu, ať zapomene, že se bude řídit evropským dohledem. EU naopak tvrdí, že je potřeba zajistit, aby Londýn nezneužíval svého pobrexitového postavení a aby unijní firmy nečelily nekalé soutěži.

Spory blokují uzavření dohody už od ledna

Témata rybolovných práv, hospodářské soutěže a dohledu nad řešením sporů blokují dosažení dohody již od chvíle, co po lednovém odchodu Británie z evropského bloku začaly obě strany jednat o podobě svých dalších vztahů. Po skončení přechodného období v případě „divokého“ rozchodu zatíží obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty.

„Myslím, že máme poslední týden až deset dní. Pokud během nich nenastane zásadní průlom, tak jsme vážně v problémech a podle mě obrátíme pozornost k přípravě na komplikace, které přinese neuzavření dohody,“ řekl v pondělí irskému rozhlasu irský ministr zahraničí Simon Coveney.

„Chceme, aby naše budoucí spolupráce byla otevřená, ale férová,“ napsal před začátkem pondělního  kola rozhovorů na Twitteru Frostův unijní protějšek Michel Barnier, podle něhož je EU připravena „trpělivě, odhodlaně a s respektem“ pokračovat v jednáních. Sedmadvacítka zemí dává dlouhodobě najevo, že zvláště v oblastech pravidel hospodářské konkurence a rybolovných práv v britských vodách požaduje od Londýna ústupky, pokud Británie chce plný přístup na jednotný unijní trh.

„Naše nepřekročitelné mantinely se nezměnily a jsme připraveni na jakýkoli výsledek jednání,“ řekl televizi Sky News britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Londýn podle něj stále stojí o dohodu, avšak kompromisní návrh ve sporných oblastech by měl přijít spíše z unijní strany.

Ačkoli zejména otázka rybolovu obě strany stále rozděluje, někteří britští činitelé minulý týden opatrně hovořili o otevřenosti k případným ústupkům. Podle ekonomů by případný krach jednání a zavedení cel sice dopadly na obě strany, hospodářství Británie by je však i s ohledem na druhou vlnu koronaviru zřejmě odneslo daleko hůře.

Unijní činitelé upozorňují, že rozhovory se nemohou protáhnout daleko za tento týden kvůli nutnosti schválit dohodu v britském i Evropském parlamentu. EP přitom potřebuje až několik týdnů na překlad textu a jeho schválení ve výborech, než jej poslanci mohou dostat ke schválení na schůzi plánované na polovinu prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...