Do konce přechodného období zbývá 45 dní. Jednání mezi Británií a EU jsou ve finále, tvrdí zdroj BBC

Nahrávám video
Studio ČT24: Jednání Londýna a Bruselu pokračují
Zdroj: ČT24

Na přelomu prosince a ledna skončí přechodné období po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Rozhovory Londýna a Bruselu o budoucích vztazích nebo obchodní dohodě mezi EU a Británií budou zřejmě pokračovat i v tomto týdnu. Zdroj BBC tuto fázi vyjednávání označil za závěrečnou, i když nadále trvají rozpory v otázkách rybolovných práv, ochrany životního prostředí, práv zaměstnanců či pravidel hospodářské soutěže.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala zásadní část rozhovorů mezi Bruselem a Londýnem nastává v době, kdy britský premiér Boris Johnson oznámil, že se musí uchýlit do domácí karantény. Minulý týden se totiž setkal s poslancem, kterému později vyšel pozitivní test na koronavirus.

Britský ministerský předseda tak vládu řídí z domácí karantény. „V pondělí zbývá přesně 45 dnů do konce přechodného období. Nikdo ale nemůže zaručit, zda Británie odejde z jednotného evropského trhu, který pomáhala roky budovat,“ popisuje zpravodaj.

Na konečné usnesení obou stran čekají také ostrovní podniky. „Podle aktuálního průzkumu řada malých, středních i velkých podniků není na případné změny dostatečně připravena. Problémy by čekaly i evropské podniky, nejistota přetrvává,“ dodal Vostal. 

Frost: Pokud Británie nebude kontrolovat své zákony, vody i obchod, dohoda nebude

Hlavní britský vyjednavač David Frost před odjezdem do Bruselu na Twitteru prohlásil, že „Británie převezme kontrolu nad svými zákony, obchodem a vodami“, což je podstatou brexitu, tvrdí Vostal. Pokud se tak prý nestane, žádná dohoda nebude. Britští rybáři byli symbolem už dříve během kampaně za brexit. Dlouhodobě si totiž stěžovali na to, jak fungovaly evropské kvóty na rybolov.

„Brusel by byl nejraději, kdyby panoval status quo a unijní rybáři by měli stejný přístup do britských vod jako doposud. To ale Londýn odmítá,“ popisuje Vostal. Johnson podle britského tisku nicméně uvedl, že rybáře z Británie neopustí a bude za ně „bojovat“.

Co se týče pravidel volné hospodářské soutěže, vyjednávání se rovněž příliš neposunula. Londýn i nadále vzkazuje Bruselu, ať zapomene, že se bude řídit evropským dohledem. EU naopak tvrdí, že je potřeba zajistit, aby Londýn nezneužíval svého pobrexitového postavení a aby unijní firmy nečelily nekalé soutěži.

Spory blokují uzavření dohody už od ledna

Témata rybolovných práv, hospodářské soutěže a dohledu nad řešením sporů blokují dosažení dohody již od chvíle, co po lednovém odchodu Británie z evropského bloku začaly obě strany jednat o podobě svých dalších vztahů. Po skončení přechodného období v případě „divokého“ rozchodu zatíží obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty.

„Myslím, že máme poslední týden až deset dní. Pokud během nich nenastane zásadní průlom, tak jsme vážně v problémech a podle mě obrátíme pozornost k přípravě na komplikace, které přinese neuzavření dohody,“ řekl v pondělí irskému rozhlasu irský ministr zahraničí Simon Coveney.

„Chceme, aby naše budoucí spolupráce byla otevřená, ale férová,“ napsal před začátkem pondělního  kola rozhovorů na Twitteru Frostův unijní protějšek Michel Barnier, podle něhož je EU připravena „trpělivě, odhodlaně a s respektem“ pokračovat v jednáních. Sedmadvacítka zemí dává dlouhodobě najevo, že zvláště v oblastech pravidel hospodářské konkurence a rybolovných práv v britských vodách požaduje od Londýna ústupky, pokud Británie chce plný přístup na jednotný unijní trh.

„Naše nepřekročitelné mantinely se nezměnily a jsme připraveni na jakýkoli výsledek jednání,“ řekl televizi Sky News britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Londýn podle něj stále stojí o dohodu, avšak kompromisní návrh ve sporných oblastech by měl přijít spíše z unijní strany.

Ačkoli zejména otázka rybolovu obě strany stále rozděluje, někteří britští činitelé minulý týden opatrně hovořili o otevřenosti k případným ústupkům. Podle ekonomů by případný krach jednání a zavedení cel sice dopadly na obě strany, hospodářství Británie by je však i s ohledem na druhou vlnu koronaviru zřejmě odneslo daleko hůře.

Unijní činitelé upozorňují, že rozhovory se nemohou protáhnout daleko za tento týden kvůli nutnosti schválit dohodu v britském i Evropském parlamentu. EP přitom potřebuje až několik týdnů na překlad textu a jeho schválení ve výborech, než jej poslanci mohou dostat ke schválení na schůzi plánované na polovinu prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 6 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 6 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 11 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 14 hhodinami
Načítání...