Do konce přechodného období zbývá 45 dní. Jednání mezi Británií a EU jsou ve finále, tvrdí zdroj BBC

Nahrávám video

Na přelomu prosince a ledna skončí přechodné období po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Rozhovory Londýna a Bruselu o budoucích vztazích nebo obchodní dohodě mezi EU a Británií budou zřejmě pokračovat i v tomto týdnu. Zdroj BBC tuto fázi vyjednávání označil za závěrečnou, i když nadále trvají rozpory v otázkách rybolovných práv, ochrany životního prostředí, práv zaměstnanců či pravidel hospodářské soutěže.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Bohumila Vostala zásadní část rozhovorů mezi Bruselem a Londýnem nastává v době, kdy britský premiér Boris Johnson oznámil, že se musí uchýlit do domácí karantény. Minulý týden se totiž setkal s poslancem, kterému později vyšel pozitivní test na koronavirus.

Britský ministerský předseda tak vládu řídí z domácí karantény. „V pondělí zbývá přesně 45 dnů do konce přechodného období. Nikdo ale nemůže zaručit, zda Británie odejde z jednotného evropského trhu, který pomáhala roky budovat,“ popisuje zpravodaj.

Na konečné usnesení obou stran čekají také ostrovní podniky. „Podle aktuálního průzkumu řada malých, středních i velkých podniků není na případné změny dostatečně připravena. Problémy by čekaly i evropské podniky, nejistota přetrvává,“ dodal Vostal. 

Frost: Pokud Británie nebude kontrolovat své zákony, vody i obchod, dohoda nebude

Hlavní britský vyjednavač David Frost před odjezdem do Bruselu na Twitteru prohlásil, že „Británie převezme kontrolu nad svými zákony, obchodem a vodami“, což je podstatou brexitu, tvrdí Vostal. Pokud se tak prý nestane, žádná dohoda nebude. Britští rybáři byli symbolem už dříve během kampaně za brexit. Dlouhodobě si totiž stěžovali na to, jak fungovaly evropské kvóty na rybolov.

„Brusel by byl nejraději, kdyby panoval status quo a unijní rybáři by měli stejný přístup do britských vod jako doposud. To ale Londýn odmítá,“ popisuje Vostal. Johnson podle britského tisku nicméně uvedl, že rybáře z Británie neopustí a bude za ně „bojovat“.

Co se týče pravidel volné hospodářské soutěže, vyjednávání se rovněž příliš neposunula. Londýn i nadále vzkazuje Bruselu, ať zapomene, že se bude řídit evropským dohledem. EU naopak tvrdí, že je potřeba zajistit, aby Londýn nezneužíval svého pobrexitového postavení a aby unijní firmy nečelily nekalé soutěži.

Spory blokují uzavření dohody už od ledna

Témata rybolovných práv, hospodářské soutěže a dohledu nad řešením sporů blokují dosažení dohody již od chvíle, co po lednovém odchodu Británie z evropského bloku začaly obě strany jednat o podobě svých dalších vztahů. Po skončení přechodného období v případě „divokého“ rozchodu zatíží obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty.

„Myslím, že máme poslední týden až deset dní. Pokud během nich nenastane zásadní průlom, tak jsme vážně v problémech a podle mě obrátíme pozornost k přípravě na komplikace, které přinese neuzavření dohody,“ řekl v pondělí irskému rozhlasu irský ministr zahraničí Simon Coveney.

„Chceme, aby naše budoucí spolupráce byla otevřená, ale férová,“ napsal před začátkem pondělního  kola rozhovorů na Twitteru Frostův unijní protějšek Michel Barnier, podle něhož je EU připravena „trpělivě, odhodlaně a s respektem“ pokračovat v jednáních. Sedmadvacítka zemí dává dlouhodobě najevo, že zvláště v oblastech pravidel hospodářské konkurence a rybolovných práv v britských vodách požaduje od Londýna ústupky, pokud Británie chce plný přístup na jednotný unijní trh.

„Naše nepřekročitelné mantinely se nezměnily a jsme připraveni na jakýkoli výsledek jednání,“ řekl televizi Sky News britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Londýn podle něj stále stojí o dohodu, avšak kompromisní návrh ve sporných oblastech by měl přijít spíše z unijní strany.

Ačkoli zejména otázka rybolovu obě strany stále rozděluje, někteří britští činitelé minulý týden opatrně hovořili o otevřenosti k případným ústupkům. Podle ekonomů by případný krach jednání a zavedení cel sice dopadly na obě strany, hospodářství Británie by je však i s ohledem na druhou vlnu koronaviru zřejmě odneslo daleko hůře.

Unijní činitelé upozorňují, že rozhovory se nemohou protáhnout daleko za tento týden kvůli nutnosti schválit dohodu v britském i Evropském parlamentu. EP přitom potřebuje až několik týdnů na překlad textu a jeho schválení ve výborech, než jej poslanci mohou dostat ke schválení na schůzi plánované na polovinu prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 45 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled