Britští poslanci schválili návrh zákona, který porušuje brexitovou dohodu

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by zákon vláda premiéra Borise Johnsona mohla použít, aby nabourala jeden z pilířů dohody o odchodu Británie z Evropské unie. Předlohu ještě musí schválit Sněmovna lordů.

Návrh zákona poslanci schválili poměrem hlasů 340 ku 256. Učinili tak navzdory tomu, že členové vlády před nedávnem přiznali, že zákon porušuje mezinárodní právo. Podle ministra pro Severní Irsko Brandona Lewise ale jen „velmi specifickým a omezeným způsobem“.

Premiér Johnson zákon obhajuje jako nezbytnou pojistku a „záchrannou síť“ pro případ, že s Bruselem nevyjedná obchodní dohodu. Zabránit zákonem chce především tomu, aby EU používala otázku Severního Irska jako „klacek“ proti Británii.

Proti základnímu principu brexitové dohody

Zákon v případě schválení umožní britské vládě nabourat jeden z pilířů brexitové dohody, kterou loni Johnson s EU uzavřel. Norma míří na takzvaný protokol o Severním Irsku, který stanovuje, že na tuto část Spojeného království se i po přechodném období po brexitu, tedy po konci letošního roku, budou vztahovat pravidla jednotného unijního trhu. Cílem protokolu je předejít kontrolám na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Zákon o vnitřním trhu má naopak zajistit plynulou výměnu zboží mezi čtyřmi částmi Spojeného království: Anglií, Walesem, Skotskem a Severním Irskem. Na jeho základě by se nemělo na cestě mezi Severním Irskem a zbytkem země zboží vůbec kontrolovat. To však odporuje dohodě s EU.

Nahrávám video
Studio ČT24: Spor mezi EU a Velkou Británií
Zdroj: ČT24

Unie návrh zákona o vnitřním trhu kritizuje. Londýnu dala čas do konce září, aby z textu odstranil „problematické části“. Nesouhlas s normou vyjádřila také pětice bývalých britských premiérů: konzervativci Theresa Mayová, David Cameron a John Major a labouristé Tony Blair a Gordon Brown.

Normu kritizují i opoziční strany. Podle nich je v sázce důvěryhodnost Británie ve všech budoucích mezinárodních jednáních. Pozměňovací návrh předložený labouristy ale sněmovna neschválila.

Návrh zákona měl i řadu kritiků ve vládní Konzervativní straně, Johnson ale nakonec většinu přesvědčil, aby pro něj hlasovali. Slíbil jim, že budou moci o použití pravomocí vyplývajících ze zákona v parlamentu hlasovat.

Podle agentury Reuters se očekává, že Sněmovna lordů bude o návrhu zákona debatovat až do začátku prosince. Johnsonova vláda nemá v horní komoře parlamentu většinu a je možné že se lordi pokusí zákon změnit. Novou verzi by následně museli opět schválit i poslanci Dolní sněmovny. Pokud by s ní nesouhlasili, mohli by Sněmovnu lordů přehlasovat.

Johnson na dohodě, kterou chce porušit, vyhrál volby

Britská média i tamní opozice se pozastavují nad tím, že na finální podobě rozvodové dohody vyhrál premiér Johnson parlamentní volby. „Na základě toho mohl provést brexit a jeho poslanci tuto dohodu odhlasovali a nyní většina z nich ji bude připravena porušit,“ popsal zpravodaj ČT v Británii Bohumil Vostal.

V posledním týdnu vydala britská vláda varování, že v hrabství Kent, kde se nachází jak klíčový přístav Dover, tak eurotunel do Francie, může dojít k přetížení. „Mohou se tam hromadit kamiony, fronta může být sedm tisíc kamionů,“ uvedl Vostal.

Ministr pro brexit Michael Gove připustil, že padesát až sedmdesát procent velkých firem a čtyřicet procent malých a středních firem je připravených na hraniční kontroly od nového roku poté, co Spojené království opustí jednotný trh.

Vyjednávání o odchodu mezi Británií a EU vstupují do devátého, tudíž finálního kola. Evropský komisař pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled Maroš Šefčovič uvedl, že plány, které Johnsonova vláda navrhla, jsou pro Unii nepřijatelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
01:11Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
15:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 1 hhodinou

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
19:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 2 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
15:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 3 hhodinami

Slovenská vláda nařídila omezit prodej nafty

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
17:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...