Britští poslanci schválili návrh zákona, který porušuje brexitovou dohodu

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by zákon vláda premiéra Borise Johnsona mohla použít, aby nabourala jeden z pilířů dohody o odchodu Británie z Evropské unie. Předlohu ještě musí schválit Sněmovna lordů.

Návrh zákona poslanci schválili poměrem hlasů 340 ku 256. Učinili tak navzdory tomu, že členové vlády před nedávnem přiznali, že zákon porušuje mezinárodní právo. Podle ministra pro Severní Irsko Brandona Lewise ale jen „velmi specifickým a omezeným způsobem“.

Premiér Johnson zákon obhajuje jako nezbytnou pojistku a „záchrannou síť“ pro případ, že s Bruselem nevyjedná obchodní dohodu. Zabránit zákonem chce především tomu, aby EU používala otázku Severního Irska jako „klacek“ proti Británii.

Proti základnímu principu brexitové dohody

Zákon v případě schválení umožní britské vládě nabourat jeden z pilířů brexitové dohody, kterou loni Johnson s EU uzavřel. Norma míří na takzvaný protokol o Severním Irsku, který stanovuje, že na tuto část Spojeného království se i po přechodném období po brexitu, tedy po konci letošního roku, budou vztahovat pravidla jednotného unijního trhu. Cílem protokolu je předejít kontrolám na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Zákon o vnitřním trhu má naopak zajistit plynulou výměnu zboží mezi čtyřmi částmi Spojeného království: Anglií, Walesem, Skotskem a Severním Irskem. Na jeho základě by se nemělo na cestě mezi Severním Irskem a zbytkem země zboží vůbec kontrolovat. To však odporuje dohodě s EU.

Nahrávám video
Studio ČT24: Spor mezi EU a Velkou Británií
Zdroj: ČT24

Unie návrh zákona o vnitřním trhu kritizuje. Londýnu dala čas do konce září, aby z textu odstranil „problematické části“. Nesouhlas s normou vyjádřila také pětice bývalých britských premiérů: konzervativci Theresa Mayová, David Cameron a John Major a labouristé Tony Blair a Gordon Brown.

Normu kritizují i opoziční strany. Podle nich je v sázce důvěryhodnost Británie ve všech budoucích mezinárodních jednáních. Pozměňovací návrh předložený labouristy ale sněmovna neschválila.

Návrh zákona měl i řadu kritiků ve vládní Konzervativní straně, Johnson ale nakonec většinu přesvědčil, aby pro něj hlasovali. Slíbil jim, že budou moci o použití pravomocí vyplývajících ze zákona v parlamentu hlasovat.

Podle agentury Reuters se očekává, že Sněmovna lordů bude o návrhu zákona debatovat až do začátku prosince. Johnsonova vláda nemá v horní komoře parlamentu většinu a je možné že se lordi pokusí zákon změnit. Novou verzi by následně museli opět schválit i poslanci Dolní sněmovny. Pokud by s ní nesouhlasili, mohli by Sněmovnu lordů přehlasovat.

Johnson na dohodě, kterou chce porušit, vyhrál volby

Britská média i tamní opozice se pozastavují nad tím, že na finální podobě rozvodové dohody vyhrál premiér Johnson parlamentní volby. „Na základě toho mohl provést brexit a jeho poslanci tuto dohodu odhlasovali a nyní většina z nich ji bude připravena porušit,“ popsal zpravodaj ČT v Británii Bohumil Vostal.

V posledním týdnu vydala britská vláda varování, že v hrabství Kent, kde se nachází jak klíčový přístav Dover, tak eurotunel do Francie, může dojít k přetížení. „Mohou se tam hromadit kamiony, fronta může být sedm tisíc kamionů,“ uvedl Vostal.

Ministr pro brexit Michael Gove připustil, že padesát až sedmdesát procent velkých firem a čtyřicet procent malých a středních firem je připravených na hraniční kontroly od nového roku poté, co Spojené království opustí jednotný trh.

Vyjednávání o odchodu mezi Británií a EU vstupují do devátého, tudíž finálního kola. Evropský komisař pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled Maroš Šefčovič uvedl, že plány, které Johnsonova vláda navrhla, jsou pro Unii nepřijatelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...