Zpřísnění podpory uprchlíkům vyrovnává podmínky, řekl Rakušan. Podle Mračkové Vildumetzové přišly změny na poslední chvíli

61 minut
Otázky Václava Moravce s Janou Mračkovou Vildumetzovou a Vítem Rakušanem
Zdroj: ČT24

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

Prigožinova vzpoura podle ministra Rakušana ukazuje, že v Rusku existuje několik skupin, které zápasí o moc. „Klanová bitva“ je navíc podpořena i faktem, že právo být ozbrojen v zemi nemá jen armáda. Existenci soukromých vojenských skupin sice ruské zákony neumožňují, ale „máme tady wagnerovce, přijíždějí na pomoc rychle kadyrovci, toulají se různé skupinky“.

„Jednoznačně to svědčí o tom, že situace v Rusku není dobrá. Situace ruské armády je mnohem horší, než jsme si mysleli,“ uvedl Rakušan a ruský režim označil za „medvěda na hliněných nohách“. Radovat se z „neklidu v Rusku“ by však bylo krátkozraké. „Abychom si říkali, že Prigožin je dobrou alternativou vůči Putinovi a že bude něco lepšího – od takových soudů bych byl dalek,“ řekl.

Na tom se s Rakušanem shodla i Mračková Vildumetzová. „To, co se tam stalo, je absurdní. Včera se dozvíme, že proběhne puč, obsadí se města, potom se jde na Moskvu a nakonec jedním telefonátem puč skončí,“ poznamenala.

Současný kabinet byl podle Rakušana předvídavý, když na začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu nastavil velmi přísné podmínky pro udílení víz pro občany Ruské federace. „To, co teď navrhuje Pobaltí, už v této chvíli máme,“ řekl s odkazem na diskuzi ve státech sousedících s Ruskem.

Mračková Vildumetzová uvedla, že přestože jde o politickou otázku, mělo by se případné zpřísnění vízových podmínek pro ruské občany odvíjet od analýz expertů. „Vyhodnotí případnou bezpečnostní situaci.“

Ubytování ukrajinských uprchlíků

Od července se mění podmínky podpory ubytování pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Běžencům, kteří mohou pracovat, bude stát hradit nouzové ubytování pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál budou mít jen děti, senioři či postižení, tedy zranitelné skupiny. Solidární příspěvek lidem, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě příchozí ubytovali, se přestane od července vyplácet.

Na humanitární dávku budou mít nově nárok jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a náklady na bydlení, které stanovila vláda na tři tisíce korun na měsíc na osobu v evidovaném bytě a na 2400 korun jinde.

Dokument ministerstva práce a sociálních věcí v důsledku varoval před možnou vnitřní migrací – kvůli změnám hrozí, že se po republice dají do pohybu desítky tisíc běženců, kteří mohou přijít o dočasné bydlení. Podle dokumentu by nové nastavení podmínek mohlo vést ke stěhování 38 až 50 tisíc lidí.

Podle Mračkové Vildumetzové může být toto číslo i vyšší. „Může to být obrovský problém, který spadne na města a obce, protože ti lidé budou bez ubytování. Finanční prostředky nepůjdou ubytovatelům, půjdou ukrajinským uprchlíkům, někteří dostanou daleko nižší částku,“ řekla. Opoziční poslankyně také kritizovala vládu za to, že změnu podmínek schválila na poslední chvíli.

Rakušan poukázal, že například i sousední Polsko výrazným způsobem zpřísňuje podporu pro uprchlíky. Také cílem české vlády je podle něj vyrovnat podmínky mezi občany Česka a běženci z Ukrajiny. Množství lidí, jichž se může dotknout vnitřní migrace, je však v dokumentu ministerstva práce nadsazené, domnívá se ministr. „Materiál je starší. Můj odhad je, že se bude jednat o deset tisíc osob, o které se budeme muset umět nějakým způsobem postarat,“ řekl.

Podle Mračkové Vildumetzové je zpřísnění podmínek žádoucí, kritizovala však způsob jejich přípravy. „Kraje chtějí vědět, kdo to bude platit, jakým způsobem to bude. Za pár dní je 1. července a nikdo nic neví,“ uvedla.

Ministr vnitra odvětil, že se připravuje síť pomoci lidem, které může nadcházející změna podmínek v podpoře ohrozit. Podle Rakušana bude potřeba pomoci například uprchlíkům před penzí, kteří si práci budou hledat jen obtížně. Pomoc se má týkat ubytování, zapojit se mají centra pro integraci v krajích i neziskové organizace.

Při vyjednávání o evropské migrační reformě neměl Rakušan mandát, tvrdí Mračková Vildumetzová

V gesci ministerstva vnitra je také migrace, která nesouvisí s ruskou invazí na Ukrajinu. Běženců zadržených bez příslušných dokladů v Česku přibývá, na jihu Moravy policie jen za první červnový týden zachytila tolik uprchlíků jako za celý květen. S nadcházejícím létem zřejmě bude nelegálních migrantů přibývat.

Pokud se tomu tak stane, bude podle Mračkové Vildumetzové nasnadě o situaci jednat se Slovenskem, přes které vede migrační trasa. Rakušan připustil, že v případě sílení migračního tlaku nelze vyloučit znovuzavedení kontroly na česko-slovenské hranici. Situace je však podle něj pod kontrolou a dennodenně mapována. „Česká republika to zvládá,“ řekl.

Podle Rakušana se bezpečnostní situací spojenou s nelegální migrací zabývá také reforma Evropské unie. Mračková Vildumetzová řekla, že k vyjednávání o ní neměl Rakušan mandát. „Je podřízen Poslanecké sněmovně a Senátu. Měl to projednat na výboru pro evropské záležitosti,“ řekla.

Ministr tvrzení Mračkové Vildumetzové odmítl s tím, že jeho mandát pro vyjednávání o reformě vycházel z vládního výboru pro Evropskou unii a z rámcové pozice vlády z roku 2020, tedy z doby, kdy byl premiérem Andrej Babiš (ANO). V tomto stanovisku se Česko vyslovilo pro vytvoření povinného flexibilního solidárního mechanismu.

„Nadále se (Česká republika - pozn. redakce) bude stavět proti takovým návrhům, které by ustanovily povinnost a automatičnost redistribuce osob,“ citoval Rakušan z rámcové pozice vlády.

„Když říká, že je ta dohoda tak skvělá, proč nás s ní neseznámil,“ uvedla Mračková Vildumetzová s tím, že dokument neprošel jednáním sněmovních orgánů. Rakušan podle ní „absolutně zmařil“, co „za ta léta vybojoval Andrej Babiš“. „V roce 2018 zarazili kvóty a ty kvóty jsou tam. Akorát jsou jinak nazvané,“ řekla. „Dojde k přerozdělení minimálně 30 tisíc (migrantů – pozn. redakce). Poté budeme platit za jednoho migranta 20 tisíc euro,“ uvedl Mračková Vildumetzová.

„Přicházíme s tím, že povinné relokace, aby nám někdo řekl číslo (…), tam prostě není,“ reagoval Rakušan. „Jsou státy, které na rozdíl od České republiky jsou ochotny relokace přijmout. Proč tam ten mechanismus pro ty státy, které jsou ochotné relokovat, nedávat? Není to povinná relokace,“ odvětil ministr vnitra.

„Schválením této dohody jsme otevřeli dveře a řekli jsme všem nelegálním migrantům: Přijďte do Evropy,“ řekla Mračková Vildumetzová. Dle Rakušana však jde o „úplný nesmysl“. „My jsme jim řekli: Zpřísňujeme hraniční procedury, abyste se do Evropy dostali hůře,“ reagoval.

Rozpočet ministerstva vnitra

Politický spor mezi vládou a opozicí se vede také ohledně přípravy rozpočtu na příští rok. Vláda schválila předběžný návrh na rok 2024, podle kterého by mělo ministerstvo vnitra hospodařit s rozpočtem 91,4 miliardy korun. Oproti letošnímu plánovanému rozpočtu je to o 8,2 miliardy méně.

„Je to nějaký rámec, který se ještě bude formovat. Stále ještě doufám, že finální suma bude jiná,“ řekl Rakušan. Vyloučil snižování platů policistů či hasičů. Podle Mračkové Vildumetzové ale Rakušan zatím nedostál svému slibu na výraznější zvýšení platů, navíc se změnil systém stabilizačních příspěvků pro policisty. „Myslím, že by pan ministr vnitra měl bojovat více za svůj resort,“ poznamenala.

Podle Rakušana představuje zajímavou možnost závazek dávat od příštího roku dvě procenta HDP na obranu. „Už v této chvíli s hasičským sborem a policií procházíme tím, abychom měli notifikaci struktur NATO, že výdaje do obrany jsou částečně i legitimní jako výdaje do vnitřní bezpečnosti. Ať už se to bude týkat nákupu speciální hasební techniky, vybavení pro leteckou službu policie, nebo výbavy pro speciální jednotky,“ řekl.

S ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) jsou na tom podle něj domluvení. „Jsme dohodnuti, že tyto výdaje, pokud budou schváleny NATO, skutečně do vnitřní bezpečnosti jít mohou,“ řekl. Dokládá to podle něj, že s Černochovou nevede resortní války, ale jsou schopní se shodnout na věcech, které dávají smysl. „Bezpečnost je jen jedna. (Dělení na) vnější a vnitřní bezpečnost je iluze,“ řekl.

Peníze jsou podle něj připraveny pro ministerstvo vnitra také v plánu obnovy. „Budou to peníze především na kybernetickou bezpečnost,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kraje hledají, jak nahradit chybějící miliardy na opravy silnic

Odklad klíčových projektů, ale i doplnění chybějících peněz z úspor nebo na úkor jiných oblastí. Kraje ve spojitosti s výpadkem dvou miliard na opravy silnic druhých a třetích tříd zvažují, jak chybějící peníze nahradit. S těmi počítala novela rozpočtového určení daní, která leží ve sněmovně, zřejmě se již ale nestihne prosadit.
před 29 mminutami

V Čáslavi se uskuteční referendum k plánovanému rozšíření skládky

V Čáslavi na Kutnohorsku se uskuteční místní referendum k plánovanému rozšíření skládky. Bude se konat 3. a 4. října spolu s volbami do Poslanecké sněmovny. Souhlasili s tím v pondělí městští zastupitelé. Odpůrci rozšíření skládky se obávají růstu dopravy, zdravotních rizik a dalších nepříznivých vlivů. Odpadová společnost AVE CZ kritiku odmítá.
před 6 hhodinami

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
před 9 hhodinami

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Českem postupují bouřky. Blíží se možná i letošní nejteplejší den

Po pondělních bouřkách bude v týdnu většinou jasno až polojasno. Ve čtvrtek mohou teploty vystoupat až na 35 stupňů Celsia a opět se mohou vyskytnout bouřky. V pátek se mírně ochladí, tropické teploty se vrátí o víkendu, hlásí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vrchní soud zrušil osvobozující rozsudek v kauze Čapí hnízdo

Kauzou kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo se bude znovu zabývat Městský soud v Praze. Odvolací senát Vrchního soudu v Praze v pondělí zrušil rozsudek, kterým soud nižší instance loni v únoru osvobodil předsedu ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni, nyní europoslankyni za ANO Janu Nagyovou. Oba obžalovaní vinu dlouhodobě odmítají. V jednotlivých krocích v kauze spatřuje odvolací soud naplnění znaků dvou trestných činů – dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...