Radek Ptáček

Letošní Cenu zmocněnkyně vlády pro lidská práva získaly v úterý přes dvě desítky lidí či projektů. Odnesli si ji zástupci a zástupkyně organizací za pomoc těm, kteří porušování práv čelili či čelí. Cena in memoriam pak připadla psychologovi Radku Ptáčkovi za ochranu práv dětí. Mezi vyznamenanými byla například zakladatelka projektu Dobrodějna Lenka Helena Koenigsmark nebo Tobiáš Frýdl s projektem Víra v barvách duhy.

Uznávaný dětský psycholog, psychoterapeut a soudní znalec Radek Ptáček, kterého od neděle pohřešovala rodina a měla obavy o jeho život a zdraví, je po smrti. Středočeská policie po něm nejprve vyhlásila pátrání, v úterý večer pak na webu napsala, že hledaný osmačtyřicetiletý muž byl nalezen v Praze bez známek života.

Vláda schválila novelu občanského zákoníku, která usnadní rozvody lidem, kteří se domluví na péči o děti a na výši výživného. Nově by už manželé nemuseli absolvovat dvě stání u dvou soudů – po schválení dohody o péči by je opatrovnický soud rovnou rozvedl. Změny nyní míří do sněmovny, platit by mohly začít od ledna příštího roku.

Šárka přežila brutální znásilnění. Muž, který za čin dostal jedenáct let vězení, jí pak z vazby ještě vyhrožoval smrtí. Zatímco pro společnost bývá odsouzení spravedlivým koncem, pro oběť takového zločinu je jen začátkem. Rozsudkem totiž její utrpení nekončí. Jakmile se Šárka z těžkého traumatu víceméně vzpamatovala, násilník začal žádat o podmíněné propuštění. To může činit každý půlrok a Šárka mezitím trne, kdy se agresor dostane „ven“. Odborníci uznávají, že může jít o systémové týrání. Téma pro pořad 168 hodin zpracovala Eva Koryntová.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.

Žijeme v nenávistné době, nebo jen známe dokonalejší způsoby, jak nenávist šířit? Odpověď nejen na tyto otázky hledali spolu s moderátorem hosté Fokusu Václava Moravce, tentokrát na téma nenávist. Pozvání přijali překladatel Martin Hilský, bývalá politička Magda Vášáryová, vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, profesor lékařské psychologie Radek Ptáček, teolog a filozof Tomáš Halík a atletka Zuzana Hejnová.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

Používání fyzický trestů ve výchově znamená osobní selhání rodičů. Děti při nich zažívají stres, ponížení a bolest, upozornil Radek Ptáček, vedoucí výzkumného týmu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Rodiče se sice domnívají, že fyzické tresty jsou rychlé a efektivní řešení, ale není tomu podle psychologa tak. Násilí v jakékoliv podobě do společnosti 21. století nepatří, řekl Ptáček. Podílel se na novém výzkumu, podle něhož víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy.

Víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy. Tímto způsobem děti trestají víc lidé, kteří sami v dětství „dostávali“. Častěji k fyzickým trestům sahají také mladší rodiče a rodiče více dětí. Zákaz fyzických trestů na dětech by uzákonila čtvrtina matek a otců. Ukázal to výzkum, do něhož se koncem loňska zapojilo 1013 rodičů s potomky do 18 let.

Ročně se v Česku rozvede skoro na třicet tisíc manželství. Tahanice o děti patří vedle rozpadu vztahu k nejbolestivější části rozvodu. Soudy v současnosti ve velkém zadávají znalecké posudky, o které se při rozhodování opírají. Ty ale mnohdy vznikají formalisticky od stolu a v rozporu s tím, co chce samo dítě. Pro pořad 168 hodin natáčela Darina Vlková.

Dopad rozvodů na děti řeší povídková kniha Rozvod šestkrát jinak. Příběhy inspirované skutečnými případy napsali například Petra Soukupová nebo Ondřej Buddeus. Jejich povídky doplňuje výtvarný doprovod od sedmi umělců a také odborný komentář psychologa. K tématu vzniklo rovněž představení, uvádí ho Švandovo divadlo v Praze.

Další díl mimořádného pořadu Země v nouzi rozebíral dopady koronavirové pandemie na tuzemské zdravotnictví. Pozvání přijali ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo, primářka Cesty domů Irena Závadová, ředitel Centra pro rozvoj klinických kompetencí Petr Štourač, klinický psycholog Radek Ptáček či student 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy David Varyš. Pohledy ze zahraničí přidali virolog Tomáš Cihlář, plastický chirurg Bohdan Pomahač nebo americký psycholog Philip Zimbardo. Diskuzi moderoval Daniel Stach.