Psycholog Ptáček, kterého pohřešovala rodina, byl nalezen mrtvý

Uznávaný dětský psycholog, psychoterapeut a soudní znalec Radek Ptáček, kterého od neděle pohřešovala rodina a měla obavy o jeho život a zdraví, je po smrti. Středočeská policie po něm nejprve vyhlásila pátrání, v úterý večer pak na webu napsala, že hledaný osmačtyřicetiletý muž byl nalezen v Praze bez známek života.

Muž v neděli odpoledne odjel automobilem s tím, že jede do práce, domů se už ale nevrátil, popsala středočeská policejní mluvčí Michaela Richterová. „Pohřešovaný odeslal své ženě několik zpráv, které vyzněly jako loučení, a z tohoto důvodu je zde důvodná obava o jeho život a zdraví,“ dodala.

V úterý večer policie informovala, že hledaný je po smrti. „Pátrání po pohřešovaném 48letém muži má bohužel smutný konec. Muž byl dnes (v úterý) odpoledne nalezen v Praze, bohužel bez známek života,“ oznámila.

Muž mnoha talentů

Radek Ptáček byl profesorem lékařské psychologie, klinickým psychologem a psychoterapeutem. Působil na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy či na University of New York in Prague. Zabýval se psychologií dítěte, věnoval se vzdělávání lékařů, soudců a sociálních pracovníků, publikoval, vystupoval často v médiích. Hostem býval i na ČT24, například letos na jaře:

Nahrávám video
Radek Ptáček o psychice mladých dospělých
Zdroj: ČT24

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v úterý večer na síti X napsala, že Ptáček byl velkým zastáncem důležitých změn v oblasti lidských práv a ochrany zejména té nejzranitelnější části společnosti.

„Byl mi dlouholetou oporou v tématu nepřijatelnosti fyzických trestů na dětech. Spolupracovali jsme úzce na změnách systému péče o ohrožené děti. Svými výzkumy a veřejnými přednáškami patřil mezi klíčové hybatele potřebných změn rovněž v oblasti zdravotní péče či v segmentu opatrovnické justice. Jsem mu za mnohé vděčná,“ vyjmenovala. Zprávu o jeho úmrtí podle svých slov přijala s obrovskou lítostí a vyjádřila upřímnou soustrast jeho rodině a blízkým.

Nahrávám video
Dětský psycholog Galbavý vzpomíná na kolegu Radka Ptáčka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 15 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 21 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 22 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 23 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 23 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...