Cenu zmocněnkyně pro lidská práva získal projekt Dobrodějna nebo Víra v barvách duhy

Nahrávám video
Události: Cena zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Zdroj: ČT24

Letošní Cenu zmocněnkyně vlády pro lidská práva získaly v úterý přes dvě desítky lidí či projektů. Odnesli si ji zástupci a zástupkyně organizací za pomoc těm, kteří porušování práv čelili či čelí. Cena in memoriam pak připadla psychologovi Radku Ptáčkovi za ochranu práv dětí. Mezi vyznamenanými byla například zakladatelka projektu Dobrodějna Lenka Helena Koenigsmark nebo Tobiáš Frýdl s projektem Víra v barvách duhy.

Když začala ruská plnohodnotná válka na Ukrajině, uspořádala Lenka Helena Koenigsmark jednorázovou sbírku potřebných věcí pro tamní obyvatele. „Pak se na nás začali obracet lidi a říkali: ‚My vám dáme tohle a tohle.‘ Já jsem říkala, tak to je hezký, ale v garáži doma to asi úplně mít nemůžu. A tak vznikla Dobrodějna,“ vzpomíná zakladatelka projektu.

Projekt se postupně rozšířil a nyní si už mohou pro pomoc od Dobrodějny přicházet i samoživitelé a samoživitelky nebo senioři v nouzi. Vše, co dobročinná organizace lidem dává, má od dárců. Největší zájem je o jídlo. „Máme v kartotéce tři tisíce lidí, tak jsme museli zavést, že můžou přijít jednou za týden pro něco nebo jednou za čtrnáct dnů, protože není tak lehké to jídlo sehnat,“ dodává Koenigsmark, která nyní získala cenu v kategorii dobrovolnictví.

Ocenění dostala i Galyna Andreytsiv z Pražského Majdanu, lektor první pomoci z organizace ZDrSEM Štěpán Mikula. Za advokační činnost mají ocenění Klára Chábová z Nadačního fondu Krok domů na podporu mladých po odchodu z dětských domovů, Alena Jančíková z České asociace paraplegiků CZEPA a advokátka Adéla Hořejší.

Podpora LGBT+ lidí v církvích

V kategorii Inovace získal cenu Tobiáš Frýdl s projektem Víra v barvách duhy, který se zaměřil na podporu LGBT+ lidí v církvích a bourání stereotypů spojených s queer identitou. „Mě mrzí, že ve veřejném prostoru pořád převládá představa o tom, že křesťané se musí automaticky vymezovat ke queer tématům,“ podotýká Frýdl, jehož otec je farářem Církve československé husitské.

Chtěl proto ukázat, že i v církvi jsou lidé, kteří například se sňatky homosexuálních párů nemají problém. V projektu měl na padesát respondentů z řad různých církví. „Jsou to vzdělaní lidé, profesoři, lidé, kteří se opravdu třeba Biblí zabývají celý život a dokážou si to i vyargumentovat,“ podotýká Frýdl.

Lenka Helena Koenigsmark i Tobiáš Frýdl říkají, že si Ceny zmocněnkyně vlády pro lidská práva váží, ale že je zároveň pro ně i určitým závazkem, aby ve své práci dál pokračovali.

Další ocenění

Dále v kategorii Inovace ocenila Šimáčková Laurenčíková Gabrielu Lepkovou a Barboru Konrády za zařízení pro děti v organizaci Prostor Pro a Ilonu Burgrovou a Denisu Kubovou z Komise rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru.

Cenu v kategorii Přímá podpora získali dlouholetá ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová, primář dětského oddělení nemocnice v Havířově Hynek Canibal a vedoucí služeb organizace Rosa na pomoc obětem domácího násilí Branislava Marvánová Vargová. „Uznáváme nejen jejich empatii, ale také odvahu a rozhodnost stát v popředí a poskytnout konkrétní a nezbytnou pomoc přímo na místě,“ uvedla zmocněnkyně.

In memoriam byl oceněn psycholog Radek Ptáček

V kategorii Osvěta a vzdělávání patří mezi oceněné Jiří Krejčí z Institutu Pallium, který se zaměřuje na dětskou paliativní péči. Cenu zmocněnkyně udělila i zakladatelce Mezinárodního vězeňského společenství Gabriele Kabátové a duchovnímu Starokatolické církve Petru Janu Vinšovi za dlouhodobé prosazování práv osob LGBTQ+ v ekumenickém prostředí.

Za zvládnutí mimořádné výzvy získal ohodnocení spolek studentů psychologie z Univerzity Karlovy s názvem Peerko za podporu těch, jichž se dotkla loňská střelba na pražské filozofické fakultě. K laureátům patří i šéfka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová či právníci Markéta Řádková a Daniel Bartoň, kteří přispěli k nové definici znásilnění.

Šimáčková Laurenčíková ocenila in memoriam psychologa Radka Ptáčka, který letos zemřel. Podle zmocněnkyně zasvětil celý svůj život ochraně práv dětí a jeho schopnost spojovat odborné znalosti s lidským přístupem ovlivnila nejen debatu expertů, ale hlavně život řady dětí a rodin. Prosazoval mimo jiné uzákonění nepřijatelnosti fyzických trestů u dětí či změny v péči o duševní zdraví. Přispěl k řadě systémových změn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 1 hhodinou

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 1 hhodinou

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
před 2 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 2 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 11 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 12 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 18 hhodinami

VideoVláda chce zavést povinnou znalost češtiny pro taxikáře. Každý druhý je z ciziny

Každý druhý taxikář v Česku je cizinec; nejvíc jich jezdí v Praze. I proto chce vláda zavést novou povinnost – znalost češtiny. Umět by ji měli i ti, kteří zákazníky získávají přes aplikace jako Uber nebo Bolt. „V momentě, kdy ten řidič má aspoň základní znalost českého jazyka, dokáže se seznámit prokazatelně s českými předpisy a s těmi dopravními situacemi, které můžou být odlišné oproti zemím, odkud ti řidiči pocházejí,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Na zákonu teď ministerstvo dopravy pracuje – platit by mohl od roku 2028.
před 18 hhodinami
Načítání...