168 hodin: Pachatel znásilnění žádá o propuštění, oběť žije ve strachu

Nahrávám video
168 hodin: Spirála strachu
Zdroj: ČT24

Šárka přežila brutální znásilnění. Muž, který za čin dostal jedenáct let vězení, jí pak z vazby ještě vyhrožoval smrtí. Zatímco pro společnost bývá odsouzení spravedlivým koncem, pro oběť takového zločinu je jen začátkem. Rozsudkem totiž její utrpení nekončí. Jakmile se Šárka z těžkého traumatu víceméně vzpamatovala, násilník začal žádat o podmíněné propuštění. To může činit každý půlrok a Šárka mezitím trne, kdy se agresor dostane „ven“. Odborníci uznávají, že může jít o systémové týrání. Téma pro pořad 168 hodin zpracovala Eva Koryntová.

Příběh Šárky začal v roce 2017, kdy byla přepadená v bezpečí svého domova. „Spala jsem doma v posteli a pachatel, který se rozhodl, že mě potrestá za to, že jsem s ním nechtěla sdílet volné okamžiky, se vloupal do mého bytu vysazením okna a přepadl mě ve spánku,“ popisuje čtyřiapadesátiletá žena.

Útočník ji začal bít, dlouho ji znásilňoval. Pak jí svázal ruce i nohy, ústa jí ucpal roubíkem, oči zakryl šátkem a nechal ji tam ležet. V tu chvíli se Šárka bála o svůj život. „Já se z toho musím dostat, já tady takhle nemůžu umřít. Viděla jsem svého malého syna, on tady nemůže zůstat sám, to nejde,“ popisuje Šárka, co se jí honilo v té chvíli hlavou. Netušila, jak dlouho takto zůstane.

O tři hodiny později se násilník vrátil. Povolil jí pouta. Šárka byla v té době již zraněná, jedna ruka jí ze svázání zmodrala, prsty měla nateklé. Muž ji začal znásilňovat a bít znovu. Podle ní to opět trvalo velmi dlouho. U toho jí všelijak nadával, vyhrožoval. Šárka již byla zesláblá „jako hadrová panenka“, přesto se snažila bojovat ze všech sil. V momentu nepozornosti se jí povedlo chytit do ruky telefon, vytočit 112 a zavolat si tak pomoc.

Násilník dostal devět let vězení. A pak ještě 22 měsíců navrch. Ve chvíli, kdy soudce rozsudek vyhlásil jako pravomocný, útočník prohlásil, že až ho pustí z vězení, žena zemře.

„I v průběhu řízení se snažil odsouzený poškozenou ovlivňovat dopisy, ať už posílanými jeho jménem nebo prostřednictvím jiných osob,“ popsal zmocněnec Šárky Radim Miketa. V dopisech oběti vyhrožoval smrtí, pokud bude svědčit. Za případné mlčení jí zároveň nabízel sto tisíc.

Každého půl roku možnost, že bude propuštěn

Po půlce trestu si násilník zažádal o podmíněné propuštění. Šárka se začala bát. „Pro mě, a myslím, že teď mluvím za všechny oběti, je důležitý každý den, který žijeme v relativním bezpečí,“ říká přeživší.

Soud násilníkovi nevyhověl. Teď si ale o podmíněné propuštění zažádal znovu. Ze zákona na to má nárok každých šest měsíců. „Ten pachatel se nepolepšil, neuznal, nepřiznal nic. Co se za ten půlrok změnilo?“ ptá se Šárka.

„Je to závažná forma systémového týrání, protože v oběti zesilujeme trauma a nedáváme jí možnost k tomu, aby se integrovala do běžného života, do svého běžného fungování,“ vysvětluje klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček.

„Když očekávám nějakou potenciálně ohrožující událost, tak ani těch šest měsíců předtím není v klidu. Nemůžu budovat svoje bezpečí,“ doplňuje psychoterapeutka z organizace proFem Markéta Pekárková.

O případném propuštění rozhoduje soud

Ministerstvo spravedlnosti ve vyjádření pro ČT zdůrazňuje, že na podmíněné propuštění „nemá odsouzený právní nárok a je na úvaze trestního soudu, aby posoudil, zda jsou pro něj dány podmínky. To, že odsouzený o podmíněné propuštění žádá, ještě v žádném případě neznamená, že k propuštění dojde,“ vysvětlil resort.

„Ano, soud o tom rozhodne, ale nerozhodne o tom, že si tu žádost dá. Ale vy už to víte, ten strach už znovu máte, spadnete do toho zpátky,“ popisuje Šárka. I proto začala podnikat všechny možné kroky k tomu, aby se soudu, který o všem rozhoduje, snažila vysvětlit, jak nebezpečné opakované žádání o propuštění je, jak se stále bojí o svůj život.

Pomoci by mohla změna systému žádostí

„Dokážu si představit možnost úpravy systému podmínečných propuštění takovým způsobem, kdy by docházelo k zohlednění předchozích neúspěšných žádostí a zneužívání tohoto institutu takovým způsobem, že by byla prodloužena doba, po které by mohl ten odsouzený podat další žádost,“ sdělil advokát Daniel Bartoň.

Šárka je přesvědčená, že pachatel pomstou žije, že to je pro něho hnací motor a představa, že bude muset čin každý půl rok znovu prožívat a čelit tomu ohromnému strachu, že se to třeba podaří (dostat se z vězení), je pro ni nepředstavitelné, strašně zlé a kruté.

„Já potřebuji čas, potřebují ho všechny oběti, potřebujeme rekonstrukci své osobnosti, dát se zpátky do pořádku, o což se snažíme. Ale tohle to okamžitě vezme, cokoliv jste do té doby udělala, tak vám to spláchne zpátky, tu snahu,“ vysvětluje situaci obětí znásilnění Šárka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...