168 hodin: Slovákům děkují za muniční sbírku ukrajinští vojáci i osobnosti, Ficova vláda se dárcům posmívá

6 minut
168 hodin: Slovenská sbírka na pomoc Ukrajině
Zdroj: ČT24

Dva týdny od spuštění slovenské sbírky na financování munice pro Ukrajinu přispěli dárci skoro čtyřmi miliony eur, což je přes sto milionů korun. Zatímco Ukrajina slovenským dárcům děkuje, slovenská vláda se jim posmívá. Premiér Robert Fico (Smer-SD) razí program „na Ukrajinu už ani náboj“. Teď ale narazil – na více než šedesát tisíc slovenských dárců. Pro 168 hodin natáčel David Sebíň.

Sbírku Munícia pre Ukrajinu rozběhlo na Slovensku pár dobrovolníků. „Chceme pomoci Ukrajincům, ukrajinskému lidu, a i z toho důvodu jsme rozjeli tuto sbírku,“ říká koordinátorka Zuzana Iszaková.

Reagovali tak na to, jak se k pomoci Ukrajině staví slovenská vláda. „Nebudeme posílat žádné zbraně, žádné náboje. Budeme se vyloženě orientovat na pomoc civilního nesmrtícího charakteru,“ prohlašuje premiér Robert Fico (Smer-SD)

„Vláda Roberta Fica jednoduše odmítla Ukrajině pomáhat vojensky, a občané Slovenska se proto v této situaci rozhodli, že tuto věc takříkajíc vezmou do vlastních rukou,“ podotkl politolog Grigorij Mesežnikov.

Připojil se stoletý partizán a další osobnosti

Sbírku spustili před dvěma týdny a hned vyvolala enormní zájem po celé zemi. Připojil se k ní mimo jiné i téměř stoletý partizán a přeživší holocaustu Otto Šimko.

„V partyzánském hnutí, tam jsme bojovali proti agresorovi, proti německé okupaci. Každý ví, co je válka, to není třeba říkat, že je to hrůza. Nebylo možné s nimi vyjednávat, bylo třeba je porazit. Tato zkušenost z druhé světové války platí samozřejmě také pro Ukrajinu,“ říká Šimko, který je ambasadorem iniciativy.

K Šimkovi se teď přidávají i další slovenské osobnosti, například herečka Táňa Pauhofová nebo herečka a socioložka Magda Vášáryová.

Slováci proto spojili síly s českou iniciativou Dárek pro Putina, která Ukrajinu dlouhodobě podporuje. „Oni dělají to, co můžou dělat jako občané Slovenska, a prostě se rozhodli, že vyberou peníze a koupí za ně munici, aby pomohli sousednímu státu. To je skvělý,“ konstatuje za Dárek pro Putina Martin Ondráček.

Dárcům děkují ukrajinští vojáci i nositelka Nobelovy ceny

Slovenští občané posílají do Kyjeva ve sbírce dvakrát tolik než třeba v rámci české muniční iniciativy vláda Islandu. Oproti Slovinsku je to dokonce čtyřikrát tolik. „Je to signál slovenské vládě, že je tu skupina občanů, které záleží na bezpečnosti naší země více než samotné této vládě. Je to silný morální postoj,“ komentuje úspěch sbírky politolog Mesežnikov.

Ukrajinští vojáci teď slovenským občanům za jejich pomoc děkují. „Děkujeme, že chápete, že máme jednoho společného nepřítele,“ zní od nich. „Vaše iniciativa Munice pro Ukrajinu nám pomůže porazit Rusko, bránit Ukrajinu, chránit Evropu.“

Slovákům neděkují jen vojáci. Na třicet ukrajinských osobností podepsalo otevřený děkovný dopis. Mezi signatáři je třeba laureátka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuková. „Nejsme jen sousedé, jsme stejně smýšlející lidé, partneři a spojenci. Ukrajinu nikdy neunaví děkovat Slovákům, protože to, co teď děláte, je k nezaplacení,“ píše se v dopise.

Ficova vláda tvrdí, že vyjádření organizátorů jsou povýšenecká a bohorovná

Zatímco ve světě sklízí sbírka aplaus, doma posměch. Do organizátorů se opřel šéf poradců premiéra Fica Erik Kaliňák (Smer-SD). „V rozporu s výsledky voleb povýšenecky tvrdí, že postoj vlády nereprezentuje většinu občanů, a bohorovně deklarují, že jen ti, co jim pošlou peníze, jsou na správné straně dějin, na rozdíl od zlé, proruské vlády,“ uvedl.

„Přestože volby dopadly, jak dopadly, tak Slovensko to teď touto sbírkou prolomilo, ten obraz, který vznikl ve volbách. Vlastně jsme se vrátili k demokratické, civilizované a pomáhající části Evropy. A na to jsem velmi hrdá,“ říká Lucia Štasselová z iniciativy Munícia pre Ukrajinu.

Vybranou sumou dávají Slováci vládě jasný vzkaz: patříme na západ, ne na východ. „Teď podle mě ještě vznikla i tato příležitost, řekl bych, možná trošku nediplomaticky, ukázat vládě prostředník,“ uzavřel politolog Mesežnikov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...