168 hodin: Slovákům děkují za muniční sbírku ukrajinští vojáci i osobnosti, Ficova vláda se dárcům posmívá

Nahrávám video

Dva týdny od spuštění slovenské sbírky na financování munice pro Ukrajinu přispěli dárci skoro čtyřmi miliony eur, což je přes sto milionů korun. Zatímco Ukrajina slovenským dárcům děkuje, slovenská vláda se jim posmívá. Premiér Robert Fico (Smer-SD) razí program „na Ukrajinu už ani náboj“. Teď ale narazil – na více než šedesát tisíc slovenských dárců. Pro 168 hodin natáčel David Sebíň.

Sbírku Munícia pre Ukrajinu rozběhlo na Slovensku pár dobrovolníků. „Chceme pomoci Ukrajincům, ukrajinskému lidu, a i z toho důvodu jsme rozjeli tuto sbírku,“ říká koordinátorka Zuzana Iszaková.

Reagovali tak na to, jak se k pomoci Ukrajině staví slovenská vláda. „Nebudeme posílat žádné zbraně, žádné náboje. Budeme se vyloženě orientovat na pomoc civilního nesmrtícího charakteru,“ prohlašuje premiér Robert Fico (Smer-SD)

„Vláda Roberta Fica jednoduše odmítla Ukrajině pomáhat vojensky, a občané Slovenska se proto v této situaci rozhodli, že tuto věc takříkajíc vezmou do vlastních rukou,“ podotkl politolog Grigorij Mesežnikov.

Připojil se stoletý partizán a další osobnosti

Sbírku spustili před dvěma týdny a hned vyvolala enormní zájem po celé zemi. Připojil se k ní mimo jiné i téměř stoletý partizán a přeživší holocaustu Otto Šimko.

„V partyzánském hnutí, tam jsme bojovali proti agresorovi, proti německé okupaci. Každý ví, co je válka, to není třeba říkat, že je to hrůza. Nebylo možné s nimi vyjednávat, bylo třeba je porazit. Tato zkušenost z druhé světové války platí samozřejmě také pro Ukrajinu,“ říká Šimko, který je ambasadorem iniciativy.

K Šimkovi se teď přidávají i další slovenské osobnosti, například herečka Táňa Pauhofová nebo herečka a socioložka Magda Vášáryová.

Slováci proto spojili síly s českou iniciativou Dárek pro Putina, která Ukrajinu dlouhodobě podporuje. „Oni dělají to, co můžou dělat jako občané Slovenska, a prostě se rozhodli, že vyberou peníze a koupí za ně munici, aby pomohli sousednímu státu. To je skvělý,“ konstatuje za Dárek pro Putina Martin Ondráček.

Dárcům děkují ukrajinští vojáci i nositelka Nobelovy ceny

Slovenští občané posílají do Kyjeva ve sbírce dvakrát tolik než třeba v rámci české muniční iniciativy vláda Islandu. Oproti Slovinsku je to dokonce čtyřikrát tolik. „Je to signál slovenské vládě, že je tu skupina občanů, které záleží na bezpečnosti naší země více než samotné této vládě. Je to silný morální postoj,“ komentuje úspěch sbírky politolog Mesežnikov.

Ukrajinští vojáci teď slovenským občanům za jejich pomoc děkují. „Děkujeme, že chápete, že máme jednoho společného nepřítele,“ zní od nich. „Vaše iniciativa Munice pro Ukrajinu nám pomůže porazit Rusko, bránit Ukrajinu, chránit Evropu.“

Slovákům neděkují jen vojáci. Na třicet ukrajinských osobností podepsalo otevřený děkovný dopis. Mezi signatáři je třeba laureátka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuková. „Nejsme jen sousedé, jsme stejně smýšlející lidé, partneři a spojenci. Ukrajinu nikdy neunaví děkovat Slovákům, protože to, co teď děláte, je k nezaplacení,“ píše se v dopise.

Ficova vláda tvrdí, že vyjádření organizátorů jsou povýšenecká a bohorovná

Zatímco ve světě sklízí sbírka aplaus, doma posměch. Do organizátorů se opřel šéf poradců premiéra Fica Erik Kaliňák (Smer-SD). „V rozporu s výsledky voleb povýšenecky tvrdí, že postoj vlády nereprezentuje většinu občanů, a bohorovně deklarují, že jen ti, co jim pošlou peníze, jsou na správné straně dějin, na rozdíl od zlé, proruské vlády,“ uvedl.

„Přestože volby dopadly, jak dopadly, tak Slovensko to teď touto sbírkou prolomilo, ten obraz, který vznikl ve volbách. Vlastně jsme se vrátili k demokratické, civilizované a pomáhající části Evropy. A na to jsem velmi hrdá,“ říká Lucia Štasselová z iniciativy Munícia pre Ukrajinu.

Vybranou sumou dávají Slováci vládě jasný vzkaz: patříme na západ, ne na východ. „Teď podle mě ještě vznikla i tato příležitost, řekl bych, možná trošku nediplomaticky, ukázat vládě prostředník,“ uzavřel politolog Mesežnikov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled