Národ

„Budu bránit svou rodnou zem a proklínat vás rusky! Protože nebudu mít čas se pořádně naučit ukrajinsky, když mě ruský voják zabije,“ napsal na začátku března 2014 jeden rusky mluvící Ukrajinec z Oděsy na svém facebookovém profilu. Bylo to jen pár dní po začátku ruské invaze na Krym a krátce předtím, než Moskva rozpoutala válku na Donbasu. Tvrdila, že musí chránit tamní ruskojazyčné obyvatele, které Kyjev údajně utlačuje. Jak ale dokládá historie prvních dekád nezávislé Ukrajiny, ruština se v zemi těšila přinejmenším stejné popularitě jako ukrajinština. A byla to právě ruská agrese, která tento pozůstatek ruského imperialismu podlomila a posílila vztah Ukrajinců k jejich vlastnímu jazyku.

Nedávná kytice od Roberta Fica na hrobě Gustáva Husáka znovu ukázala různost pohledů na některá historická období mezi Čechy a Slováky, řekl v Interview ČT24 historik a odborník na moderní dějiny slovanských národů Jan Rychlík. Pro Slováky byl totiž Husák mimo jiné spolutvůrcem federace, což pro Čechy neznamená nic. Rychlík dostal v lednu státní vyznamenání od prezidentky Zuzany Čaputové.

Co je národ, jak se pozná a je v dnešním světě důležitý? Co je skutečné vlastenectví a má mít nějaké meze? Na tyto otázky se snažili odpovědět hosté Fokusu Václava Moravce, který se tentokrát zabýval tématem Potíže s národy. Pozvání přijali bývalá politička Magda Vášáryová, historik Michal Lukeš, politoložka Lucie Tungul, ukrajinista David Svoboda, politoložka Petra Mlejnková a diplomat Michael Žantovský.

Co společnost rozděluje a co ji může spojit? Na otázky týkající se stále větší polarizace společnosti hledal odpovědi Fokus Václava Moravce. V pořadu s podtitulem „Jak usmířit národ?“ diskutují historik Tomáš Petráček, filozofka Tereza Matějčková, politoložka Anna Durnová, právní filozof Jiří Přibáň, antropoložka Marie Heřmanová a psycholog Tomáš Vašák.

Rusko se chystá na okupovaná území Ukrajiny vyslat své učitele. Napsal o tom ruský prorežimní server Lenta.ru s odvoláním na ministerstvo školství Novosibirské oblasti. Rusové se rovněž snaží okupované školy přimět, aby od nového školního roku přešly na jejich osnovy. Největší rozdíly panují ve výuce dějepisu.

Ruský prezident Vladimir Putin chce obnovit Sovětský svaz a rozdělení vlivu v Evropě jako po druhé světové válce. Jeho problémem je imperialistické myšlení, Rusové se totiž nikdy nevyrovnali se ztrátou území. Ukrajinci se ale za Rusy nepovažují, a to Putin nezmění. V pořadu Interview ČT24 to řekl historik a expert na dějiny slovanských národů Jan Rychlík.

Výhled do budoucna není optimistický, Češi a Česko ale zvládli mnohem horší období. V projevu ke státnímu svátku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V nejtemnějších dobách podle něj národ vždy držel při sobě. Doufá, že nová vláda bude bojovat za české zájmy. Opětovně lidi vyzval, aby se nechali očkovat. Poděkoval zároveň za důvěru v době, kdy byl premiérem.

Česko nepotřebuje podle jazykovědce Karla Olivy nový jazykový zákon, který připravili komunisté. Stačilo by, kdyby úřady komunikovaly s lidmi srozumitelně, domnívá se Oliva. Podle filozofa Daniela Kroupy se národ vytváří mimo jiné na základě společného jazyka, důležité je ale také jednotně čelit aktuálním hrozbám. Oliva, Kroupa a historik Pavel Suk byli hosty Otázek Václava Moravce.

Říká se, že kdo vlastní minulost, ten vlastní i budoucnost. S dějinami jde zacházet všelijak a leckteré historické události trpí pokřiveným výkladem. O tom ve Fokusu Václava Moravce debatovali historik Oldřich Tůma, politoložka Adéla Gjuričová, ředitel Národního muzea Michal Lukeš, publicista Pavel Kosatík, režisér Jiří Strach nebo učitel Pavel Martinovský.