Česko nepotřebuje podle jazykovědce Karla Olivy nový jazykový zákon, který připravili komunisté. Stačilo by, kdyby úřady komunikovaly s lidmi srozumitelně, domnívá se Oliva. Podle filozofa Daniela Kroupy se národ vytváří mimo jiné na základě společného jazyka, důležité je ale také jednotně čelit aktuálním hrozbám. Oliva, Kroupa a historik Pavel Suk byli hosty Otázek Václava Moravce.
Podle historika Pavla Suka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může malá hrdost na české dějiny souviset s tím, že se o nich žáci nedozvědí ve školách. „Děti neznají základní data z dějin Československa a České republiky. To je smutné. Je to tím, že nemáme kvalitní výuku historie. Školní osnovy měly své opodstatnění, byl to základ, který se dostal všem dětem,“ myslí si.
Historik Daniel Kroupa z Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně si nemyslí, že je problém jen v neznalosti. Upozornil také na neúčast občanů na různých oslavách spojených s historií státu. „Lidé, kteří se účastní oslav, už to datum nezapomenou, už vědí, proč slaví. Tak se informace dostane i k těm, kteří neměli příležitost studovat,“ vyzval Kroupa.
Podle něj se situace lepší: „Třeba na 17. listopadu se chystá bezpočet slavností po celé republice. Už to není jen o tom, že stát rozdá dětem lampiony.“
Znepokojen je i bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Oliva. „Je zarážející, že si mladí lidé pletou rok 1968 s rokem 1938,“ prohlásil. „Kdybychom si všichni pamatovali alespoň jednotlivé roky, tak bychom chápali naši minulost,“ dodal jazykovědec, který nyní působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Stát má s lidmi mluvit srozumitelně, apeluje Oliva
Součástí demokracie je nejen znalost vlastní historie, ale také dialog, zdůraznil filozof Kroupa. „Civilizovaná demokracie, jak ji chápal Masaryk, byla pro dospělé lidi. Ne pro infantilní děti, které potřebují potvrzovat svoje názory. Dospělí vychází z rozumných argumentů a vedou spolu dialog. Lidé se nemusí shodnout na věcech, ve kterých nemají jasno ani historici nebo sociologové, ale musí se dohodnout na tom, že jim jde o společný cíl, a to je fungující demokracie,“ dodal.
Podle Olivy by se například stát měl zasadit o to, aby dokumenty, které vydává, byly srozumitelné občanům. „Rozumné by bylo postarat se o to ne zákonem, ale nějakými podzákonnými prostředky, do jejichž tvorby by byla vtažena jazykovědná komunita vědců. Snažili bychom se dosáhnout toho, aby úředním nařízením mohli rozumět i běžní občané,“ prohlásil jazykovědec.
„Všimněte si, že když firma vyhraje stavební zakázku, tak si okamžitě pozve právníka, protože nerozumí všem právním kličkám a právnímu jazyku. Dělejme úřední nařízení tak, abychom byli schopni jim rozumět. Mohly by to být třeba kurzy pro úředníky tak, aby vyhlášky, zákony a normy byly napsané srozumitelně,“ zdůraznil Oliva.
Proč jsme v EU? Neumíme to vysvětlit ani využít
Trojice hostů Otázek Václava Moravce se mimo jiné shodla na tom, že je potřeba vysvětlovat, proč je pro Českou republiku členství v Evropské unii správné a přínosné. Historik Suk upozornil, že podpora členství v EU klesá mezi obyvateli Česka vždy, když Unie prochází krizí. „Když byla krize eurozóny s Řeckem, tak věřilo Evropské unii pouze procent 40 procent Čechů, při migrační krizi to bylo jen 37 procent,“ řekl.
Evropské unii dnes důvěřuje jen 36 procent Čechů, evropský průměr je 44 procent. A zatímco v ostatních zemích se za občana EU považuje 73 procent lidí, v Česku to je 58 procent.
„Je to důsledek propagandy posledních dvaceti let. Politici kritizovali Unii nejen za to, co dělá, ale také že vůbec je. A i u těch, kteří se k Evropské unii hlásili, byly jejich konkrétní kroky opačné,“ zdůraznil Kroupa.
Podle něj je problém i v tom, že čeští politici nejsou v Evropské unii dost slyšet, to ale považuje za jejich vlastní chybu. „Unie není hierarchická, sedí se za stolem a všichni mají rovnoprávné postavení. Když někdo nemá co říct, tak se nemůže divit, že ho nikdo neposlouchá. Jistě, při hlasování je rozdíl ve velikosti státu, ale kdyby se malé státy dohodly, mohly by spoustu věcí zablokovat. My toho ale neumíme vyžít,“ řekl.
„Národ nespočívá jenom na těch věcech, které jsou fakticky dané, jako je společná historie a jazyk. Ale moderní národ se formuje schopností odpovídat na historické výzvy, které jsou před ním,“ myslí si historik Kroupa. Podle něj mají Češi jako národ šanci ochránit svou identitu jedině jako platný a schopný člen Evropské unie.
