Řecko by letos po osmi letech mělo opustit záchranný program, dohodli se na tom ministři financí

3 minuty
Události ČT: Řecko by letos po osmi letech mělo opustit záchranný program
Zdroj: ČT24

Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se tak po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během nočního jednání došli ministři ke kompromisu ohledně výše poslední části záchranného programu. Atény budou mít zároveň možnost splácet dluhy a úroky prodlouženou o deset let. Řecký ministr financí označuje dohodu za velmi dobrou, podle něj umožnila faktické ukončení řecké krize.

Země se s finanční krizí potýká od roku 2010, letos 20. srpna by ale měla záchranný program opustit. Aby získalo dostatečnou finanční rezervu a uklidnilo tím trhy, dostane Řecko v rámci poslední tranše finanční pomoci 15 miliard eur. Původně se přitom hovořilo o tom, že z celkového objemu 86 miliard schválených v rámci programu zbývá vyplatit okolo 12 miliard.

Je to výjimečný moment, je to historický moment. Řecká krize dnes v noci v Lucembursku skončila.
Pierre Moscovici
evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti

Ministři se shodli i na desetiletém období úlev, o které bude mít Řecko mimo jiné prodloužené splácení dluhu a platbu úroků, což má zadlužené zemi usnadnit situaci po návratu k finanční soběstačnosti. Zástupci eurozóny se totiž obávali toho, že nedůvěra trhů a vysoká cena peněz, za niž by si Řekové byli nuceni půjčovat, by mohly hospodářskou obnovu země opět zbrzdit.

Euroskupina jednala i o dalších krocích, kterými by Řecko uklidňovalo věřitele i finanční trhy v následujících letech.

Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos označil dohodu za velmi dobrou. Umožnila podle něho faktické ukončení řecké krize a jeho země díky ní opět získá přístup na finanční trhy a bude moci sama rozhodnout o své růstové strategii.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová i předseda Evropské centrální banky Mario Draghi dohodu přivítali a shodli se na tom, že snižuje riziko pro střednědobé financování. Lagardeová však zároveň dala najevo skepsi ohledně dlouhodobé udržitelnosti řeckého dluhu.

  • Řecko si půjčilo během let v rámci záchranných programů 288,7 miliard eur od takzvané trojky věřitelů: Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.
  • Zadlužení Řekové splnili všechny úkoly, zavedli na 450 reforem.
  • Dluh Řecka stále dosahuje skoro 180 procent hrubého domácího produktu země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU hrozí snížit financování Ukrajiny kvůli změnám NABU, píše ukrajinský server

Evropská unie varovala ukrajinské představitele, že zastaví část své finanční pomoci, pokud ukrajinský parlament neschválí zákon, který by zaručil nezávislost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), píše server Ukrajinska pravda s odkazem na své zdroje. Opatření by se týkalo pomoci, kterou Kyjev dostává z výnosů zmrazeného ruského majetku. Ukrajinský parlament má o zákonu hlasovat ve čtvrtek.
před 42 mminutami

Cla USA vůči EU letos zpomalí růst českého HDP o 0,2 procentního bodu, míní ministerstvo

Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Informovalo o tom ministerstvo s tím, že růst českého hrubého domácího produktu (HDP) ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.
před 2 hhodinami

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
27. 7. 2025

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
27. 7. 2025

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025
Načítání...