Řecko v dluzích

Řecko má dobrý důvod věřit, že po formálním opuštění záchranného programu má před sebou lepší časy. Prohlásil to řecký premiér Alexis Tispras. Řecko oficiálně opustilo poslední ze tří záchranných programů v pondělí.

Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se tak po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během nočního jednání došli ministři ke kompromisu ohledně výše poslední části záchranného programu. Atény budou mít zároveň možnost splácet dluhy a úroky prodlouženou o deset let. Řecký ministr financí označuje dohodu za velmi dobrou, podle něj umožnila faktické ukončení řecké krize.

Řecká vláda od března dál zmírní omezení pohybu kapitálu, které zavedla v létě 2015, v době kdy byla ohrožena budoucnost Řecka v eurozóně. Mimo jiné se zvyšuje měsíční limit pro výběr hotovosti z bankovního účtu na 2300 eur (58 400 korun) z dosavadních 1800 eur. Řekové si také mohou poprvé od léta 2015 otevřít nový bankovní účet bez omezení.

Rozpočtový přebytek Řecka byl v loňském roce nižší, než se původně čekalo, zatímco dluh byl naopak vyšší. Vyplývá to z revidovaných údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Vyšší dluh by přitom mohl zkomplikovat plán Atén úspěšně dokončit příští rok v srpnu třetí záchranný program.

Evropská investiční banka (EIB) investuje 350 milionů eur (9,1 miliardy korun) do krytých dluhopisů, které příští měsíc vydá řecká banka Piraeus Bank. Chce tak podpořit poskytování úvěrů drobným podnikatelům v Řecku. Bude to poprvé od vypuknutí dluhové krize v Řecku v roce 2010, kdy mezinárodní finanční instituce investuje do krytých dluhopisů vydaných řeckou bankou, uvedla agentura Reuters.

Členské země Evropské unie se dnes rozhodly ukončit disciplinární řízení s Řeckem zahájené kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu. Učinily tak v souladu s červencovým doporučením Evropské komise (EK), uvedla agentura Reuters.

Řecká ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí podle očekávání tempem 0,5 procenta ve srovnání s minulým kvartálem. Podpořil ji hlavně vývoz a vyšší vládní výdaje. Údaje zveřejnil řecký statistický úřad ELSTAT.

Těžce zadlužené Řecko hodlá zřejmě v úterý nabídnout investorům novou emisi pětiletých dluhopisů. Bude to jeho první pokus vrátit se na mezinárodní trh, kde své cenné papíry nabízelo naposledy v roce 2014. Emisi zařizuje šest světových bank. O konkrétním datu rozhodnou tržní podmínky.

Řecký premiér Alexis Tsipras prohlásil, že ekonomika je z nejhoršího venku a pro Řeky nastávají lepší časy. Oficiální údaje vypovídají o tom, že tamní ekonomika opravdu vstává z mrtvých. Jenže obyčejní lidé naříkají pod tíhou vysokých daní a s razantně sníženými platy a penzemi netrpělivě čekají, až ty lepší časy poznají na vlastní kůži.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek v zásadě schválil své zapojení do finanční pomoci Řecku v podobě půjčky 1,6 miliardy eur (41,8 miliardy korun). Vyplacení peněz ale podmiňuje tím, že evropští věřitelé podniknou kroky ke zmírnění řeckého dluhu, a zajistí tak jeho udržitelnost. Šéfka MMF Christine Lagardeová uvedla, že dohodu Atén s evropskými věřiteli na plánu k obnovení udržitelnosti dluhu Řecka očekává v brzké době.

Řecko zablokovalo v Evropské unii prohlášení tradičně odsuzující porušování lidských práv v Číně. Učinilo tak v uplynulém týdnu u příležitosti zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, kde evropská osmadvacítka kvůli odporu Atén nedospěla k potřebné jednomyslné shodě na unijní zprávě. Čína je v Řecku významným investorem.

Ministři financí zemí eurozóny by mohli zablokovat nově schválenou půjčku pro Řecko, prohlásil španělský ministr hospodářství Luis de Guindos. Zajištění úvěru podmiňuje tím, že Atény poskytnou imunitu představitelům privatizační agentury ze Španělska, Itálie a Slovenska obviněným v Řecku v roce 2015 ze zpronevěry. Eurokomisař Pierre Moscovici ale míní, že se věc vyřeší a úvěr bude vyplacen.

Návrh šéfky MMF Christine Lagardeové, jak vyřešit patovou situaci, v níž se nachází jednání o zadlužení Řecka, nenabízí „důstojné řešení“. Řecko své závazky splnilo a věřitelé by se měli zachovat stejně. Podle agentury Reuters to prohlásila řecká vládnoucí strana Syriza.

Přestože řeckým parlamentem před týdnem prošly požadované reformy, na další část finanční pomoci si Atény ještě počkají. Ministři financí členských zemí eurozóny se totiž v pondělí nedokázali dohodnout na uvolnění peněz pro silně zadlužené Řecko. Podobně skončily diskuse o zmírnění dluhové zátěže. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem však podle agentury Reuters uvedl, že dohoda je blízko.

Řečtí zákonodárci odsouhlasili snížení penzí, zvýšení daní a reformy, které po zadlužených Aténách požadují zahraniční věřitelé jako podmínku pro uvolnění dalších peněz ze záchranného programu. Schvalování balíku reforem a úspor provázely demonstrace.

V Řecku se koná celostátní stávka, kterou svolaly hlavní odborové svazy v den, kdy má tamní vláda a parlament prosadit nová úsporná opatření. Těmi je podmíněno přidělení dalších finančních prostředků od mezinárodních věřitelů na záchranu ekonomiky země. Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. Policie v Aténách proti demonstrantům použila slzný plyn, v ulicích řecké metropole jsou tisícovky lidí, informovala agentura Reuters.

Zástupci Řecka a jeho zahraničních věřitelů dojednali dlouho očekávanou dohodu o reformách, které jsou nutné k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu. Oznámil to řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos. Upozornil zároveň, že dohoda umožní zahájit jednání o možné úlevě při splácení dluhů, uvedla agentura Reuters.

Státní rozpočet Řecka loni vykázal přebytek 0,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco o rok dříve skončil v deficitu 5,9 procenta HDP. Oznámil to řecký statistický úřad. Výsledek je podle evropské metodiky ESA 2010. Přebytek primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu, se pak zvýšil na 3,9 procenta z 2,3 procenta HDP předloni.

Celý život ti lidé nějak pracují, fungují a plánují a náhle se dozví, že vláda zadlužila zemi do takové míry, že na nápravu nebude stačit možná ani celý produktivní život. A dopady tohoto stavu se budou absorbovat „odzdola společnosti“ směrem nahoru,  tak popisuje současné pocity mnoha Řeků odborník na Řecko Yiannis Koreček. Ačkoliv Řekové nejsou ve své nátuře pesimističtí, pesimismus na ně poslední dobou doléhá stále více.

Veškeré půjčky, které do Atén dorazí, slouží pouze na zaplacení splátek těch předchozích, a země se tak ani po letech stále nezvedá ze dna. Spíše naopak. Tamní ekonomika se smrskla, ceny nemovitostí se propadly o polovinu, bankovní sektor je zahlcen špatnými úvěry, lidé se propadají hlouběji do chudoby. A navíc Řecko potřebuje v červenci dalších sedm miliard eur, bez nich bude na pokraji bankrotu. Evropští politici se však před nadcházejícími volbami zdráhají vydat další peníze.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová ocenila pokroky Řecka ve finanční krizi a jeho ochotu k reformám. Bude ale potřeba ještě celá řada dalších změn, řekla po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když účast MMF na další půjčce Aténám jasně nepotvrdila, věc vidí nadějněji.

Vedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) schválilo vyplacení 2,8 miliardy eur (téměř 76 miliard korun) ze záchranného programu pro Řecko.

I když podle Evropské komise může Řecko získat dalších skoro 2,8 miliardy eur (téměř 76 miliard korun) z třetího záchranného programu, euroskupina zatím odsouhlasila jenom část, 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun). Atény musí ještě dodat statistiky. Pokud to stihnou do dvou týdnu, Evropský stabilizační mechanismus by měl uvolnit celou částku.

Více než 427 tisíc Řeků kvůli finanční krizi opustilo od roku 2008 zemi s cílem zajistit si lepší život v zahraničí. Odcházejí především mladí a vzdělaní. Vyplývá to podle listu Kathimerini ze studie řecké centrální banky.