Řecko se po tříletém exilu vrátí na mezinárodní trh. Investorům nabídne emisi pětiletých dluhopisů

Těžce zadlužené Řecko hodlá zřejmě v úterý nabídnout investorům novou emisi pětiletých dluhopisů. Bude to jeho první pokus vrátit se na mezinárodní trh, kde své cenné papíry nabízelo naposledy v roce 2014. Emisi zařizuje šest světových bank. O konkrétním datu rozhodnou tržní podmínky.

Řecko v roce 2010 v důsledku finanční krize ztratilo přístup na dluhopisové trhy. Dočasně se na ně vrátilo dvěma emisemi v roce 2014. Pak ale přišly volby a další fáze krize, v níž levicová vláda Alexise Tsiprase nebyla dlouho ochotna sjednat dohodu o novém úvěrovém programu, což srazilo nadějně se vyvíjející řeckou ekonomiku zpět do recese.

Řecko se nakonec předloni dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let dostat až 86 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Atény tak v současnosti peníze z prodeje dluhopisů nepotřebují, podle odborníků však země musí otestovat trh, aby se připravila na konec záchranného programu v polovině příštího roku, napsala agentura AFP.

  • Nynější záchranný program pro Řecko je od roku 2010 už třetí. Řecký dluh se nyní pohybuje blízko 180 procent hrubého domácího produktu (HDP), což je druhá nejvyšší míra zadlužení na světě po Japonsku.

S uvedením dluhopisů na trh pomáhají Řecku banky BNP Paribas, Citigroup Global Markets, Deutsche Bank, Goldman Sachs, HSBC and Merrill Lynch, uvedla agentura Reuters.  

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden v zásadě schválil své zapojení do finanční pomoci Řecku v podobě půjčky 1,6 miliardy eur (zhruba 42 miliard Kč). Vyplacení peněz ale podmiňuje tím, že evropští věřitelé podniknou kroky ke zmírnění řeckého dluhu, a zajistí tak jeho udržitelnost.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) minulý týden změnila výhled hlavního řeckého úvěrového ratingu ze stabilního na pozitivní. Znamená to, že v příštích zhruba 12 měsících by agentura mohla Řecku zlepšit samotnou známku úvěrové spolehlivosti, kterou na počátku loňského roku zvýšila na B-minus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 4 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 21 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled