Řecko nemá nový úvěr jistý. Zablokováním hrozí Španělé

Ministři financí zemí eurozóny by mohli zablokovat nově schválenou půjčku pro Řecko, prohlásil španělský ministr hospodářství Luis de Guindos. Zajištění úvěru podmiňuje tím, že Atény poskytnou imunitu představitelům privatizační agentury ze Španělska, Itálie a Slovenska obviněným v Řecku v roce 2015 ze zpronevěry. Eurokomisař Pierre Moscovici ale míní, že se věc vyřeší a úvěr bude vyplacen.

Důvodem obvinění tří úředníků privatizační agentury bylo zadržení plateb úroků a porušení povinností při prodeji a zpětném pronájmu 28 budov ve vlastnictví státu.

„Nebude-li situace těchto tří odborníků definitivně vyřešena, euroskupina výplatu úvěru zablokuje,“ prohlásil de Guindos, jehož citovala agentura Reuters. Euroskupinu tvoří ministři financí zemí eurozóny.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici si je problému vědom a tvrdí, že bude vyřešen. Jednat o něm chce příští týden během návštěvy Španělska. „Neměli bychom to dramatizovat, výplata úvěru se uskuteční a současně najdeme řešení problému,“ řekl Moscovici. Reuters podotkl, že ministři zemí eurozóny stojí v této věci za Španělskem a ostatními dvěma státy.

Člen německé vládní strany žádá projednání půjčky v parlamentu

Olej do ohně přilil také vlivný člen německé vládní sociální demokracie Johannes Kahrs požadavkem, aby půjčka pro Řecko byla projednávána v parlamentu. Argumentuje tím, že rozhodnutí Mezinárodního měnového fondu (MMF) připojit se k dohodě a současně odložit výplatu vlastního příspěvku je natolik velkou změnou ujednání, že vyžaduje souhlas celého německého parlamentu.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble však tuto debatu považuje za zbytečnou. Prohlásil, že podle jeho názoru dohoda nijak zásadně změněna nebyla a že o tom, zda je, nebo není nutný souhlas celého parlamentu, by měl rozhodnout rozpočtový výbor.

Uvolnění peněz i zapojení MMF

Ministři financí zemí eurozóny ve čtvrtek schválili uvolnění úvěru 8,5 miliardy eur (223 miliard korun) z třetího záchranného programu pro Řecko. MMF současně oznámil, že poskytne Řecku nový záložní úvěr, čímž obnoví svou finanční pomoc této zadlužené zemi. Šéfka fondu Christine Lagardeová řekla, že vedení fondu navrhne, aby nový úvěr pro Řecko v zásadě schválil, velikost půjčky ale neuvedla.

„Jsem rád, že mohu oznámit, že jsme dosáhli dohody, a to v oblasti řešení dluhu, plnění podmínek a také zapojení Mezinárodního měnového fondu,“ prohlásil šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Řekové plní veškeré ekonomické podmínky, aby peníze dostali.
Jaroslav Brychta
analytik XTB

Peníze potřebují Atény nutně k umoření zhruba sedmi miliard eur. Splatnost dluhu totiž vyprší už v červenci. Bez pomoci by ho zaplatit nedokázaly. Země, která je už sedmý rok v dluhové krizi, se chce přitom ještě letos vracet na trh s dluhopisy.

„Tahle dohoda nám dává jistotu, že pokud Řecko bude dodržovat podmínky, pokud bude pokračovat v růstu, budeme schopní opustit záchranný program do konce roku 2018,“ uvedl řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 22 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.