Zástupci Řecka a jeho zahraničních věřitelů dojednali dlouho očekávanou dohodu o reformách, které jsou nutné k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu. Oznámil to řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos. Upozornil zároveň, že dohoda umožní zahájit jednání o možné úlevě při splácení dluhů, uvedla agentura Reuters.
Věřitelské instituce dopoledne potvrdily dosažení předběžné dohody, která bude základem pro ukončení druhé prověrky záchranného programu. Naznačily i možnost začátku debaty o způsobech, jak zajistit udržitelnost řeckého dluhu.
Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Pierre Moscovici noční dohodu označil za pozitivní vývoj, který přišel po měsících složitého vyjednávání. Podle něj se tak otevírá cesta k tomu, aby ministři financí eurozóny rychle potvrdili uzavření druhé prověrky řeckého programu, a umožnili tak odeslání dalších peněz Aténám.
Řecko v rámci reforem slíbilo, že v roce 2019 sníží důchody a v roce 2020 sníží hranici pro nezdaněnou mzdu, aby tak dosáhlo úspor ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Pokud se Řecku podaří překročit stanovené cíle, bude moci aktivovat soubor opatření, který kompenzuje dopad dodatečných úsporných opatření. Jeho součástí je hlavně snížení daní.
„Řecké úřady potvrdily úmysl opatření nyní rychle uskutečnit. Předběžnou dohodu doplní v příštích týdnech další diskuse o strategii, která věrohodně zajistí, že dluh Řecka bude udržitelný,“ uvedly dopoledne ve společném prohlášení Evropská komise, záchranný fond eurozóny, Evropská centrální banka (ECB) a MMF.
Řecko musí nová opatření schválit legislativně, pak budou moci ministři financí eurozóny schválit uvolnění další části peněz. Atény budou potřebovat v červenci na splacení dluhů zhruba 7,5 miliardy eur (201,5 miliardy korun). Nejbližší zasedání ministrů financí eurozóny, na kterém by se mělo jednat rovněž o případném snížení řeckého dluhu, se uskuteční 22. května.
Jednání o výši rozpočtového přebytku
Jednání o aktuální dohodě se táhla půl roku, hlavně kvůli neshodám mezi Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o fiskálních cílech.
Nyní budou věřitelé zřejmě mezi sebou rozhodovat o střednědobých cílech přebytku primárního rozpočtu, což je důležitý ukazatel pro schválení dalšího oddlužení. MMF tvrdí, že Řecko nemůže udržet vysoký přebytek primárního rozpočtu, pokud nepřijme další úsporná opatření a Evropská unie mu neumožní další úlevu od dluhů. Primární rozpočet nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu.
V návrhu dokumentu, na který se odvolává agentura Reuters, MMF uvedl, že pokud Řecko přijme všechna nová opatření dohodnutá s věřiteli, může příští rok dosáhnout přebytku primárního rozpočtu 2,2 procenta HDP a v letech 2019 až 2021 se zaměřit na přebytek 3,5 procenta ročně. Pak by se přebytek mohl snížit na 1,5 procenta. Věřitelé z eurozóny se domnívají, že Řecko je v delším období schopno udržet primární přebytek 3,5 procenta HDP.
