Řecko v dluzích strana 2 z 3

Vedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) definitivně schválilo vyplacení dalších 7,5 miliardy eur (přes 200 miliard korun) ze záchranného programu pro Řecko. Atény peníze potřebují mimo jiné na uhrazení červencových splátek úvěrů od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB).

Řecko sdělilo mezinárodním věřitelům, že nemůže uskutečnit některé dodatečné požadavky, které se po něm chtějí výměnou za další peníze z mezinárodního záchranného programu. Uvedly to podle agentury Reuters tři zdroje obeznámené s průběhem rozhovorů.

Řecko bude moci dostat nové úvěry v celkové sumě 10,3 miliardy eur (278 miliard korun). Dohodli se na tom po jedenáctihodinovém jednání ministři financí eurozóny. Představitelé 19 zemí euroskupiny se shodli i na principech zmírnění řecké dluhové zátěže. To jejich předsedající označil za „průlom“, který zřejmě zajistí účast Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve třetím záchranném programu pro Řecko.

První debatu o udržitelnosti řeckého dluhu vedli v pondělí na mimořádné schůzce ministři financí eurozóny. Už dopředu avizovali, že při tomto jednání záležitost nevyřeší a k tématu se vrátí na svém řádném jednání 24. května. V neděli večer přitom řecký parlament schválil balík penzijních a daňových reforem. Řecká vláda doufá, že reformy pomohou přesvědčit mezinárodní věřitele k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu pro silně zadluženou zemi.

Řecko v zásadě dosáhlo cílů požadovaných reforem a přichází na řadu otázka jeho zadlužení. Eurozóna má začít jednat o jeho možném zmírnění, naznačil podle agentury AFP předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v rozhovoru s německými listy. Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos současně varoval před požadavky dalších škrtů nad rámec opatření obsažených v balíčku reforem. V neděli o něm rozhoduje řecký parlament, před kterým se kvůli tomu sešli i demonstranti, proti nimž zasáhla policie slzným plynem.

Řecku se loni podařilo u klíčového rozpočtového ukazatele dosáhnout lepšího výsledku, než předpokládala dohoda o záchranném programu s mezinárodními věřiteli. Celkový řecký schodek však kvůli nákladům na restrukturalizaci bank vzrostl na dvojnásobek, plyne z údajů statistického úřadu Eurostat.

Řecko nebude schopné plnit své sliby, které dalo evropským věřitelům a Mezinárodnímu měnovému fondu (MFF). Navíc situaci ovlivnila migrační krize. Alespoň to si myslí odborník na Řecko Yiannis Koreček. Řecko se v tomto týdnu sejde se svými věřiteli kvůli další finanční injekci. Ta by mohla dosáhnout více než 3 miliard eur. Z toho by mělo jít 2,6 miliardy právě evropským věřitelům - tedy Evropská komise (EK) a Evropská centrální banka (ECB). Zbytek pak měnovému fondu.

Řecko nemůže akceptovat požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF) na další snížení důchodů, řekl řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos. Fond podle něj nevěří, že vládní návrhy změn v penzijním systému budou stačit k dosažení dohodnutého rozpočtového cíle. Bez souhlasu MMF nebude Řecko schopno dokončit nynější kolo jednání s evropskými věřiteli.

Jak moc Řecko potřebuje reformovat svou ekonomiku? Eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF) mají rozdílný názor. Mohlo by to dokonce zpozdit výplatu další části pomoci a zahájení rozhovorů o oddlužení. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na úředníky eurozóny a MMF.

Řecký parlament v noci na neděli schválil rozpočet na rok 2016. Návrh, který předložil ministr financí Euklidis Tsakalotos, počítá s úspornými opatřeními ve výši 5,7 miliard eur (153,8 miliard korun). Další zhruba dvě miliardy eur (54 miliard korun) chce vláda premiéra Alexise Tsiprase získat díky novým daním.

Řecko a jeho evropští věřitelé dospěli k dohodě v mnoha otázkách v programu reforem, které Atény zavádějí výměnou za další půjčky. Prohlásil to šéf skupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem.

Čtyři hlavní řecké soukromé banky budou pro své přežití potřebovat méně nového kapitálu, než se původně předpokládalo. Ve svém prohlášení to uvedla Evropská centrální banka (ECB), podle níž budou muset banky v rámci rekapitalizace získat až 14,4 miliardy eur (390 miliard korun). Záchranný program pro Řecko přitom na rekapitalizaci počítal s částkou až 25 miliard eur.

Řecký parlament v noci schválil reformy nutné k uskutečnění třetí části záchranného programu. Levicová vláda prosadila opatření zahrnující například snížení důchodů, zvýšení věku odchodu do penze, zpřísnění postihů za daňové úniky nebo liberalizaci trhu s energií.

Oddlužení Řecka je naprosto nezbytné, pokud se má krizí zasažená země vrátit k růstu a získat přístup na finanční trhy v první polovině roku 2017 – alespoň tak to vidí řecký premiér Alexis Tsipras, který v řeckém parlamentu představil čtyřletý program vlády. Upozornil zároveň, že kabinet má konkrétní návrh na restrukturalizaci dluhu a chce jej projednat s mezinárodními věřiteli.

Nová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase bude mít silný mandát k reformám, ke kterým se Atény zavázaly v rámci třetího záchranného programu. V reakci na výsledky nedělních předčasných voleb to uvedl mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Manévrovací prostor budoucí řecké vlády bude podle analytiků velmi omezen implementací reforem.

Dosluhující řecký premiér Alexis Tsipras se s eurozónou snažil dohodnout odepsání části dluhu, to se mu ale nepodařilo. Podle šéfa Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klause Reglinga nelze počítat s takovou variantou. Břímě je ale možné snížit odkladem splatnosti, pozastavením platby úroků a transfery zisků centrální banky.

Řecko obdrželo prvních 13 miliard eur (přes 350 miliard korun) z nového záchranného programu. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) oznámil, že peníze převedl ráno. Podle zdroje agentury AFP již Atény také uhradily splátku Evropské centrální bance (ECB) a splatily i překlenovací úvěr z Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM).

Němečtí zákonodárci ve středu schválili poskytnutí třetího záchranného programu Aténám ve výši 86 miliard eur.;crop; Dali tak Řecku šanci na nový start. Prognózy řady ekonomů ovšem nejsou optimistické. Společnost Capital Economics odhaduje, že Řecko odejde z eurozóny příští rok. „Řecko je do určité míry potápějící se loď. I tu jde ale někdy zašpuntovat a udržet nad vodou. A do budoucna může plavat dál,“ myslí si ale hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Už měsíc platí v Řecku vyšší DPH. Mnozí podnikatelé se snaží udržet stejné ceny, aby nepřišli o zákazníky, jiní ale museli zdražit. Řekové, kteří v červenci hlasovali proti přijetí podmínek věřitelů, se teď ptají, jaký mělo vlastně referendum význam.

Ministři financí eurozóny schválili vyplacení prvních 26 miliard eur (zhruba 700 miliard korun) z nového záchranného programu pro Řecko, oznámili zástupci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), jehož prostřednictvím budou peníze vyplaceny. Peníze Aténám umožní mimo jiné uhradit splátku Evropské centrální bance (ECB), splatnou ve čtvrtek.  Atény by v rámci záchranného balíčku měly během tří let získat až 86 miliard eur.

Nový záchranný program pro Řecko se po schválení v Aténách a Bruselu dostává do některých národních parlamentů eurozóny. Jako první ho na stůl dostali během úterka poslanci z Estonska a Španělska, a ti ho schválili, stejně tak jako stálá komise v Rakousku. Mnohem ostřejší debata se očekává u středečního projednávání v německém parlamentu. I tady ale odborníci očekávají, že poslanci na záchranný balíček nakonec kývnou.

Ministři financí eurozóny se na mimořádné schůzce v Bruselu shodli na podmínkách nové mnohamiliardové pomoci zadluženému Řecku. Agentuře Reuters to po skončení šestihodinového jednání řekl belgický ministr Johan van Overtveldt. Podmínky vycházejí z úterní dohody Atén s mezinárodními věřiteli v otázce poskytnutí v pořadí již třetího záchranného programu - tentokráte ve výši 86 miliard euro. Přislíbenou částku Řecko dostane postupně během následujících tří let.

U zrodu nového hnutí odmítajícího programy finanční pomoci Řecku chce stát bývalý ministr životního prostředí energetiky Panagiotis Lafazanis. Tento předák nejradikálnějšího levicového křídla vládní strany Syriza podepsal s dalšími 11 spolustraníky písemné prohlášení, v němž rebelové vyzývají k založení jednotného hnutí, které bude odrážet „touhu lidí po demokracii a sociální spravedlnosti“.

Oproti prvnímu čtvrtletí poskočilo řecké HDP v období mezi dubnem a červnem o 0,8 procent, oznámil tamní statistický úřad. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpokládali ve druhém čtvrtletí pokles o 0,8 procent. V prvním kvartálu HDP podle zpřesněných údajů stagnoval, namísto původně ohlášeného poklesu o 0,2 procenta.