Řecko sdělilo mezinárodním věřitelům, že nemůže uskutečnit některé dodatečné požadavky, které se po něm chtějí výměnou za další peníze z mezinárodního záchranného programu. Uvedly to podle agentury Reuters tři zdroje obeznámené s průběhem rozhovorů.
Pokud se zprávy o tom, že Řecko odmítá splnit dodatečné podmínky veřitelů, potvrdí, mohlo by to znamenat další odklad ve výplatě nových úvěrů. Atény potřebují další peníze nejpozději do července, kdy mají splatit část dluhů vůči Mezinárodnímu měnovému fondu a Evropské centrální bance.
Řecko a jeho mezinárodní věřitelé ukončili minulý týden po měsících jednání klíčovou revizi plnění podmínek programu úvěrové pomoci. Věřitelé rovněž poskytli souhlas s uvolněním nových úvěrů v celkové sumě 10,3 miliardy eur (278,3 miliardy korun), ovšem pod podmínkou, že Atény pozmění některé nedávno přijaté zákony týkající se důchodů, privatizací a prodeje nesplácených úvěrů.
Penzijní reformy bolí nejvíce
Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos ale v dopise věřitelům minulý týden podle agentury Reuters napsal, že některé dodatečné požadavky nelze splnit. Podle jednoho z jejích zdrojů se některé z požadavků týkají kontroverzních penzijních reforem, kvůli kterým se v zemi v uplynulých týdnech konaly protesty.
„Nemůžeme učinit žádné podstatné změny. Ale budeme pokračovat v projednávaných technických vylepšeních. Některá z nich jsou správná,“ řekl Reuters nejmenovaný vládní činitel.
Ministerstvo financí se k věci dosud nevyjádřilo. Podle Reuters není zatím jasné, zda je ohroženo i samo uvolnění nových finančních prostředků.
Hospodářství se opět propadá
Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí obnovila mezičtvrtletní pokles, v meziročním srovnání se pak její propad prohloubil na 1,4 procenta z tempa 0,9 procenta v předešlém kvartálu. Oznámil to v pondělí tamní statistický úřad.
Hrubý domácí produkt se proti předešlému čtvrtletí snížil o 0,5 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku HDP v tomto měření vzrostl, a to o 0,1 procenta, uvedl úřad podle agentury Reuters.
Loni řecká ekonomika klesla o 0,2 procenta a přerušila oživení roku 2014, kdy o 0,6 procenta vzrostla. Nadějné hospodářské oživení podkopalo zvolení krajně levicové vlády premiéra Alexise Tsiprase a její protahovaná jednání s mezinárodními věřiteli, jež vrcholila několikatýdenním uzavřením řeckých bank. Atény se nakonec domluvily s věřiteli na třetím záchranném programu, v jehož rámci by Řecko mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek se domnívá, že po Řecku se chtějí úspory na všech frontách a za takové situace se těžko oživuje hospodářský růst. Domnívá se, že i kdyby země plnila ideálně všechny požadavky, není možné její veřejné finance stabilizovat. „Musí se vymyslet jiná cesta, jak je dostat pod kontrolu,“ řekl ekonom.
Řeckou vládu ocenil Marek za reformu ve zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu či reformu mezd pro státní zaměstnance. Naopak vázne například privatizace, protože ji vláda není schopna rychle administrativně zvládnout. Marek se domnívá, že bude muset dojít ke změkčení podmínek splácení dluhu a k přiznání, že se půjčky, které budou muset zaplatit evropské země a Evropská centrální banka, nikdy plně nevrátí.
Analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta soudí, že se Řecku povedla některá úsporná opatření, ale není to dostatečné. Navíc se státu už delší čas nedaří vybírat daně.
