Už měsíc platí v Řecku vyšší DPH. Mnozí podnikatelé se snaží udržet stejné ceny, aby nepřišli o zákazníky, jiní ale museli zdražit. Řekové, kteří v červenci hlasovali proti přijetí podmínek věřitelů, se teď ptají, jaký mělo vlastně referendum význam.
Řekové se už měsíc potýkají s vyšší DPH, na splácení dluhu to stejně nestačí
Zvýšení DPH pro energie, potraviny, dopravu či veřejné stravování ze 13 na 23 procent vstoupilo v platnost 20. července. Ovlivňuje nejen náklady na jídlo v restauracích nebo zpracované potraviny v obchodech, ale také cenu za taxi a školné v soukromých školách. Vyšší DPH požadovali věřitelé Řecka výměnou za další balík pomoci.
Bohatí turisté si možná vyšších cen leckdy ani nevšimnou, pro Řeky to je ale jedním z dalších důvodů, proč třeba nechodit do restaurace. Někteří obchodníci nezdražují, protože se obávají, že by k nim pak nikdo nepřišel. „Kde je NE? Vidíte někde NE? Ne!!" ptá se rozhořčeně prodejce gyrosu Nikas, který byl stejně jako jeho sousedé proti zvýšení daně a v referendu před měsícem zaškrtl „Ne".
GALERIE
Jenom vyšší DPH na splácení řeckého dluhu stačit nebude
Řekové se neradi loučí s nadstandardními úlevami, které třeba státní zaměstnanci v Česku nikdy neměli. V oblasti daní to ovšem neplatí. „Oblíbené tvrzení, že Řekové neplatí daně, není pravdivé. Platí daně - a platí daně vyšší než Češi. Kdyby platili tak, jak je napsaná řecká legislativa, neměla by řecká ekonomika žádné fiskální potíže,“ vysvětluje ekonom David Marek.
Celková míra zdanění Řeků byla v posledním porovnatelném měření nad 36,5 procenta, což je skoro o dvě procenta víc, než odevzdávají státu Češi (34,7 procenta). Na druhou stranu také Řekové podle analytických odhadů předhánějí Čechy v míře, s jakou se daním vyhýbají.
Červencové zvýšení DPH přišlo necelý týden poté, co ho schválil parlament. Levicová vláda premiéra Alexise Tsiprase se snažila ukázat dalším zemím eurozóny, že to myslí vážně s reformami požadovanými při jednání o záchranném balíku ve výši až 86 miliard eur, který Řecko potřebuje, aby se udrželo nad vodou. Ministři financí eurozóny už schválili vyplacení prvních 26 miliard eur (zhruba 700 miliard korun) z nového záchranného programu.
Jenom vyšší DPH ale na splácení řeckého státního dluhu stačit nebude. Vláda jedná o dalších škrtech, škrtají ale i domácnosti - ve výdajích za zdražené zboží.