Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek prodloužila výjimku, která zemím na přibližně jeden měsíc umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu a ropné produkty naložené na tankerech. Stalo se tak dva dny poté, co prohlásila, že tak neplánuje učinit. V sobotu to napsala agentura Reuters, podle níž se vláda snaží udržet pod kontrolou světové ceny energií, které kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu zahájené na konci února prudce vzrostly.
Ministerstvo financí USA povolilo nákupy ropy naložené na lodích od pátku 17. dubna do soboty 16. května. Nahrazuje se tím původní třicetidenní výjimka, která skončila 11. dubna. Vyloučeny jsou transakce týkající se Íránu, Kuby a Severní Koreje, jak vyplývá z dokumentu zveřejněného na webových stránkách resortu. Americký ministr financí Scott Bessen přitom ve středu uvedl, že Washington neobnoví výjimku pro ruskou ropu ani další výjimku pro íránskou ropu, jejíž platnost vyprší v neděli.
Ruský prezidentský vyslanec Kirill Dmitrijev uvedl, že první výjimka uvolní sto milionů barelů ruské ropy, což odpovídá téměř denní světové produkci.
Výjimky by mohly podle Reuters zkomplikovat snahy Západu zbavit Rusko příjmů na válku na Ukrajině, zahájenou Moskvou v únoru 2022, a uvrhnout Washington do rozporu se spojenci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová například uvedla, že nyní není čas na uvolnění sankcí proti Rusku.
Ministerstvo financí USA 12. března vydalo licenci, která povolovala do půlnoci z 10. na 11. dubna washingtonského času prodej ruské ropy a ropných produktů naložených na lodě před půlnocí z 11. na 12. března. Toto opatření podle Bessenta nemělo Rusku přinést významné finanční výhody. USA poté 20. března povolily zemím na třicet dní nakupovat sankcionovanou íránskou ropu již naloženou na tankerech, čímž se na světový trh mělo rychle uvolnit asi 140 milionů barelů íránské ropy.
Američtí demokratičtí i republikánští zákonodárci vládu ostře kritizovali s tím, že výjimky ze sankcí mají pomoci ekonomice Íránu, který je ve válce s USA, a ekonomice Ruska, jež je ve válce s Ukrajinou.
Spor o otevření Hormuzského průlivu
Ačkoli odklad sankcí mohl dočasně zvýšit světové dodávky ropy, podle Reuters nezabránil prudkému nárůstu cen ropy kvůli částečně uzavřenému Hormuzského průlivu. Tím se běžně denně přepravovala zhruba pětina světových zásob ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu. Írán tuto vodní cestu blokoval v odvetě za izraelsko-americké údery z 28. února, v pátek ale uvedl, že průliv na deset dní zcela otevírá všem obchodním plavidlům.
Předseda íránského parlamentu nicméně v sobotu řekl, že Teherán by mohl průliv zase uzavřít, pokud bude pokračovat v pondělí zahájená americká blokáda íránských přístavů. USA jejím prostřednictvím chtějí omezit íránské příjmy z prodeje ropy. V sobotu dopoledne pak agentura AFP uvedla, že Írán Hormuzský průliv kvůli americké blokádě svých přístavů znovu uzavřel.
Další výjimku ze sankcí dostala i srbská ropná firma NIS
Další dočasnou výjimku ze sankcí získala od Spojených států také srbská ropná společnost Naftna Industrija Srbije (NIS), jejímž většinovým vlastníkem je ruská společnost Gazprom Něfť. Právě v ruském vlastnictví podniku je problém. Firma Gazprom Něfť je totiž napojena na ruský plynárenský kolos Gazprom, a tedy spadá pod americký sankční seznam. Banky, dodavatelé i partneři riskují sankce, pokud s firmou NIS obchodují. Bez přiznané výjimky by měl srbský podnik velký problém fungovat. Týká se to plateb, dovozu ropy, pojištění a podobně.
Společnost NIS je pro Srbsko důležitá, proto Spojené státy přistoupily na výjimku ze sankcí. NIS provozuje jedinou ropnou rafinerii v Srbsku, která je ve městě Pančevo. Zajišťuje většinu dodávek paliv a má rozsáhlou síť čerpacích stanic. Pokud by nemohla fungovat, hrozil by výpadek paliv, ekonomický šok a pravděpodobně i politická destabilizace v Srbsku.
Spojené státy jsou na opakované výjimky ze sankcí ochotny přistoupit za předpokladu, že Srbsko odstraní ruský vliv, tedy že v ideálním případě podíl Gazprom Něfti odkoupí nebo ho prodá jinému investorovi, který není spojen s Ruskem. Ve hře se opakovaně objevuje například maďarská petrochemická skupina MOL.
Dlouhodobě jde o to, aby Srbsko nebylo závislé na ruské ropě a plynu a aby se více napojilo na evropské trhy. Současná výjimka platí do 16. června, řekla srbská ministryně energetiky Dubravka Djedovičová Handanovičová. Ministryně už v lednu oznámila, že MOL a Gazprom Něfť se dohodly na odkupu ruského podílu v srbské společnosti NIS. Smlouvu podle ní budou posuzovat Spojené státy.
Ruští vlastníci drží v NIS přes 56 procent akcií, z čehož téměř 45 procent připadá na Gazprom Něfť. Srbský stát má v NIS podíl 29,9 procenta. Agentura Reuters už dříve napsala, že NIS dodává v Srbsku přibližně osmdesát procent benzinu a nafty a devadesát procent či více leteckého paliva a těžkého topného oleje.
