Ceny ropy prudce klesly, akcie posílily

Ceny ropy na světových trzích prudce klesly poté, co Írán oznámil, že Hormuzský průliv je zcela otevřen plavbě obchodních lodí. Klíčovou úžinou za normálních okolností proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Její blokáda ze strany Teheránu po americko-izraelském útoku na Írán vedla k citelnému zdražení, kdy ceny opakovaně překročily sto amerických dolarů za barel.

Severomořská ropa Brent kolem 17:00 SELČ odepisovala více než 11,5 procenta pod 88 dolarů za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) zlevňoval o více než dvanáct procent a obchodoval se přibližně za osmdesát dolarů. Později večer se cena zase začala mírně zvedat.

Americké akciové trhy po zprávě o otevření Hormuzského průlivu silně vzrostly. Index Dow Jones předběžně stoupl o 1,8 procenta na 49 447 bodů. Širší index Standard & Poor's 500 vzrostl o 1,2 procenta na 7126 bodů. Index technologického trhu Nasdaq se zvýšil o 1,5 procenta na 24 468 bodů. Nasdaq posílil již třináctou obchodní seanci za sebou, což je jeho nejdelší růstové období od ledna 1992.

Analytička Bloombergu Mia Gindisová uvedla, že ačkoli nejnovější zprávy představují pozitivní vývoj, bude chvíli trvat, než se rejdaři a nájemci dohodnou, kdo ponese riziko při plavbě průlivem.

Americký prezident Donald Trump také uvedl, že Američané budou nadále blokovat íránské přístavy, dokud nebude dohoda USA s Teheránem „ze sta procent dokončena“.

Lodě míří do Perského zálivu

Podle údajů o sledování lodí se dva prázdné tankery na zkapalněný zemní plyn (LNG) pokoušejí vplout do Perského zálivu. Pokud se to podaří, bude to poprvé od začátku konfliktu na Blízkém východě před více než měsícem, co lodě vplují do této oblasti přes úžinu, uvedla agentura Bloomberg. Plavidla patří společnosti Adnoc a pravděpodobně se chystají naložit palivo z jejího závodu na vývoz LNG v Perském zálivu.

To by podle Bloombergu bylo konkrétním signálem, že Írán skutečně otevírá Hormuzský průliv komerčnímu provozu. Vývoz LNG přes průliv byl od konce února v podstatě zastaven.

Návrat k normálu potrvá měsíce, míní analytici

Pokud bude otevření průlivu trvalé a bez dalších podmínek, lze podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky očekávat další pokles cen ropy i pod 80 dolarů za barel. V návaznosti na zlevnění ropy by tak měly klesnout i ceny pohonných hmot. Návrat cen na předválečnou úroveň ale bude podle Peterky trvat dlouhé měsíce. „Pokles cen v případě otevření průlivu přijde v řádu dní. Zpočátku bude pokles cen líný a postupně zrychlí s tím, jak budou vyrážet tankery s ropou z Blízkého východu,“ popsal Peterka.

Zároveň ale upozornil, že případný pokles cen ještě mohou zpomalit výsledky auditu škod na ropné infrastruktuře zemí Perského zálivu. „V případě Trumpovy otočky, kterou nelze v žádném případě vyloučit, může navíc Írán opět hrozit ostřelováním lodí a Hormuz znovu uzavřít. Cena ropy by pak stoupala zpět ke stovce za barel. Prostor pro pokles cen pohonných hmot by zmizel. V krajním případě by přišel opětovný růst,“ podotkl Peterka.

Otevření průlivu přineslo podle analytika Purple Trading Petra Lajska na ropný trh okamžitou úlevu, která se velmi rychle odrazila v ceně ropy. „Trh reagoval přesně na to, co bylo klíčové – návrat průchodnosti jedné z nejdůležitějších energetických tepen světa,“ vysvětlil.

Připomněl, že před konfliktem proplouvalo průlivem kolem 130 lodí denně, ve čtvrtek to bylo jen kolem dvaceti a od začátku války pouhých 279. „To už nebyl jen psychologický problém, ale reálné omezení fyzických dodávek. Největší napětí se přitom začalo objevovat u leteckého paliva, kde Evropě hrozil citelný nedostatek, což by mělo přímé dopady na dopravu i logistiku,“ řekl Lajsek.

Současná situace se tak podle něj promítne do tuzemských cen pohonných hmot téměř okamžitě prostřednictvím vládních cenových stropů, které se počítají z aktuálních cen na burze. „V příštím týdnu by tak mohla nafta i benzin zlevnit i o jednotky korun na litr,“ předpokládá Lajsek.

Upozornil také, že situace na Blízkém východě i přes páteční zprávy zůstává velmi křehká. Návrat exportu z regionu do plného normálu proto podle něj může trvat měsíce. „Trh si tak sice rychle oddechl, ale část rizikové přirážky v ceně ropy pravděpodobně zůstane. Výsledkem je kombinace rychlé úlevy a přetrvávající nejistoty,“ dodal Lajsek.

Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu.

Minulý týden Spojené státy a Írán uzavřely dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Situace v Hormuzském průlivu se ale zatím výrazně nezměnila, ačkoliv to Washington původně uváděl jako podmínku pro přerušení útoků. Tento týden v pondělí USA oznámily, že začaly s námořní blokádou íránských přístavů a pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 20 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...