Ceny ropy prudce klesly, akcie posílily

Ceny ropy na světových trzích prudce klesly poté, co Írán oznámil, že Hormuzský průliv je zcela otevřen plavbě obchodních lodí. Klíčovou úžinou za normálních okolností proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Její blokáda ze strany Teheránu po americko-izraelském útoku na Írán vedla k citelnému zdražení, kdy ceny opakovaně překročily sto amerických dolarů za barel.

Severomořská ropa Brent kolem 17:00 SELČ odepisovala více než 11,5 procenta pod 88 dolarů za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) zlevňoval o více než dvanáct procent a obchodoval se přibližně za osmdesát dolarů. Později večer se cena zase začala mírně zvedat.

Americké akciové trhy po zprávě o otevření Hormuzského průlivu silně vzrostly. Index Dow Jones předběžně stoupl o 1,8 procenta na 49 447 bodů. Širší index Standard & Poor's 500 vzrostl o 1,2 procenta na 7126 bodů. Index technologického trhu Nasdaq se zvýšil o 1,5 procenta na 24 468 bodů. Nasdaq posílil již třináctou obchodní seanci za sebou, což je jeho nejdelší růstové období od ledna 1992.

Analytička Bloombergu Mia Gindisová uvedla, že ačkoli nejnovější zprávy představují pozitivní vývoj, bude chvíli trvat, než se rejdaři a nájemci dohodnou, kdo ponese riziko při plavbě průlivem.

Americký prezident Donald Trump také uvedl, že Američané budou nadále blokovat íránské přístavy, dokud nebude dohoda USA s Teheránem „ze sta procent dokončena“.

Lodě míří do Perského zálivu

Podle údajů o sledování lodí se dva prázdné tankery na zkapalněný zemní plyn (LNG) pokoušejí vplout do Perského zálivu. Pokud se to podaří, bude to poprvé od začátku konfliktu na Blízkém východě před více než měsícem, co lodě vplují do této oblasti přes úžinu, uvedla agentura Bloomberg. Plavidla patří společnosti Adnoc a pravděpodobně se chystají naložit palivo z jejího závodu na vývoz LNG v Perském zálivu.

To by podle Bloombergu bylo konkrétním signálem, že Írán skutečně otevírá Hormuzský průliv komerčnímu provozu. Vývoz LNG přes průliv byl od konce února v podstatě zastaven.

Návrat k normálu potrvá měsíce, míní analytici

Pokud bude otevření průlivu trvalé a bez dalších podmínek, lze podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky očekávat další pokles cen ropy i pod 80 dolarů za barel. V návaznosti na zlevnění ropy by tak měly klesnout i ceny pohonných hmot. Návrat cen na předválečnou úroveň ale bude podle Peterky trvat dlouhé měsíce. „Pokles cen v případě otevření průlivu přijde v řádu dní. Zpočátku bude pokles cen líný a postupně zrychlí s tím, jak budou vyrážet tankery s ropou z Blízkého východu,“ popsal Peterka.

Zároveň ale upozornil, že případný pokles cen ještě mohou zpomalit výsledky auditu škod na ropné infrastruktuře zemí Perského zálivu. „V případě Trumpovy otočky, kterou nelze v žádném případě vyloučit, může navíc Írán opět hrozit ostřelováním lodí a Hormuz znovu uzavřít. Cena ropy by pak stoupala zpět ke stovce za barel. Prostor pro pokles cen pohonných hmot by zmizel. V krajním případě by přišel opětovný růst,“ podotkl Peterka.

Otevření průlivu přineslo podle analytika Purple Trading Petra Lajska na ropný trh okamžitou úlevu, která se velmi rychle odrazila v ceně ropy. „Trh reagoval přesně na to, co bylo klíčové – návrat průchodnosti jedné z nejdůležitějších energetických tepen světa,“ vysvětlil.

Připomněl, že před konfliktem proplouvalo průlivem kolem 130 lodí denně, ve čtvrtek to bylo jen kolem dvaceti a od začátku války pouhých 279. „To už nebyl jen psychologický problém, ale reálné omezení fyzických dodávek. Největší napětí se přitom začalo objevovat u leteckého paliva, kde Evropě hrozil citelný nedostatek, což by mělo přímé dopady na dopravu i logistiku,“ řekl Lajsek.

Současná situace se tak podle něj promítne do tuzemských cen pohonných hmot téměř okamžitě prostřednictvím vládních cenových stropů, které se počítají z aktuálních cen na burze. „V příštím týdnu by tak mohla nafta i benzin zlevnit i o jednotky korun na litr,“ předpokládá Lajsek.

Upozornil také, že situace na Blízkém východě i přes páteční zprávy zůstává velmi křehká. Návrat exportu z regionu do plného normálu proto podle něj může trvat měsíce. „Trh si tak sice rychle oddechl, ale část rizikové přirážky v ceně ropy pravděpodobně zůstane. Výsledkem je kombinace rychlé úlevy a přetrvávající nejistoty,“ dodal Lajsek.

Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu.

Minulý týden Spojené státy a Írán uzavřely dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Situace v Hormuzském průlivu se ale zatím výrazně nezměnila, ačkoliv to Washington původně uváděl jako podmínku pro přerušení útoků. Tento týden v pondělí USA oznámily, že začaly s námořní blokádou íránských přístavů a pobřeží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
12:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoUžší obchodní spolupráce Kanady s EU dává smysl, shodli se Nerudová a Staněk

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Volkswagen plánuje propustit desítky tisíc lidí a zrušit až čtyři továrny

Vedení automobilky Volkswagen upřesňuje radikální úsporné plány. Hodlá zrušit desítky tisíc pracovních míst a ukončit výrobu až ve čtyřech německých továrnách. V historii firmy nemají tyto plány obdoby.
před 18 hhodinami

Meta se v USA dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř sedmnáct miliard dolarů za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA ji vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala to před veřejností. Firma se stala rovněž terčem obvinění z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto rozpočtové novely

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.
včeraAktualizovánovčera v 20:01

Krapinec odstoupil z čela Českých drah

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec ve středu odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová, informoval po jednání dozorčí rady společnosti její místopředseda Dan Ťok. Hamplová bude podle dostupných historických pramenů první ženou v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa v roce 1918.
včeraAktualizovánovčera v 16:09

Odbory veřejné sféry souhlasí s vládním návrhem na změnu platových tabulek

Odbory veřejné sféry podpořily vládní návrh na změnu platových tabulek. Po jejich přenastavení pak chtějí s kabinetem ještě vyjednávat o přidání pro příští rok. Po jednání předáků svazů veřejného sektoru to sdělili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a šéf svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Podle návrhu by žádný z tarifů neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. Spolu s nejnižším výdělkem by se pak částky pravidelně valorizovaly.
včera v 14:20

Světová ekonomika si s šokem kvůli Íránu poradila lépe, než se čekalo, míní šéfka MMF

Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo, sdělila v úterý novinářům výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů a zastaveným procesem dezinflace, tedy zpomalování růstu cen.
včera v 10:25

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.