Srbská rafinerie pod americkými sankcemi přerušuje provoz kvůli nedostatku ropy

Rafinerie v srbském Pančevu v úterý 2. prosince oznámila, že kvůli nedostatku surové ropy přerušuje provoz. Její provozovatel, společnost NIS většinově vlastněná ruskými subjekty, se ocitl pod americkými sankcemi uvalenými kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Firma o tom informovala v tiskovém sdělení.

„V Rafinerii ropy Pančevo začíná odstávka provozních zařízení z důvodu nedostatku surové ropy pro zpracování, který vznikl jako důsledek sankcí uvalených Ministerstvem financí USA na společnost NIS,“ uvedla v úterý večer společnost NIS. Dodala, že srbský trh bude nadále zásobovat ropnými produkty ze svých zásob.

Srbský prezident Aleksandar Vučić v úterý připustil, že se Spojenými státy se nepodařilo vyjednat výjimku z amerických sankcí vůči NIS. Srbská vláda podle něj přechodně umožní platby firmě NIS, čímž se ale vystavuje hrozbě sekundárních amerických sankcí.

V posledním listopadovém týdnu dal Vučić ruským společnostem Gazprom a Gazprom Něfť, které v NIS drží nadpoloviční podíl, lhůtu do 15. ledna 2026, aby našly kupce pro své podíly. Pokud kupce nenajdou, Srbsku podle něj zbývá možnost ruský podíl převzít a následně prodat třetí straně.

Moskva dříve možnost zestátnění ruského podílu v podniku odmítla. V polovině listopadu však srbská ministryně Dubravka Djedovičová Handanovičová uvedla, že ruská strana je připravena „přenechat kontrolu a vliv“ v podniku třetí straně.

Srbsko v roce 2008 prodalo 51 procent ve firmě NIS ruské firmě Gazprom za čtyři sta milionů eur (9,7 miliardy korun), což bylo podle kritiků hluboko pod skutečnou cenou této firmy. NIS je v Srbsku jediným podnikem na zpracování ropy, má kolem třinácti tisíc zaměstnanců. Od února 2025 vlastní ruská firma ovládaná Gazpromem v NIS 11,3 procenta, Gazprom Něfť pak 44,9 procenta. Podíl srbského státu činí méně než třicet procent. Kapacita rafinerie v Pančevu je 4,8 milionu tun ročně.

Spojené státy uvalily sankce na NIS v lednu 2025, v říjnu po několika výjimkách začaly sankce vůči společnosti uplatňovat. Kvůli hrozbě sekundárních amerických sankcí pak přestal firmě NIS dodávat ropu provozovatel chorvatské přepravní soustavy, společnost JANAF.

Dění kolem NIS a možného zestátnění ruského podílu vystavuje zkoušce Vučičovu zahraniční politiku, která usiluje o dobré vztahy s Moskvou a Západem zároveň. Srbsko s Ruskem spolupracuje v řadě oblastí a nepřipojilo se k protiruským sankcím, které Západ uvalil na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Současně Vučičovo Srbsko deklaruje cíl vstoupit do Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 55 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 6 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.