Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.

O příklonu k autoritářským lídrům podle vědkyně rozhoduje několik faktorů. Zmínila například věk, vzdělání, ale i autoritářská výchova. „Pak to jsou politické faktory, často je to odpojení se od současných politických stran, nechuť chodit k volbám, ale i představy o demokracii,“ uvedla Plecitá.

Jednotlivci extrémně nespokojení s demokracií se přiklánějí k silným vůdcům. Ani spokojenost s demokracií ale zároveň nevylučuje tendenci k tíhnutí k autoritářům.

Vědci se zaměřili na generaci takzvaných baby boomerů narozených v letech 1946 až 1964, generaci X z let 1965 až 1980, mileniály z let 1981 až 1996 a generaci Z z let 1997 až 2012 v evropských zemích. Zjišťovali jejich postoje k autoritě i důvody podpory autoritářských lídrů. Využili údaje z průzkumu ze tří desítek zemí a z projektu Infra4NextGen.

Preference silného lídra u nejstarší generace

Podle Plecité na aktuálních datech překvapuje preference silného lídra nad zákonem u nejstarší generace. Zmínila, že čím jsou lidé starší, tím víc jsou k autoritářství konformní. Snaží se čím dál méně proti autoritám vystupovat a opravovat je. „U nejmladších překvapuje to, že jim nejméně záleží na tom, zda žijí v demokratické zemi,“ uvedla Plecitá.

Experti důvody přístupu mladých k demokracii neznají a nevědí, zda jsou jim jedno poměry ve vlasti, nebo by jim nevadilo žít v cizině v autoritářském státě třeba kvůli kariéře. Podle socioložky je třeba další výzkum. „Stejně tak jako u otázky, jakým způsobem se budou ubírat stárnoucí společnosti, jak se tam bude proměňovat postoj k autoritě a zda v budoucnu budou autoritářští lídři, kteří si nedělají starosti s právním řádem země, tolerování více než před dvaceti, třiceti či čtyřiceti lety,“ podotkla vědkyně.

Pocit ohrožení

Dalším faktorem, který rozhoduje o příklonu k autoritářským režimům, je podle výzkumu určité sociální ohrožení. „To se často manifestuje velmi krajními politickými názory, například na klima, migraci, na přerozdělování ve společnosti. Na roli ženy a muže, na tato klíčová společenská témata,“ dodala.

Nahrávám video

Pocit odpovědnosti za změnu klimatu měli nejčastěji příslušníci generace X a mileniálové. Pro zajištění budoucích důchodů i za cenu snížení těch nynějších byli nejčastěji dvě nejmladší generace, nejméně boomeři. Ti se cítili nejvíc spjatí se svou zemí, s klesajícím věkem sepětí sláblo.

K autoritářským lídrům podle vědkyně tíhnou také lidé, „kteří mají pocit, že jsou ve společnosti diskriminováni, že žijí v nebezpečné lokalitě, že špatně vycházejí se svým příjmem,“ uvedla.

Staří i mladší vnímají diskriminaci

V příklonu k autoritářům hraje roli i pocit věkové diskriminace. „Věk je jedním z faktorů, který lidé uvádějí jako faktor diskriminace. (...) Nejvíce je tam lidí z poválečné generace,“ uvedla vědkyně. Dodala, že překvapením bylo, že v této skupině bylo také „hodně lidí z generace Z“. „Tyto dvě krajní generace nejčastěji reportují pocit diskriminace ve společnosti,“ zmínila.

V nejmladší generaci se to podle ní vysvětluje tak, že někde přetrvává přezíravý postoj k mládeži a „představa, že by se měla podřizovat, přičemž předchozí generace jim vybudovaly velmi dobrý základ, který by oni neměli narušovat“. „Samozřejmě hlavním faktorem je to, že zatímco nejstarší generace klesá po stratifikačním žebříčku a odchází do důchodu, tak ta nejmladší generace po stratifikačním žebříčku teprve stoupá a hledá si místo ve společnosti,“ nastínila.

„Naopak generace X a mileniálové se necítí tak diskriminováni, autoritářské vůdce příliš nevyhledávají,“ řekla expertka. Věkovou diskriminaci zmínila polovina dotázaných boomerů a třetina z generace Z, devět procent z generace X a osm procent mileniálů.

Poptávka po silných vůdcích na obou stranách politického spektra

Příklon k autoritářským vůdcům ovlivňuje velmi také to, zda se člověk narodil v demokracii, nebo v totalitním režimu. „Lidé, kteří se narodili ve společnostech, které nezažily nedemokratický režim, mají k autoritářským lídrům mnohem dále než například jejich rodiče, kteří prožili nějakou část dětství v autoritářském režimu. Vidíme, že tady existuje socializace, předávání určitých norem a určitého respektu k tomu, že ta autorita by mohla nějak člověku i uškodit v případě, že by se proti ní postavil,“ okomentovala Plecitá.

V Česku či Maďarsku souhlasí s výchovou k respektu k autoritě šest lidí z deseti, na Slovensku či v Chorvatsku sedm, ve Slovinsku a Bulharsku téměř osm. Výrazně nižší podíly jsou v severských státech, ale i v Řecku a na Ukrajině. Nejvyšší jsou naopak ve Francii či Belgii.

Výsledky výzkumu rovněž ukazují, že poptávka po silných vůdcích existuje na obou stranách politického spektra, mezi sociokulturními liberály a konzervativci. „Krajně levicoví liberálové mají sklon podřizovat se silným vůdcům, kteří zpochybňují ustálené normy, a krajně pravicoví konzervativci mají tendenci podporovat autoritářské vůdce, kteří chrání ustálený řád,“ píše se ve studii.

Lidé ale také přestávají být spjati s politickými stranami, očekávají dobrou správu veřejných věcí, ale zároveň se vznikem sociálních sítí musejí politici v sobě snoubit nejen charisma, ale i zdání kompetence. To jim pomáhá prosadit se u voličů.

„Hledají vůdce, kteří mají charisma, spíš než předsedy s ideovým a konzistentním programem. Politici se neprezentují ve starých médiích jako rozhlas a televize či na mítinku, ale na internetu. Stylizují se do role herce, nějaké figury. Sami si řídí, jak na ně bude pohlíženo. Vede to k tomu, že lidé preferují víc charismatické než zkušené osobnosti s programem,“ řekla socioložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 5 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 11 hhodinami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 23 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánovčera v 15:29‌‌

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
včera v 06:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.