Evropská komise: Tsipras má mandát k reformám, nelze ztrácet čas

Nová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase bude mít silný mandát k reformám, ke kterým se Atény zavázaly v rámci třetího záchranného programu. V reakci na výsledky nedělních předčasných voleb to uvedl mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Manévrovací prostor budoucí řecké vlády bude podle analytiků velmi omezen implementací reforem.

„Zbývá mnoho práce a nelze ztrácet čas,“ vyzval mluvčí k akceschopnosti. Připomněl, že právě pod Tsiprasovým vedením se Řecko k „ambicióznímu programu reforem zavázalo“. Věřitelské instituce by podle Schinase měly už tento podzim poprvé formálně zkontrolovat, zda Řecko své závazky skutečně plní.

Mluvčí také uvedl, že unijní exekutiva i šéf komise Jean-Claude Juncker jsou připraveni s realizací kroků řecké straně pomoci. Juncker už Tsiprasovi k vítězství blahopřál dopisem. „Řecko nyní potřebuje širokou podporu všech stran, institucionální stabilitu a včasnou implementaci reforem, aby se vrátila důvěra,“ napsal Tsiprasovi. Komise se také nechala slyšet, že ji velmi těší silné zastoupení proevropských stran v novém složení řeckého parlamentu.

Tsipras nemá velký manévrovací prostor

„Politika na příští tři roky je nalinkovaná novým záchranným balíčkem. Bude se muset spustit proces privatizace, dotáhnout daňová reforma, dohlédnout na implementaci penzijní reformy, provést reforma veřejného sektoru. Myslím si, že prostor pro nějaké odchylky je velmi malý,“ avizoval již před volbami hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

I podle místopředsedy Česko-řecké obchodní komory Amoutzase Stathise je Tsipras ve vztahu k mezinárodním věřitelům značně svázán. „Ale ne všechny kapitoly jsou uzavřené, například v zemědělství nebo v důchodovém systému určitý manévrovací prostor má. Hlavní je, aby udržel přízeň voličů a zjednal pořádek ve vnitřní politické i veřejné sféře,“ soudí Stahis s tím, že reformy na řeckou ekonomiku nedopadnou bezprostředně, ale až v delším časovém horizontu.

V parlamentu podle něj nebude mít Tsiprasova budoucí vláda větších problémů, snad s výjimkou privatizace, s níž mnozí voliči, a tudíž ani politici, ne vždy souhlasí. „Osmdesát procent občanů volilo strany, které podporují reformy,“ připomíná analytik.

Přitom právě s privatizací by mohlo mít Řecko potíže. „Problém je trochu v tom, že Evropa je vždycky hodně optimistická ohledně toho, kolik peněz bude Řecko schopné z toho zprivatizovaného majetku dostat. Představa je taková, že by měli prodejem majetku získat nějakých 50 miliard eur… Problém by podle mě mohl nastat ve chvíli, kdy zprivatizují všechen majetek a nebudou dosahovat oněch 50 miliard,“ uvedl analytik společnosti X-Trade Brokers Jaroslav Brychta. 

Kromě realizace dohodnutých reforem ale Tsiprase čekají i další úkoly. „Všichni upozorňujeme na nedostatek smlouvy s věřiteli: neobsahuje prorůstová opatření,“ zdůrazňuje Stathis.

V zemi je také stále kontrolován tok kapitálu a jsou omezeny bankovní výběry, což negativně dopadá na firmy. Podle Stathise je klíčové uvolnit bankovní systém. „To je ale v rukou Evropské centrální banky. Záleží na výsledku kontrol, ale i na směru prvních Tsiprasových kroků, nejen politických, ale hlavně reformních, které nezbytně musí učinit," uzavírá.

Burza zahájila mírným poklesem

Řecký akciový trh přivítal výsledek voleb mírným oslabením. Hlavní index aténské burzy v první hodině obchodování oslaboval o zhruba jedno procento a od počátku roku ztrácí téměř 20 procent. Trh táhly dolů hlavně akcie bank, jejichž index odepisoval 2,2 procenta.

„Trh do značné míry zahrnul už předtím do cen vítězství strany Syriza, takže se dnes zčásti vybíraly zisky z předešlého růstu; ceny jsou ale nadále pro investory atraktivní,“ řekl agentuře Reuters Kostis Morianos, který vede aténskou investiční firmu Asset Wise Capital Management.

Západoevropské burzy výsledek řeckých voleb neovlivnil - indexy vesměs rostly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 18 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 19 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 22 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...