Němečtí zákonodárci ve středu schválili poskytnutí třetího záchranného programu Aténám ve výši 86 miliard eur.;crop; Dali tak Řecku šanci na nový start. Prognózy řady ekonomů ovšem nejsou optimistické. Společnost Capital Economics odhaduje, že Řecko odejde z eurozóny příští rok. „Řecko je do určité míry potápějící se loď. I tu jde ale někdy zašpuntovat a udržet nad vodou. A do budoucna může plavat dál,“ myslí si ale hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Analytik: Řecko je potápějící loď – i tu jde ale udržet nad vodou
Analytik Brožka k Řecku: I potápějící loď jde zachránit (zdroj: ČT24)
O šanci na nový start pro Řeky hovořil před hlasováním německého parlamentu ministr financí Wolfgang Schäuble. Zákonodárci se nakonec vyslovili pro a země již obdržela prvních 13 miliard eur z nového záchranného programu.
Ekonomové ale varují, že takzvaný „grexit“ nemusí být odvrácen na dlouho. I přes negativní prognózy existuje naděje, myslí si ale analytik Brožka. „Je určitá šance, že ta loď pojede nějakou dobu dál. Je tu další prostor pro to, aby Řecko dostalo svou situaci do nějakých řešitelných mezí. Evropa dělá, co může, aby udržela Řecko v eurozóně, a vypadá to, že i sami Řekové si v ní přejí zůstat. I přes referendum, kde hlasovali ne, je země stále v eurozóně,“ konstatoval analytik.
Růst eurozóny ano, ale asi pomalý
Klíčové ale podle Brožky je, jak se bude dařit eurozóně. Podle průzkumu agentury Bloomberg přitom stále méně analytiků věří, že se situace v eurozóně rychle zlepší. V březnu bylo optimistických 83 procent z nich, teď jen 28. „Jsem realistou. Věřím, že se ekonomice eurozóny podaří i nadále růst. Neočekává se, že by měla urychlit růst, ale pomalým tempem by měla růst dál,“ míní analytik.
Opatrnost je ale namístě. Poslední údaje za druhé čtvrtletí ukázaly mírné zpomalení růstu tempa HDP, připomněl Brožka. „Tempo 0,3 procenta není tragické, ale není to ani na žádný jásot. Do toho nám přicházejí obavy o Čínu a zvyšování amerických úrokových sazeb,“ podotkl analytik.
Řecký dluh v roce 2015
Atény už podle AFP uhradily dnešní splátku Evropské centrální bance (ECB) ve výši zhruba 3,2 miliardy eur (86,5 miliardy korun). Využily k tomu peněz z třetího záchranného programu. „I proto se tak spěchalo se schvalováním v národních parlamentech, aby se Řekům podařilo splatit tuto poměrně významnou splátku,“ potvrdil Brožka.
Splácení dluhu? Je to hlavně otázka času, míní analytik
Objem záchranné pomoci je nyní téměř stejně velký jako řecký dluh. Podle Brožky je ale podstatné, že došlo k restrukturalizaci. „V tuto chvíli je průměrná doba splatnosti řeckého dluhu přes 16 let. Splátkový kalendář nevypadá až tak zle,“ domnívá se analytik. „Průměrná úroková sazba, kterou Atény platí ze svého dluhu, je velmi nízká – lehce nad dvě procenta,“ dodal ekonom s tím, že pokud dojde na potřebné reformy, míra zadlužení je podle něj i nadále řešitelná.
Řecký splátkový kalendář
Mezinárodní měnový fond mezitím volá po odpuštění části dluhu, to ale evropské země odmítají.