Vítězství Merkelové: Němečtí poslanci jasně schválili pomoc Řecku

Padlo klíčové rozhodnutí: německý Spolkový sněm velkou většinou schválil třetí záchranný balíček pro Řecko. Pro další evropskou pomoc zadlužené zemi se vyslovilo 454 z 585 přítomných poslanců. Souhlas s programem vyslovil i nizozemský parlament. Atény by v rámci záchranného balíčku měly během tří let získat až 86 miliard eur. Třetí balíček,  který minulý týden odsouhlasila euroskupina a nyní projednávají parlamenty některých zemí,  je pro Atény klíčový, protože už ve čtvrtek mají Řekové poslat další splátky Evropské centrální bance.

Komentátoři očekávali, že klíčové hlasování nakonec dopadne dobře pro Řecko. Hlavní otazníky se vznášely nad tím, kolik poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU bude proti. Silný odpor proti záchrannému balíčku ve straně kancléřky Angely Merkelové by totiž podle analytiků mohl oslabit pozici Německa v Evropské unii. 

I německý ministr financí Wolfgang Schäuble ještě před hlasováním doporučil poslancům, aby balíček schválili. Nový postoj řecké vlády k reformám podle něj dává naději, že balíček pomůže stabilizovat tamní ekonomiku. 

Závažnost situace si uvědomuje i šéf poslaneckého klubu CDU/CSU Volker Kauder. Už dříve proto varoval konzervativní poslance, že ty, kteří se vysloví proti pomoci Řecku, strana stáhne z vedení parlamentních výborů.

Většina poslanců tedy nakonec Schäubleho vyslyšela. Spolkový sněm záchranný balíček přijal i přes odpor značné části poslanců konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.

Poslanec Klaus-Peter Willsch se před hlasováním snažil přesvědčit co nejvíc svých kolegů, aby pomoc pro Řecko odmítli. „Když jsme dvakrát narazili hlavou do zdi, nemá smysl to zkoušet znovu a raději bychom se měli podívat, zda tu nejsou dveře. A těmi dveřmi je odchod Řecka z eurozóny,“ řekl. 

Levice: Balíček není pomoc lidem, ale bankám

Nakonec se proti záchrannému balíčku vyslovilo necelých 60 z 311 poslanců CDU/CSU. Proti vládnímu návrhu hlasovali také poslanci Levice, podle nichž balíček nepomáhá řeckému obyvatelstvu, ale pouze zachraňuje tamní banky.

Po zkušenostech z posledních měsíců a let samozřejmě není žádná záruka, že všechno bude fungovat. Pochyby jsou stále přípustné. Ale vzhledem k tomu, že řecký parlament už velkou část opatření schválil, by bylo nezodpovědné nevyužít šanci na nový začátek pro Řecko.
Wolfgang Schäuble
německý ministr financí

Pro záchranný balíček tak hlasovala většina poslanců CDU/CSU, stejně jako kluby vládní sociální demokracie (SPD) a opozičních Zelených. Jejich zástupci nicméně před hlasováním zdůrazňovali, že nesouhlasí s politikou Merkelové a Schäubleho vůči Řecku a že záchranný balíček podporují jen proto, že nevidí jiný způsob, jak udržet Atény v eurozóně. 

„Náš souhlas znamená 'ano' pro Evropu, není to 'ano' pro postup této vlády,“ řekl předseda poslaneckého klubu Zelených Anton Hofreiter. „Odmítnutí pomoci by znamenalo vystoupení Řecka z eurozóny, to je mnohem horší alternativa," dodal.

Jak to bude s MMF?

Kritici v rámci CDU především chtějí, aby se na záchranném balíčku podílel Mezinárodní měnový fond, ten je ale zatím stále k této otázce zdrženlivý. Šéfka fondu Christine Lagardová tlačí na částečné odpuštění dluhu, což ale CDU, kancléřka a německé ministerstvo financí odmítá. Naopak pro vládní sociální demokracii (SPD) není účast MMF až tak klíčová a avizovala svou podporu balíčku.

„Tento program má novou kvalitu. Není fixován jen na úspory v rozpočtu, ale sází i na přestavbu státu, ekonomiky a společnosti,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Thomas Oppermann. Důvodem schválení balíčku je podle něj i postoj Atén. „Poprvé od chvíle, kdy se levicová strana SYRIZA ujala vlády, máme dojem, že se o reformách jen nemluví, ale že je i vůle je prosadit,“ řekl Oppermann.

Podle redaktora časopisu Euro Blahoslava Hrušky zůstává zatím otevřená otázka, zda se podaří německé kancléřce Merkelové přesvědčit MMF, aby se na pomoci Řecku podílel. „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by to byl lehký krok, který by fond přijal bez tvrdších debat. Pozice Merkelové i na mezinárodní  scéně je ale poměrně velmi silná a nelze předpokládat, že  kdyby se vyjádřila tvrdě pro podporu Řecka, jako že to v součastné chvíli dělá, že by našla opravdu protivníka, který by ji chtěl v debatách převálcovat,“ říká Hruška.

I přes odpor části konzervativců bylo podle německých médií schválení balíčku téměř jisté. Koalice CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) má ve Spolkovém sněmu 504 z 631 mandátů. Poslanci SPD naposledy až na čtyři výjimky pomoc Řecku podpořili. 

Velký počet odmítavých hlasů od CDU/CSU by totiž znamenal problém pro Merkelovou, která pomoc pro Řecko prosazuje. Podle deníku Frankfurter Rundschau totiž může vytvořit dojem, že kancléřka nemá dostatečnou podporu ve vlastní straně. Tím by se ztížila vyjednávací pozice Německa v EU, pokud by bylo nutné podmínky pomoci pro Řecko upravit nebo poskytnout pomoc jinému evropskému státu.

Schäuble: Závažné důvody pro i proti pomoci

Merkelová se průběžně snažila své poslance přesvědčit argumentem, že jen CDU s Wolfgangem Schäublem v čele je garantem tvrdého přístupu k Řecku. Však právě hlavně kvůli němu řečtí novináři píší, že si Německo z Evropy vytvořilo čtvrtou říši, a opakovaně srovnávají kancléřku Merkelovou a ministra financí Schäubleho s nacisty. Byl to právě šéf státní kasy Schäuble, který ještě před několika měsíci přišel s názorem, že eurozóně bude lépe bez Řecka. Nyní svou rétoriku mění. Tamní vláda podle něj již změnila postoj k reformám, proto balíček může Aténám pomoct. 

Schäuble není v Aténách příliš oblíben
Zdroj: Alkis Konstantinidis/Reuters

„Rozhodnutí o další pomoci pro Řecko není jednoduché. Jsou závažné důvody pro její poskytnutí, stejně jako jsou závažné důvody proti,“ řekl Schäuble. Podle něj si však řecká vláda v posledních měsících uvědomila, že není možné udržet zemi v eurozóně a zároveň se vyhnout hospodářským reformám. „Protože došlo k této změně postoje, mohli jsme v euroskupině doporučit přijetí třetího balíčku,“ uvedl ministr.

  • Eurozóna se dohodla s Řeckem na třetím záchranném balíčku v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). 
  • Dohoda musí projít několika národními parlamenty v EU, mimo jiné i německým Spolkovým sněmem. 
  • Řecko část peněz potřebuje už tento týden, aby mohlo splatit půjčku Evropské centrální bance (ECB) ve výši 3,4 miliardy eur.

„Říká se, že dosáhl svým postojem už dost a že současně nesmí jít proti zájmům Německa, což by třeba byla izolace země v rámci EU. Sám Schäuble v německé televizi ZDF v pondělí přiznal, že o tomto svém rozhodnutí hodně přemýšlel a sám se sebou bojoval, ale že se mu zdá – s přihlédnutím ke všem okolnostem – jako nejlepší," říká Procházková.

Podle ministra financí jsou reformy jedinou cestou, jak se Řecko může hospodářsky postavit na vlastní nohy. Podobné programy podle něj prokázaly svou účinnost v případě Irska, Portugalska, Španělska i Kypru.

V Nizozemsku se spojilo Řecko s důvěrou vládě

Záchranný program pro zadlužené Řecko schválil také nizozemský parlament, a to navzdory tvrdému odporu opozice, která dokonce vyvolala neúspěšné hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Marka Rutteho.

Opoziční politici, především šéf Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, Ruttemu vyčítali mimo jiné porušení předvolebního slibu z roku 2012, že Nizozemci Řecku neposkytnou „už ani cent“. Souhlas nizozemských poslanců nebyl formálně nutný, o uskutečnění hlasování ale požádalo hned několik parlamentních frakcí.

Souhlas s balíčkem musí vyslovit ještě několik národních parlamentů zemí platících eurem, například portugalský a finský. Před Německem už v úterý záchranný balík pro Řecko schválily parlamenty ve Španělsku, Rakousku a Estonsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 2 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 11 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 22 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026
Načítání...