Nový záchranný program pro Řecko se po schválení v Aténách a Bruselu dostává do některých národních parlamentů eurozóny. Jako první ho na stůl dostali během úterka poslanci z Estonska a Španělska, a ti ho schválili, stejně tak jako stálá komise v Rakousku. Mnohem ostřejší debata se očekává u středečního projednávání v německém parlamentu. I tady ale odborníci očekávají, že poslanci na záchranný balíček nakonec kývnou.
Řecký balíček schválili poslanci Španělska a Estonska, souhlasili i Rakušané
- Část peněz ze záchranného programu budou Atény potřebovat už ve čtvrtek, kdy musí splatit další půjčku Evropské centrální bance - 3,4 miliardy eur.
V rámci třetího záchranného balíku by mělo Řecko během tří let získat až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). Souhlas s tím však musí vyslovit ještě několik národních parlamentů zemí platících eurem.
V Estonsku, kde má koaliční vláda Taaviho Roivase ve sněmovně většinu, hlasovalo pro třetí záchranný balík 50 poslanců, 37 bylo proti a šest zákonodárců se zdrželo. Mezi těmi, kdo hlasovali proti, byl podle estonských médií jeden vládní poslanec. Dalších pět koaličních poslanců bylo i mezi těmi zákonodárci, kteří se zdrželi hlasování.
Ve Španělsku, kde premiér Mariano Rajoy parlament o souhlas požádal už v červenci, a to přesto, že podle zákona se sněmovna k dohodě o Řecku vyjadřovat nemusela, hlasovalo pro finanční pomoc této zemi 297 poslanců. Proti bylo 20 a pět se zdrželo, informoval server Open Europe.
V Rakousku se podle agentury Reuters k záchrannému programu vyslovovala pouze osmnáctičlenná stálá komise pro Evropský stabilizační mechanismus (ESM), která pomoc Řecku schválila.
Komentátoři věnují však více pozornosti dalšímu evropskému parlamentu, kterému se dostane řecký balíček na stůl ve středu – tomu německému. Němci se totiž obávají, že se bude muset Řecku část dluhů odpustit. To odmítá jak tamní ministr financí Wolfgang Schäuble, tak kancléřka Angela Merkelová.
Co se týče prodloužení splatnosti a nastavení úrokových sazeb, máme stále manévrovací prostor, stejně jako jsme měli dříve.
„Angela Merkelová se upsala a spojila svojí kariéru s tím, že udrží Řecko v eurozóně – v tom smyslu je slabá. Silná je v tom, že Německo je nejsilnější mocnost Evropy a když by se německá vláda rozhodla odmítnout další financování a vydržování Řecka, tak ta věc nepojede," dodává politolog Petr Robejšek.
Ostatně neudržitelnost řeckého dluhu je důvod, proč se do záchranného balíčku nechce zapojit Mezinárodní měnový fond, i když eurozóna považuje jeho účast za nezbytnou.
GALERIE
Brusel to má za sebou. Teď řecký balíček putuje do Španělska a Estonska
Za Tsiprase se postavila opozice
Už před jednáním v Bruselu prošla dohoda s mezinárodními věřiteli také v samotných Aténách. Pro bylo 222 z 300 poslanců. Premiéra Alexise Tsiprase podržely zejména hlasy opozice, protože krajně levicové křídlo jeho vládní Syrizy je jasně proti. Skoro třetina poslanců strany se zdržela hlasování nebo hlasovala proti přijetí dohody.
Musíme nazývat věci pravými jmény – ta skutečná volba byla mezi eurem a drachmou. Je to něco, na čem německý ministr financí trvá a mluví o tom scénáři pořád dokola a dokola, pokud by ta dohoda neprošla.
Kvůli politické nestabilitě je možné, že se řečtí poslanci nakonec dostanou i k hlasování o důvěře vládě a v takovém případě se nemůže Tsipras na své spolustraníky z levého křídla spoléhat. Svými hlasy by totiž kabinet nepodpořily. Došlo by tak k pádu vlády a předčasným volbám.