Řecký parlament schválil dohodu o třetím balíčku pomoci

Mnohahodinová debata o další mezinárodní finanční pomoci Aténám dospěla ke konci: řecký parlament dohodu o třetím záchranném programu schválil, informují zahraniční agentury. Pro hlasovalo 222 poslanců, proti 64, dalších 11 se zdrželo a zbylí tři poslanci přítomni nebyli. Odpoledne budou o parlamentem schváleném balíčku  jednat v Bruselu ministři financí eurozóny. Podle mluvčí Evropské komise (EK) Anniky Breidthardtové je „pozitivní výsledek zcela reálný.“

Dohodu počítající s dalším nárůstem daní a omezením sociálních výdajů schválil ve čtvrtek finanční výbor parlamentu a média předpokládala několikahodinové jednání pléna končící nedlouho po půlnoci. Levicové křídlo vládní formace, které odmítá další úsporná opatření, se však postavilo proti přijetí a samotné debatě předcházelo dlouhé procedurální dohadování o tom, jak dlouho může debata trvat. Proti hlasoval mimo jiné i někdejší ministr financí Janis Varufakis. Premiér Alexis Tsipras však nakonec dohodu o nové pomoci, se kterou jsou spojena další úsporná opatření, s pomocí opozice prosadil. 

Tsipras chce podle nejmenovaného vládního představitele možná už na konci příštího týdne požádat parlament o důvěru. Pokud ji nezíská, může to znamenat předčasné volby. 

Premiér se v parlamentu opírá celkem o 162 hlasů, vedle poslanců Syrizy jsou to ještě zákonodárci z hnutí Nezávislí Řekové (ANEL). Možné hlasování o důvěře by se podle agentury Reuters mělo konat po 20. srpnu, což je termín, do kterého Řecko musí uhradit splátku Evropské centrální bance (ECB).

3 minuty
Řecký parlament schválil dohodu o třetím balíčku pomoci
Zdroj: ČT24

Přijetí dohody znamená, že Řecko se zřejmě vyhne další překlenovací půjčce od Evropské unie, než bude možné na základě přijaté dohody čerpat dlouhodobou finanční pomoc.

Parlament otevřel cestu k tomu, aby řecká vláda mohla jednat s věřiteli o třetím záchranném balíku ve výši zhruba 92 miliard eur.
Pavel Neset
ekonom, Vysoká škola obchodní

Tsipras, podporovaný částí opozice, se pokoušel dohodu maximálně urychlit, neboť ministr financí Euklidis Tsakalotos se odpoledne účastní bruselské schůzky ministrů financí eurozóny, kde se má jednat o výši a charakteru další pomoci. Pokud by Tsakalotos na jednání přijel bez schválené dohody, řešili by ministři zcela jistě zejména krátkodobé financování Řecka.

Dohodu ještě čekají národní parlamenty

Pokud dnes euroskupina, tedy ministři financí eurozóny, dají pomoci zelenou, bude nutný souhlas ještě několika národních parlamentů, například německého. „Povzbudilo nás jasné hlasování řeckého parlamentu z dnešního rána. Díky tomu a na základě ambiciózních dohod, které byly uzavřeny mezi institucemi a řeckými úřady, je dnes pozitivní výsledek zcela reálný,“ řekla Breidthardtová.

Schválení pomoci během pátku očekává i francouzský ministr financí Michel Sapin. „Dnes jsme zde kvůli tomu, abychom rozhodli,“ řekl po příjezdu do Bruselu. Dodal, že řecká vláda již splněním důležitých úkolů ukázala svou zodpovědnost. Sapin také řekl, že bude nevyhnutelné v říjnu jednat o reprofilaci řeckého dluhu, tedy o výrazném prodloužení termínů splatnosti. To navrhuje také Mezinárodní měnový fond, který se prozatím k pomoci připojit nechce, své rozhodnutí ale ještě hodlá přehodnotit.

Německý parlament by mohl dohodu posoudit v úterý, ve stejném termínu by záležitost projednávalo i Rakousko, kde stačí souhlas parlamentního podvýboru. Estonský parlament by mohl hlasovat zkraje týdne. Rozhodovat budou ještě také parlamenty v Lotyšsku, Portugalsku a ve Španělsku. Ve Španělsku není souhlas poslanců nutný, ale premiér Mariano Rajoy o něj požádal, ke stejnému kroku se rozhodla i lotyšská premiérka Laimdota Straujumaová.

Řecko dnes podpořil i nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který v prohlášení k nizozemskému parlamentu dosavadní postup Atén ocenil. A zároveň navrhl, aby věřitelé mohli finanční pomoc rychle zastavit, pokud by se při prověrkách v září nebo v říjnu ukázalo, že Atény neplní své reformní sliby.

Alexis Tsipras s Angelou Merkelovou
Zdroj: ČT24/REUTERS/Hannibal Hanschke/Files

Pokud ale nebude v Bruselu dohoda o třetím programu finanční pomoci rychle uzavřena, navrhuje podle zdrojů Reuters Evropská komise překlenovací úvěr 6,04 miliardy eur. Zhruba 4,4 miliardy by byly určeny ke splátce dluhů, zbytek by byl použit k tomu, aby unijní státy s národními měnami, tedy i Česká republika, nemusely za půjčku ručit. Reuters  uvedl, že Evropská komise již k poskytnutí překlenovacího úvěru učinila patřičná opatření.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zároveň vybídl evropské věřitele Řecka, aby přikročili k opatřením ke zmírnění dluhu této země. Až po nich prý rozhodne o své účasti v další pomoci Řecku. 

Německo chce do balíčku zapojit i MMF

Účast MMF na třetím záchranném programu pro předlužené Řecko považuje přitom Německo za klíčovou podmínku, zdůraznila mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová. A na úvod pátečního jednání euroskupiny řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble, že požaduje pokud možno závazný příslib Mezinárodního měnového fondu, že se bude podílet na záchranném balíčku pro Řecko. „To je pro nás podmínka,“ zdůraznil Schäuble.

Měnový fond považuje současné řešení předluženosti Řecka za nedostatečné. K tomu, aby se dluhové břemeno stalo pro Atény udržitelným, je podle něj třeba oddálit lhůty splatnosti, a to možná až o 30 let. MMF už dříve avizoval, že dává přednost odpisu části řeckého dluhu. Proti takovému řešení je ale Německo, které se naopak staví otevřeněji k možnosti prodloužit splatnost dluhů.

Odpustit nějaký dluh by bylo velmi nespravedlivé vůči Španělsku, Portugalsku, Irsku... Přesto je možné s tím dluhem zacházet takovým způsobem, že to nebude Řecko tížit... Nepůjde o to, něco odpouštět, ale něco zamést pod koberec.
Jaroslav Šonka
publicista a odborník na Německo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...