Řecký parlament schválil dohodu o třetím balíčku pomoci

Mnohahodinová debata o další mezinárodní finanční pomoci Aténám dospěla ke konci: řecký parlament dohodu o třetím záchranném programu schválil, informují zahraniční agentury. Pro hlasovalo 222 poslanců, proti 64, dalších 11 se zdrželo a zbylí tři poslanci přítomni nebyli. Odpoledne budou o parlamentem schváleném balíčku  jednat v Bruselu ministři financí eurozóny. Podle mluvčí Evropské komise (EK) Anniky Breidthardtové je „pozitivní výsledek zcela reálný.“

Dohodu počítající s dalším nárůstem daní a omezením sociálních výdajů schválil ve čtvrtek finanční výbor parlamentu a média předpokládala několikahodinové jednání pléna končící nedlouho po půlnoci. Levicové křídlo vládní formace, které odmítá další úsporná opatření, se však postavilo proti přijetí a samotné debatě předcházelo dlouhé procedurální dohadování o tom, jak dlouho může debata trvat. Proti hlasoval mimo jiné i někdejší ministr financí Janis Varufakis. Premiér Alexis Tsipras však nakonec dohodu o nové pomoci, se kterou jsou spojena další úsporná opatření, s pomocí opozice prosadil. 

Tsipras chce podle nejmenovaného vládního představitele možná už na konci příštího týdne požádat parlament o důvěru. Pokud ji nezíská, může to znamenat předčasné volby. 

Premiér se v parlamentu opírá celkem o 162 hlasů, vedle poslanců Syrizy jsou to ještě zákonodárci z hnutí Nezávislí Řekové (ANEL). Možné hlasování o důvěře by se podle agentury Reuters mělo konat po 20. srpnu, což je termín, do kterého Řecko musí uhradit splátku Evropské centrální bance (ECB).

Nahrávám video
Řecký parlament schválil dohodu o třetím balíčku pomoci
Zdroj: ČT24

Přijetí dohody znamená, že Řecko se zřejmě vyhne další překlenovací půjčce od Evropské unie, než bude možné na základě přijaté dohody čerpat dlouhodobou finanční pomoc.

Parlament otevřel cestu k tomu, aby řecká vláda mohla jednat s věřiteli o třetím záchranném balíku ve výši zhruba 92 miliard eur.
Pavel Neset
ekonom, Vysoká škola obchodní

Tsipras, podporovaný částí opozice, se pokoušel dohodu maximálně urychlit, neboť ministr financí Euklidis Tsakalotos se odpoledne účastní bruselské schůzky ministrů financí eurozóny, kde se má jednat o výši a charakteru další pomoci. Pokud by Tsakalotos na jednání přijel bez schválené dohody, řešili by ministři zcela jistě zejména krátkodobé financování Řecka.

Dohodu ještě čekají národní parlamenty

Pokud dnes euroskupina, tedy ministři financí eurozóny, dají pomoci zelenou, bude nutný souhlas ještě několika národních parlamentů, například německého. „Povzbudilo nás jasné hlasování řeckého parlamentu z dnešního rána. Díky tomu a na základě ambiciózních dohod, které byly uzavřeny mezi institucemi a řeckými úřady, je dnes pozitivní výsledek zcela reálný,“ řekla Breidthardtová.

Schválení pomoci během pátku očekává i francouzský ministr financí Michel Sapin. „Dnes jsme zde kvůli tomu, abychom rozhodli,“ řekl po příjezdu do Bruselu. Dodal, že řecká vláda již splněním důležitých úkolů ukázala svou zodpovědnost. Sapin také řekl, že bude nevyhnutelné v říjnu jednat o reprofilaci řeckého dluhu, tedy o výrazném prodloužení termínů splatnosti. To navrhuje také Mezinárodní měnový fond, který se prozatím k pomoci připojit nechce, své rozhodnutí ale ještě hodlá přehodnotit.

Německý parlament by mohl dohodu posoudit v úterý, ve stejném termínu by záležitost projednávalo i Rakousko, kde stačí souhlas parlamentního podvýboru. Estonský parlament by mohl hlasovat zkraje týdne. Rozhodovat budou ještě také parlamenty v Lotyšsku, Portugalsku a ve Španělsku. Ve Španělsku není souhlas poslanců nutný, ale premiér Mariano Rajoy o něj požádal, ke stejnému kroku se rozhodla i lotyšská premiérka Laimdota Straujumaová.

Řecko dnes podpořil i nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který v prohlášení k nizozemskému parlamentu dosavadní postup Atén ocenil. A zároveň navrhl, aby věřitelé mohli finanční pomoc rychle zastavit, pokud by se při prověrkách v září nebo v říjnu ukázalo, že Atény neplní své reformní sliby.

Alexis Tsipras s Angelou Merkelovou
Zdroj: ČT24/REUTERS/Hannibal Hanschke/Files

Pokud ale nebude v Bruselu dohoda o třetím programu finanční pomoci rychle uzavřena, navrhuje podle zdrojů Reuters Evropská komise překlenovací úvěr 6,04 miliardy eur. Zhruba 4,4 miliardy by byly určeny ke splátce dluhů, zbytek by byl použit k tomu, aby unijní státy s národními měnami, tedy i Česká republika, nemusely za půjčku ručit. Reuters  uvedl, že Evropská komise již k poskytnutí překlenovacího úvěru učinila patřičná opatření.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zároveň vybídl evropské věřitele Řecka, aby přikročili k opatřením ke zmírnění dluhu této země. Až po nich prý rozhodne o své účasti v další pomoci Řecku. 

Německo chce do balíčku zapojit i MMF

Účast MMF na třetím záchranném programu pro předlužené Řecko považuje přitom Německo za klíčovou podmínku, zdůraznila mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová. A na úvod pátečního jednání euroskupiny řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble, že požaduje pokud možno závazný příslib Mezinárodního měnového fondu, že se bude podílet na záchranném balíčku pro Řecko. „To je pro nás podmínka,“ zdůraznil Schäuble.

Měnový fond považuje současné řešení předluženosti Řecka za nedostatečné. K tomu, aby se dluhové břemeno stalo pro Atény udržitelným, je podle něj třeba oddálit lhůty splatnosti, a to možná až o 30 let. MMF už dříve avizoval, že dává přednost odpisu části řeckého dluhu. Proti takovému řešení je ale Německo, které se naopak staví otevřeněji k možnosti prodloužit splatnost dluhů.

Odpustit nějaký dluh by bylo velmi nespravedlivé vůči Španělsku, Portugalsku, Irsku... Přesto je možné s tím dluhem zacházet takovým způsobem, že to nebude Řecko tížit... Nepůjde o to, něco odpouštět, ale něco zamést pod koberec.
Jaroslav Šonka
publicista a odborník na Německo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
03:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 13 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 13 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 18 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

EU chce podpořit domácí produkci oceli, sníží dovoz a zvýší clo nad kvóty

Evropská unie v pondělí dosáhla předběžné dohody s cílem o zhruba polovinu snížit dovoz oceli a zavést padesátiprocentní clo na nadměrný dovoz. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters s tím, že EU tak chce ochránit vlastní ocelářský průmysl před nadprodukcí ve třetích zemích.
včera v 08:48
Načítání...