Řecko zaskočilo analytiky. Nečekaně se vrátilo k růstu

Oproti prvnímu čtvrtletí poskočilo řecké HDP v období mezi dubnem a červnem o 0,8 procent, oznámil tamní statistický úřad. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpokládali ve druhém čtvrtletí pokles o 0,8 procent. V prvním kvartálu HDP podle zpřesněných údajů stagnoval, namísto původně ohlášeného poklesu o 0,2 procenta.

Meziroční tempo hospodářského růstu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,4 procenta z 0,5 procenta v prvních třech měsících roku. V létě ale tamní ekonomiku velmi citelně zasáhly spory mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli, jejichž důsledkem bylo mimo jiné omezení pohybu kapitálu v Řecku.

Evropská komise v červenci odhadla, že hrubý domácí produkt Řecka v letošním roce klesne o dvě až čtyři procenta. Ještě v květnu přitom očekávala růst o 0,5 procenta a před půl rokem dokonce počítala se zvýšením HDP až o 2,9 procenta. V loňském roce řecká ekonomika stoupla o 0,7 procenta.

Optimistická čísla přišla také z řeckého ministerstva financí. Přebytek takzvaného primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na správu dluhu, v prvních sedmi měsících tohoto roku dosáhl 3,53 miliardy eur (95 miliard Kč). Vláda počítala s přebytkem jen 2,98 miliardy eur. Za tímto příznivým vývojem stál podle agentury Reuters především prudký pokles veřejných výdajů, které byly o 4,4 miliardy eur nižší, než vláda předpokládala. Daňové příjmy však za vládním cílem zaostaly o 4,1 miliardy eur.

obrázek
Zdroj: ČT24

Poslanci o záchranném balíku

Dnes mají řečtí poslanci projednat třetí záchranný balík finanční pomoci. K hlasování o jeho přijetí dojde zřejmě až po půlnoci. Mezinárodní věřitelé pak mají Aténám poslat zhruba 85 miliard eur. Ještě před tím ale musí země zavést další úsporná opatření.

Už během července Řecko přijalo reformy daňového systému, státní správy a soudnictví. Nyní bude klíčové přijetí nových zákonů o nesplácených úvěrech. „Těch nesplacených úvěrů je kolem 90 miliard eur. V některých bankách to dělá víc než padesát procent veškerých úvěrů,“ uvedl hlavní ekonom Era Jan Bureš.

Základní scénář programu počítá v letošním roce s poklesem řecké ekonomiky o 2,1 až 2,3 procenta.

Šéfka parlamentu Zoi Konstantopulosová přesunula jednání finančního výboru sněmovny ze středy na dnešek, proto se celý proces protahuje. Při hlasování celého parlamentu se řada poslanců z vládní levicové strany SYRIZA pravděpodobně vysloví proti přijetí záchranného balíku. Nicméně jeho schválení je téměř jisté, protože nejdůležitější opoziční strany už daly najevo, že mu dají zelenou.

Nahrávám video

Německo: Dohoda se ještě musí doladit

Německé ministerstvo financí dalo jasně najevo, že se mu současná podoba programu zdá nedostatečná. Podle deníků Bild a Welt je pro Berlín nadále otevřená otázka podílu Mezinárodního měnového fondu na nové pomoci Aténám, udržitelnosti dluhu a privatizace v Řecku.

Německý týdeník Die Zeit napsal, že vláda v Berlíně testuje, zda by Evropská unie byla ochotná přistoupit na poskytnutí záruk za případné budoucí půjčky Mezinárodního měnového fondu Řecku. Kabinet kancléřky Angely Merkelové prý chce nabídkou záruk vtáhnout MMF do účasti v třetím záchranném programu, zároveň ale hodlá tlačit na to, aby se fond vzdal požadavku na rozsáhlý odpis řeckého dluhu.

MMF se sice vyjednávání o třetím záchranném balíku pro Řecko účastní, zatím se ale do něj nechce zapojit. Z fondu zaznívají hlasy, že nové úvěry z jeho strany mohou přijít teprve poté, co Atény uzavřou s evropskými vládami dohodu o pomoci, která zajistí, že země bude schopna splácet své dluhy. Pokud se ale MMF do záchranného programu nezapojí, může další poskytnutí finanční pomoci narazit v Německu, kde tamní parlament na účasti fondu trvá.

Pro eurozónu je příliš velkým politickým i ekonomický rizikem, aby do toho dalšího balíku šla sama bez Mezinárodního měnového fondu. Fond do té pomoci nemůže z titulu svých pravidel jít proto, že Řecko má podle všech analýz neudržitelný dluh. Takže Německo a další země eurozóny budou muset nejdříve část toho dluhu odpustit.
Jana Matesová
Ekonomka a bývalá dlouholetá pracovnice Světové banky

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
před 11 hhodinami

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
před 13 hhodinami

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
včera v 08:00

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
10. 8. 2026

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
10. 8. 2026

„Jednání vázne.“ Odbory vyzývají vládu ke schůzce o zvýšení platů

Odbory požadují pro příští rok navýšení platů ve veřejné sféře výrazně nad dvě procenta. Méně by podle nich nepokrylo ani očekávanou inflaci. Vládu pak kritizují za to, že s nimi o odměňování zaměstnanců státu doteď nezačala jednat. V týdnu odboráři poslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) otevřený dopis s výzvou, aby co nejdřív určil termín schůzky. Ministryně financí i šéf resortu práce vzkazují, že s debatou počítají. Kdy přesně, ale neřekli.
9. 8. 2026

VideoTlačítko pro snadné vrácení zboží míří na e-shopy. Byť má zpoždění

Internetoví prodejci přidávají na weby tlačítko pro snadnější odstoupení od smlouvy, aby vrácení zboží bylo stejně rychlé jako jeho zakoupení. I pro ty zdejší už to mělo být povinností, Česko ale nestihlo včas přijmout evropskou směrnici. Zákon tak zřejmě bude platit od ledna. Tlačítko pro vrácení objednaného zboží musí být jasně viditelné a být v základním funkčním nastavením e-shopu. Tato povinnost platí pro všechny internetové obchody. Objem on-line nákupů roste rok co rok. Dnes na internetu nakupuje více než osmdesát procent populace. Takový počet Česko řadí na samotnou špičku Evropské unie, on-line nákupy tu tvoří asi patnáct procent maloobchodu.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.