Řecko sjednalo se zástupci mezinárodních věřitelů dohodu o novém záchranném programu na expertní úrovni a nyní musí ještě vyjednat politickou dohodu. Potvrdila to mluvčí Evropské komise Annika Breidhardtová. Řecko zároveň v noci na dnešek dosáhlo dohody s věřiteli o rozpočtových cílech země do roku 2018, oznámila s odkazem na informované vládní zdroje řecká agentura ANA. Letos má Řecko hospodařit s primárním deficitem, v dalších třech letech pak s primárním přebytkem.
Podle dřívějších informací se Atény s věřiteli dohodly, že úkolem Řecka bude v letošním roce vykázat vyrovnaný primární rozpočet či přebytek jedno procento HDP – bez zahrnutí nákladů na správu dluhu. Tento cíl je prý založen na předpokladu, že řecká ekonomika letos klesne o 2,1 až 2,3 procenta. Dohoda ale nakonec podle ANA připouští čtvrtprocentní schodek. V příštím roce má Řecko dosáhnout půlprocentního primárního přebytku, v roce 2017 má být přebytek 1,75 procenta a v roce 2018 pak 3,5 procenta.
Vyjednání rozpočtových pravidel je důležitou součástí smlouvy o novém záchranném programu v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč), o němž řecká vláda už víc než dva týdny jedná. Do 20. srpna totiž musejí Atény splatit zhruba 3,5 miliardy eur (95 miliard Kč) Evropské centrální bance (ECB).
Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos dnes ráno po zhruba 20 hodinách vyjednávání se zástupci evropských institucí a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Aténách pak řekl, že dohoda je v zásadě hotová a s věřiteli se probírají už jen „dvě nebo tři drobné otázky“. O něco později pak mluvčí Evropské komise Annika Breidhardtová potvrdila, že dohodu na expertní úrovni již Řecko se zástupci mezinárodních věřitelů sjednalo a nyní musí ještě vyjednat politickou dohodu. A dodala, že ještě dnes bude předseda komise Jean-Claude Juncker mluvit s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Také by se měla uskutečnit telefonní konference náměstků ministrů financí EU.
Podle agentury Reuters nejmenovaný činitel řeckého ministerstva financí uvedl, že by nyní Řecko mohlo v rámci nové dohody od věřitelů dostat zmíněných téměř 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč), nicméně věřitelé zatím toto číslo nepotvrdili. Řecké banky podle něj dostanou také na rekapitalizaci "ihned" deset miliard eur.
Jak uvedla spolupracovnice České televize v Aténách Sophia Karakeva, obě strany dosáhly dohody po vzájemných ústupcích v hlavních překážkách. „Především u úvěrů, fungování privatizačního fondu, správě půjček krachujících bank a liberalizaci trhu s energií,“ řekla. Nyní je to na řeckém parlamentu, kdy pokud vše proběhne podle plánu, sněmovna by text dohody měla schválit pravděpodobně ve středu či čtvrtek.
Třecí plochy: Úvěry a objem pomoci
Třecí plochou na cestě k dohodě zůstává množství nesplácených úvěrů v řeckém bankovním sektoru. Podle vládního zdroje, který cituje agentura Reuters, chtějí Atény vytvořit takzvanou špatnou banku, jež by měla úvěry na starosti. Věřitelé ale prý chtějí tyto úvěry svázat a prodat těm investičním fondům, které investují do rizikových aktiv. Obě strany se podle činitelů musejí ještě dohodnout na vytvoření státního investičního fondu, který by měl získat 50 miliard eur z prodeje státního majetku.
Řecký parlament by měl o novém záchranném balíku hlasovat ve čtvrtek. Premiér Alexis Tsipras požádal jeho předsedu, aby se v ten den sešel parlament.
Problémem je zřejmě i celková velikost záchranného programu. Měnový fond se podle diplomatických zdrojů listu Handelsblatt domnívá, že zahraniční věřitelé budou muset zvýšit objem prostředků v plánovaném programu na 90 miliard eur. Zvýšení je podle něj nutné právě kvůli hospodářské recesi v Řecku.
Řečtí představitelé již dříve uvedli, že schválení dohody o záchranném programu ministry financí eurozóny očekávají do tohoto pátku. Do 18. srpna by měl podle nich dohodu schválit řecký parlament.
