Řecká krize

Volby do Evropského parlamentu spustily v Řecku bouři. Alexis Tsipras vyvodil z porážky důsledky a vyhlásil předčasné volby. Levicový premiér se vyhnul korupčním aférám a dokázal vyvést zemi z nejhlubší krize v moderní historii, univerzální popularitu si tím však nezajistil, zejména kvůli kritizované dohodě s Makedonií. V eurovolbách místo Syrizy triumfovali nacionalisté.

Angela Merkelová je stálicí evropské politiky. Posledních 13 let stojí v čele nejlidnatější země a největší ekonomiky Evropské unie. Konsenzuální politička vsadila na klidné vyjednávání a hledání kompromisů, při čemž dokázala změnit i vlastní postoje, aby dosáhla politické shody. Zasadila se o prohlubování evropské integrace a setrvání Řecka v eurozóně. Její vláda rozhodla o konci jaderné energie a o legalizaci homosexuálních sňatků. Nejvýrazněji rezonovalo její rozhodnutí přijmout stovky tisíc lidí z Blízkého východu, s jejichž putováním si předtím nedokázali poradit na Balkáně a v Maďarsku.

Řecko má dobrý důvod věřit, že po formálním opuštění záchranného programu má před sebou lepší časy. Prohlásil to řecký premiér Alexis Tispras. Řecko oficiálně opustilo poslední ze tří záchranných programů v pondělí.

Řecko v pondělí oficiálně opustí poslední ze tří záchranných programů, které před osmi lety zabránily kolapsu jeho ekonomiky. Teď už se bude financovat samo na mezinárodních dluhopisových trzích jako ostatní státy. Obrat k lepšímu nastal vloni, pomohl i větší zájem turistů. Přesto mají Atény dluh ve výši 180 procent HDP, největší v eurozóně.

Míra nezaměstnanosti v Řecku se v květnu snížila na 19,5 procenta a poprvé za sedm let se dostala pod 20 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil řecký statistický úřad Elstat. V dubnu nezaměstnanost po revizi dat činila 20 procent.

Řecká vláda od března dál zmírní omezení pohybu kapitálu, které zavedla v létě 2015, v době kdy byla ohrožena budoucnost Řecka v eurozóně. Mimo jiné se zvyšuje měsíční limit pro výběr hotovosti z bankovního účtu na 2300 eur (58 400 korun) z dosavadních 1800 eur. Řekové si také mohou poprvé od léta 2015 otevřít nový bankovní účet bez omezení.

Řecký premiér Alexis Tsipras prohlásil, že ekonomika je z nejhoršího venku a pro Řeky nastávají lepší časy. Oficiální údaje vypovídají o tom, že tamní ekonomika opravdu vstává z mrtvých. Jenže obyčejní lidé naříkají pod tíhou vysokých daní a s razantně sníženými platy a penzemi netrpělivě čekají, až ty lepší časy poznají na vlastní kůži.

Více než 427 tisíc Řeků kvůli finanční krizi opustilo od roku 2008 zemi s cílem zajistit si lepší život v zahraničí. Odcházejí především mladí a vzdělaní. Vyplývá to podle listu Kathimerini ze studie řecké centrální banky.

V souvislosti s celodenní generální stávkou v Řecku vyšly do ulic Atén desetitisíce lidí. Protestují proti chystané reformě v oblasti sociálního zabezpečení. Řecká policie se už střetla s mladými demonstranty, kteří házeli zápalné lahve a kameny. Policisté použili slzný plyn. Zemědělci se měli do stávky zapojit traktory a zablokovat silnice.

Řecko nevyhoví „nerozumným a nespravedlivým požadavkům“ svých věřitelů v otázce důchodů. Řekl to řecký premiér Alexis Tsipras, který však zároveň připustil, že důchodový systém je na pokraji zhroucení a musí se reformovat.

Vláda premiéra Alexise Tsiprase získala v řeckém parlamentu důvěru. Kabinet podpořili všichni poslanci vládní koalice. Proti se vyslovilo 144 ze 300 zákonodárců, jeden na hlasování chyběl. Cílem nové vlády bude podle Tsiprase oddlužení země a řešení uprchlické krize.

Řekové už podruhé v jediném roce rozhodují v předčasných parlamentních volbách. Předvolební průzkumy mírně favorizovaly levicovou Syrizu před konzervativní, středopravicovou Novou demokracií. Ať ale dopadnou volby jakkoliv, žádná výrazná změna zemi zřejmě nečeká. Atény musí i nadále pokračovat v politice finančních škrtů, ke kterým se zavázaly v dohodě s věřiteli.

Ať už se v neděli dostane v Řecku k moci opět levicová Syriza, nebo konzervativní Nová demokracie, je jasné, že na prorůstová opatření prostor moc nebude. „Pro věřitele jsou důležitější čísla než osudy lidí,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT24 analytik a místopředseda Česko-řecké obchodní komory Stathis Amoutzas s tím, že v Evropě nyní převažují neokonzervativní postoje. Syriza by tak neměla šanci.

V Řecku v pátek složila přísahu prozatímní vláda nové řecké premiérky Vasiliki Thanosové. Nejdůležitější křesla v úřednickém kabinetu obsadili experti. Přechodná vláda povede zemi do té doby, než bude ve volbách plánovaných na příští měsíc zvolen nový kabinet. Hlasování by se mělo konat 20. září, oznámila v pátek státní televize ERT.

Do Řecka by letos mohlo zavítat až 25 milionů lidí. Navzdory uprchlické a finanční krizi čeká zřejmě tamní cestovní ruch rekordní rok. Počet zahraničních turistů v zemi se za prvního půl roku zvýšil o pětinu na víc než 7,5 milionu. Do Řecka zamířili hlavně Američané, Němci a Britové, kteří nahradili výrazný výpadek ruských turistů.

Vůdce řecké opoziční Nové demokracie Evangelos Meimarakis dostal od prezidenta Prokopise Pavlopulose mandát pro sestavení nové vlády. Ta stávající padla poté, co premiér Alexis Tsipras podal demisi. Podle agentur opozice moc šancí na sestavení nového kabinetu nemá, pravděpodobnější variantou jsou mimořádné parlamentní volby.

Řecký ministerský předseda Alexis Tsipras večer oznámil, že jeho vláda podává demisi, a uvolní tak cestu k předčasným volbám - v zadluženém Řecku letos již druhým. Konat by se měly přesně za měsíc, tedy 20. září, termín ale stanoví prezident. Tsipras má díky své popularitě naději na opětovné vítězství a na udržení premiérského křesla.

Mnohahodinová debata o další mezinárodní finanční pomoci Aténám dospěla ke konci: řecký parlament dohodu o třetím záchranném programu schválil, informují zahraniční agentury. Pro hlasovalo 222 poslanců, proti 64, dalších 11 se zdrželo a zbylí tři poslanci přítomni nebyli. Odpoledne budou o parlamentem schváleném balíčku  jednat v Bruselu ministři financí eurozóny. Podle mluvčí Evropské komise (EK) Anniky Breidthardtové je „pozitivní výsledek zcela reálný.“

Řecko sjednalo se zástupci mezinárodních věřitelů dohodu o novém záchranném programu na expertní úrovni a nyní musí ještě vyjednat politickou dohodu. Potvrdila to mluvčí Evropské komise Annika Breidhardtová. Řecko zároveň v noci na dnešek dosáhlo dohody s věřiteli o rozpočtových cílech země do roku 2018, oznámila s odkazem na informované vládní zdroje řecká agentura ANA. Letos má Řecko hospodařit s primárním deficitem, v dalších třech letech pak s primárním přebytkem.

Finsko se nechce připojit ke třetímu záchrannému programu pro Řecko. Během kongresu euroskeptické Strany Finů to oznámil její předseda a ministr zahraničí Timo Soini. Je přesvědčen, že nový záchranný program pozici Řecka nezmění. V dlouhodobém výhledu finský ministr očekává, že Řecko nakonec vystoupí z eurozóny. Podle politologa univerzity v Turku ale nemusí být Soiniho prohlášení stanoviskem vlády, ale spíše tahem ve vnitrostranickém boji.

Řinčení zbraněmi. Tak by se daly popsat výroky evropských politiků o nedělním řeckém referendu. Premiér zadlužené země Alexis Tsipras slaví vítězství a slibuje dohodu s eurozónou do 48 hodin. Ministři financí euroskupiny naopak krátce po vyhlášení výsledků vzkázali, že v případě Řecka není o čem jednat. Pravdou ale je, že referendum žádný zásadní zvrat nepřineslo. Jen potvrdilo to, co už Evropa beztak léta tuší: Řekové nejsou reformám nakloněni, jinou cestu z krize ale nemají. Pokud by ji měli, hlasovali by o ní a ne o tom, co je nad míru jasné.