Řecký parlament schválil dohodu o třetím balíčku pomoci

Mnohahodinová debata o další mezinárodní finanční pomoci Aténám dospěla ke konci: řecký parlament dohodu o třetím záchranném programu schválil, informují zahraniční agentury. Pro hlasovalo 222 poslanců, proti 64, dalších 11 se zdrželo a zbylí tři poslanci přítomni nebyli. Odpoledne budou o parlamentem schváleném balíčku  jednat v Bruselu ministři financí eurozóny. Podle mluvčí Evropské komise (EK) Anniky Breidthardtové je „pozitivní výsledek zcela reálný.“

Dohodu počítající s dalším nárůstem daní a omezením sociálních výdajů schválil ve čtvrtek finanční výbor parlamentu a média předpokládala několikahodinové jednání pléna končící nedlouho po půlnoci. Levicové křídlo vládní formace, které odmítá další úsporná opatření, se však postavilo proti přijetí a samotné debatě předcházelo dlouhé procedurální dohadování o tom, jak dlouho může debata trvat. Proti hlasoval mimo jiné i někdejší ministr financí Janis Varufakis. Premiér Alexis Tsipras však nakonec dohodu o nové pomoci, se kterou jsou spojena další úsporná opatření, s pomocí opozice prosadil. 

Tsipras chce podle nejmenovaného vládního představitele možná už na konci příštího týdne požádat parlament o důvěru. Pokud ji nezíská, může to znamenat předčasné volby. 

Premiér se v parlamentu opírá celkem o 162 hlasů, vedle poslanců Syrizy jsou to ještě zákonodárci z hnutí Nezávislí Řekové (ANEL). Možné hlasování o důvěře by se podle agentury Reuters mělo konat po 20. srpnu, což je termín, do kterého Řecko musí uhradit splátku Evropské centrální bance (ECB).

Nahrávám video
Řecký parlament schválil dohodu o třetím balíčku pomoci
Zdroj: ČT24

Přijetí dohody znamená, že Řecko se zřejmě vyhne další překlenovací půjčce od Evropské unie, než bude možné na základě přijaté dohody čerpat dlouhodobou finanční pomoc.

Parlament otevřel cestu k tomu, aby řecká vláda mohla jednat s věřiteli o třetím záchranném balíku ve výši zhruba 92 miliard eur.
Pavel Neset
ekonom, Vysoká škola obchodní

Tsipras, podporovaný částí opozice, se pokoušel dohodu maximálně urychlit, neboť ministr financí Euklidis Tsakalotos se odpoledne účastní bruselské schůzky ministrů financí eurozóny, kde se má jednat o výši a charakteru další pomoci. Pokud by Tsakalotos na jednání přijel bez schválené dohody, řešili by ministři zcela jistě zejména krátkodobé financování Řecka.

Dohodu ještě čekají národní parlamenty

Pokud dnes euroskupina, tedy ministři financí eurozóny, dají pomoci zelenou, bude nutný souhlas ještě několika národních parlamentů, například německého. „Povzbudilo nás jasné hlasování řeckého parlamentu z dnešního rána. Díky tomu a na základě ambiciózních dohod, které byly uzavřeny mezi institucemi a řeckými úřady, je dnes pozitivní výsledek zcela reálný,“ řekla Breidthardtová.

Schválení pomoci během pátku očekává i francouzský ministr financí Michel Sapin. „Dnes jsme zde kvůli tomu, abychom rozhodli,“ řekl po příjezdu do Bruselu. Dodal, že řecká vláda již splněním důležitých úkolů ukázala svou zodpovědnost. Sapin také řekl, že bude nevyhnutelné v říjnu jednat o reprofilaci řeckého dluhu, tedy o výrazném prodloužení termínů splatnosti. To navrhuje také Mezinárodní měnový fond, který se prozatím k pomoci připojit nechce, své rozhodnutí ale ještě hodlá přehodnotit.

Německý parlament by mohl dohodu posoudit v úterý, ve stejném termínu by záležitost projednávalo i Rakousko, kde stačí souhlas parlamentního podvýboru. Estonský parlament by mohl hlasovat zkraje týdne. Rozhodovat budou ještě také parlamenty v Lotyšsku, Portugalsku a ve Španělsku. Ve Španělsku není souhlas poslanců nutný, ale premiér Mariano Rajoy o něj požádal, ke stejnému kroku se rozhodla i lotyšská premiérka Laimdota Straujumaová.

Řecko dnes podpořil i nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který v prohlášení k nizozemskému parlamentu dosavadní postup Atén ocenil. A zároveň navrhl, aby věřitelé mohli finanční pomoc rychle zastavit, pokud by se při prověrkách v září nebo v říjnu ukázalo, že Atény neplní své reformní sliby.

Alexis Tsipras s Angelou Merkelovou
Zdroj: ČT24/REUTERS/Hannibal Hanschke/Files

Pokud ale nebude v Bruselu dohoda o třetím programu finanční pomoci rychle uzavřena, navrhuje podle zdrojů Reuters Evropská komise překlenovací úvěr 6,04 miliardy eur. Zhruba 4,4 miliardy by byly určeny ke splátce dluhů, zbytek by byl použit k tomu, aby unijní státy s národními měnami, tedy i Česká republika, nemusely za půjčku ručit. Reuters  uvedl, že Evropská komise již k poskytnutí překlenovacího úvěru učinila patřičná opatření.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zároveň vybídl evropské věřitele Řecka, aby přikročili k opatřením ke zmírnění dluhu této země. Až po nich prý rozhodne o své účasti v další pomoci Řecku. 

Německo chce do balíčku zapojit i MMF

Účast MMF na třetím záchranném programu pro předlužené Řecko považuje přitom Německo za klíčovou podmínku, zdůraznila mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová. A na úvod pátečního jednání euroskupiny řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble, že požaduje pokud možno závazný příslib Mezinárodního měnového fondu, že se bude podílet na záchranném balíčku pro Řecko. „To je pro nás podmínka,“ zdůraznil Schäuble.

Měnový fond považuje současné řešení předluženosti Řecka za nedostatečné. K tomu, aby se dluhové břemeno stalo pro Atény udržitelným, je podle něj třeba oddálit lhůty splatnosti, a to možná až o 30 let. MMF už dříve avizoval, že dává přednost odpisu části řeckého dluhu. Proti takovému řešení je ale Německo, které se naopak staví otevřeněji k možnosti prodloužit splatnost dluhů.

Odpustit nějaký dluh by bylo velmi nespravedlivé vůči Španělsku, Portugalsku, Irsku... Přesto je možné s tím dluhem zacházet takovým způsobem, že to nebude Řecko tížit... Nepůjde o to, něco odpouštět, ale něco zamést pod koberec.
Jaroslav Šonka
publicista a odborník na Německo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 9 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 22 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...