Mnohahodinová debata o další mezinárodní finanční pomoci Aténám dospěla ke konci: řecký parlament dohodu o třetím záchranném programu schválil, informují zahraniční agentury. Pro hlasovalo 222 poslanců, proti 64, dalších 11 se zdrželo a zbylí tři poslanci přítomni nebyli. Odpoledne budou o parlamentem schváleném balíčku jednat v Bruselu ministři financí eurozóny. Podle mluvčí Evropské komise (EK) Anniky Breidthardtové je „pozitivní výsledek zcela reálný.“
Řecký parlament schválil dohodu o třetím balíčku pomoci
Dohodu počítající s dalším nárůstem daní a omezením sociálních výdajů schválil ve čtvrtek finanční výbor parlamentu a média předpokládala několikahodinové jednání pléna končící nedlouho po půlnoci. Levicové křídlo vládní formace, které odmítá další úsporná opatření, se však postavilo proti přijetí a samotné debatě předcházelo dlouhé procedurální dohadování o tom, jak dlouho může debata trvat. Proti hlasoval mimo jiné i někdejší ministr financí Janis Varufakis. Premiér Alexis Tsipras však nakonec dohodu o nové pomoci, se kterou jsou spojena další úsporná opatření, s pomocí opozice prosadil.
Tsipras chce podle nejmenovaného vládního představitele možná už na konci příštího týdne požádat parlament o důvěru. Pokud ji nezíská, může to znamenat předčasné volby.
Premiér se v parlamentu opírá celkem o 162 hlasů, vedle poslanců Syrizy jsou to ještě zákonodárci z hnutí Nezávislí Řekové (ANEL). Možné hlasování o důvěře by se podle agentury Reuters mělo konat po 20. srpnu, což je termín, do kterého Řecko musí uhradit splátku Evropské centrální bance (ECB).
Přijetí dohody znamená, že Řecko se zřejmě vyhne další překlenovací půjčce od Evropské unie, než bude možné na základě přijaté dohody čerpat dlouhodobou finanční pomoc.
Tsipras, podporovaný částí opozice, se pokoušel dohodu maximálně urychlit, neboť ministr financí Euklidis Tsakalotos se odpoledne účastní bruselské schůzky ministrů financí eurozóny, kde se má jednat o výši a charakteru další pomoci. Pokud by Tsakalotos na jednání přijel bez schválené dohody, řešili by ministři zcela jistě zejména krátkodobé financování Řecka.
Dohodu ještě čekají národní parlamenty
Pokud dnes euroskupina, tedy ministři financí eurozóny, dají pomoci zelenou, bude nutný souhlas ještě několika národních parlamentů, například německého. „Povzbudilo nás jasné hlasování řeckého parlamentu z dnešního rána. Díky tomu a na základě ambiciózních dohod, které byly uzavřeny mezi institucemi a řeckými úřady, je dnes pozitivní výsledek zcela reálný,“ řekla Breidthardtová.
Schválení pomoci během pátku očekává i francouzský ministr financí Michel Sapin. „Dnes jsme zde kvůli tomu, abychom rozhodli,“ řekl po příjezdu do Bruselu. Dodal, že řecká vláda již splněním důležitých úkolů ukázala svou zodpovědnost. Sapin také řekl, že bude nevyhnutelné v říjnu jednat o reprofilaci řeckého dluhu, tedy o výrazném prodloužení termínů splatnosti. To navrhuje také Mezinárodní měnový fond, který se prozatím k pomoci připojit nechce, své rozhodnutí ale ještě hodlá přehodnotit.
Německý parlament by mohl dohodu posoudit v úterý, ve stejném termínu by záležitost projednávalo i Rakousko, kde stačí souhlas parlamentního podvýboru. Estonský parlament by mohl hlasovat zkraje týdne. Rozhodovat budou ještě také parlamenty v Lotyšsku, Portugalsku a ve Španělsku. Ve Španělsku není souhlas poslanců nutný, ale premiér Mariano Rajoy o něj požádal, ke stejnému kroku se rozhodla i lotyšská premiérka Laimdota Straujumaová.
Řecko dnes podpořil i nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který v prohlášení k nizozemskému parlamentu dosavadní postup Atén ocenil. A zároveň navrhl, aby věřitelé mohli finanční pomoc rychle zastavit, pokud by se při prověrkách v září nebo v říjnu ukázalo, že Atény neplní své reformní sliby.
Pokud ale nebude v Bruselu dohoda o třetím programu finanční pomoci rychle uzavřena, navrhuje podle zdrojů Reuters Evropská komise překlenovací úvěr 6,04 miliardy eur. Zhruba 4,4 miliardy by byly určeny ke splátce dluhů, zbytek by byl použit k tomu, aby unijní státy s národními měnami, tedy i Česká republika, nemusely za půjčku ručit. Reuters uvedl, že Evropská komise již k poskytnutí překlenovacího úvěru učinila patřičná opatření.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zároveň vybídl evropské věřitele Řecka, aby přikročili k opatřením ke zmírnění dluhu této země. Až po nich prý rozhodne o své účasti v další pomoci Řecku.
Německo chce do balíčku zapojit i MMF
Účast MMF na třetím záchranném programu pro předlužené Řecko považuje přitom Německo za klíčovou podmínku, zdůraznila mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová. A na úvod pátečního jednání euroskupiny řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble, že požaduje pokud možno závazný příslib Mezinárodního měnového fondu, že se bude podílet na záchranném balíčku pro Řecko. „To je pro nás podmínka,“ zdůraznil Schäuble.
Měnový fond považuje současné řešení předluženosti Řecka za nedostatečné. K tomu, aby se dluhové břemeno stalo pro Atény udržitelným, je podle něj třeba oddálit lhůty splatnosti, a to možná až o 30 let. MMF už dříve avizoval, že dává přednost odpisu části řeckého dluhu. Proti takovému řešení je ale Německo, které se naopak staví otevřeněji k možnosti prodloužit splatnost dluhů.