Řecký parlament schválil dohodu o třetím balíčku pomoci

Mnohahodinová debata o další mezinárodní finanční pomoci Aténám dospěla ke konci: řecký parlament dohodu o třetím záchranném programu schválil, informují zahraniční agentury. Pro hlasovalo 222 poslanců, proti 64, dalších 11 se zdrželo a zbylí tři poslanci přítomni nebyli. Odpoledne budou o parlamentem schváleném balíčku  jednat v Bruselu ministři financí eurozóny. Podle mluvčí Evropské komise (EK) Anniky Breidthardtové je „pozitivní výsledek zcela reálný.“

Dohodu počítající s dalším nárůstem daní a omezením sociálních výdajů schválil ve čtvrtek finanční výbor parlamentu a média předpokládala několikahodinové jednání pléna končící nedlouho po půlnoci. Levicové křídlo vládní formace, které odmítá další úsporná opatření, se však postavilo proti přijetí a samotné debatě předcházelo dlouhé procedurální dohadování o tom, jak dlouho může debata trvat. Proti hlasoval mimo jiné i někdejší ministr financí Janis Varufakis. Premiér Alexis Tsipras však nakonec dohodu o nové pomoci, se kterou jsou spojena další úsporná opatření, s pomocí opozice prosadil. 

Tsipras chce podle nejmenovaného vládního představitele možná už na konci příštího týdne požádat parlament o důvěru. Pokud ji nezíská, může to znamenat předčasné volby. 

Premiér se v parlamentu opírá celkem o 162 hlasů, vedle poslanců Syrizy jsou to ještě zákonodárci z hnutí Nezávislí Řekové (ANEL). Možné hlasování o důvěře by se podle agentury Reuters mělo konat po 20. srpnu, což je termín, do kterého Řecko musí uhradit splátku Evropské centrální bance (ECB).

Nahrávám video

Přijetí dohody znamená, že Řecko se zřejmě vyhne další překlenovací půjčce od Evropské unie, než bude možné na základě přijaté dohody čerpat dlouhodobou finanční pomoc.

Parlament otevřel cestu k tomu, aby řecká vláda mohla jednat s věřiteli o třetím záchranném balíku ve výši zhruba 92 miliard eur.
Pavel Neset
ekonom, Vysoká škola obchodní

Tsipras, podporovaný částí opozice, se pokoušel dohodu maximálně urychlit, neboť ministr financí Euklidis Tsakalotos se odpoledne účastní bruselské schůzky ministrů financí eurozóny, kde se má jednat o výši a charakteru další pomoci. Pokud by Tsakalotos na jednání přijel bez schválené dohody, řešili by ministři zcela jistě zejména krátkodobé financování Řecka.

Dohodu ještě čekají národní parlamenty

Pokud dnes euroskupina, tedy ministři financí eurozóny, dají pomoci zelenou, bude nutný souhlas ještě několika národních parlamentů, například německého. „Povzbudilo nás jasné hlasování řeckého parlamentu z dnešního rána. Díky tomu a na základě ambiciózních dohod, které byly uzavřeny mezi institucemi a řeckými úřady, je dnes pozitivní výsledek zcela reálný,“ řekla Breidthardtová.

Schválení pomoci během pátku očekává i francouzský ministr financí Michel Sapin. „Dnes jsme zde kvůli tomu, abychom rozhodli,“ řekl po příjezdu do Bruselu. Dodal, že řecká vláda již splněním důležitých úkolů ukázala svou zodpovědnost. Sapin také řekl, že bude nevyhnutelné v říjnu jednat o reprofilaci řeckého dluhu, tedy o výrazném prodloužení termínů splatnosti. To navrhuje také Mezinárodní měnový fond, který se prozatím k pomoci připojit nechce, své rozhodnutí ale ještě hodlá přehodnotit.

Německý parlament by mohl dohodu posoudit v úterý, ve stejném termínu by záležitost projednávalo i Rakousko, kde stačí souhlas parlamentního podvýboru. Estonský parlament by mohl hlasovat zkraje týdne. Rozhodovat budou ještě také parlamenty v Lotyšsku, Portugalsku a ve Španělsku. Ve Španělsku není souhlas poslanců nutný, ale premiér Mariano Rajoy o něj požádal, ke stejnému kroku se rozhodla i lotyšská premiérka Laimdota Straujumaová.

Řecko dnes podpořil i nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který v prohlášení k nizozemskému parlamentu dosavadní postup Atén ocenil. A zároveň navrhl, aby věřitelé mohli finanční pomoc rychle zastavit, pokud by se při prověrkách v září nebo v říjnu ukázalo, že Atény neplní své reformní sliby.

Alexis Tsipras s Angelou Merkelovou
Zdroj: ČT24/REUTERS/Hannibal Hanschke/Files

Pokud ale nebude v Bruselu dohoda o třetím programu finanční pomoci rychle uzavřena, navrhuje podle zdrojů Reuters Evropská komise překlenovací úvěr 6,04 miliardy eur. Zhruba 4,4 miliardy by byly určeny ke splátce dluhů, zbytek by byl použit k tomu, aby unijní státy s národními měnami, tedy i Česká republika, nemusely za půjčku ručit. Reuters  uvedl, že Evropská komise již k poskytnutí překlenovacího úvěru učinila patřičná opatření.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zároveň vybídl evropské věřitele Řecka, aby přikročili k opatřením ke zmírnění dluhu této země. Až po nich prý rozhodne o své účasti v další pomoci Řecku. 

Německo chce do balíčku zapojit i MMF

Účast MMF na třetím záchranném programu pro předlužené Řecko považuje přitom Německo za klíčovou podmínku, zdůraznila mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová. A na úvod pátečního jednání euroskupiny řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble, že požaduje pokud možno závazný příslib Mezinárodního měnového fondu, že se bude podílet na záchranném balíčku pro Řecko. „To je pro nás podmínka,“ zdůraznil Schäuble.

Měnový fond považuje současné řešení předluženosti Řecka za nedostatečné. K tomu, aby se dluhové břemeno stalo pro Atény udržitelným, je podle něj třeba oddálit lhůty splatnosti, a to možná až o 30 let. MMF už dříve avizoval, že dává přednost odpisu části řeckého dluhu. Proti takovému řešení je ale Německo, které se naopak staví otevřeněji k možnosti prodloužit splatnost dluhů.

Odpustit nějaký dluh by bylo velmi nespravedlivé vůči Španělsku, Portugalsku, Irsku... Přesto je možné s tím dluhem zacházet takovým způsobem, že to nebude Řecko tížit... Nepůjde o to, něco odpouštět, ale něco zamést pod koberec.
Jaroslav Šonka
publicista a odborník na Německo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 5 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 5 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 10 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.