Řecko na rozcestí

Řecko má dobrý důvod věřit, že po formálním opuštění záchranného programu má před sebou lepší časy. Prohlásil to řecký premiér Alexis Tispras. Řecko oficiálně opustilo poslední ze tří záchranných programů v pondělí.

V Řecku složila přísahu nová vláda, která vznikla po nedělních předčasných volbách. Povede ji znovu Alexis Tsipras a své posty si udrželo mnoho ministrů. Státní kasu by měl například znovu vést ministr Euklidis Tsakalotos. Kabinet by měl plnit podmínky záchranného programu, Atény totiž potřebují zahraniční finanční pomoc k odvrácení bankrotu.

Stejně jako na začátku roku zvítězila v předčasných řeckých parlamentních volbách levicová Syriza s velkým náskokem před soupeři – přestože svoje sliby z ledna její lídr Alexis Tsipras nedodržel. Se ziskem necelých 36 procent hlasů bude mít Syriza v třísetčlenném parlamentu 145 křesel, zatímco opoziční Nová demokracie s 28 procenty jen 75. Evropa výsledek voleb vesměs uvítala, komentáře tisku konstatují, že Tsipras dostal druhou šanci, nebude to ale mít lehké. Nejspíš jej už v pondělí jmenuje prezident premiérem, vláda by mohla složit přísahu v úterý.

Předčasné volby v Řecku vyhrála Koalice radikální levice (Syriza). Po měsíci úřednické vlády se tedy do funkce premiéra vrátí Alexis Tsipras, který již dojednal koalici. Na výsledek voleb s napětím čekaly evropské státy, které čekají, jak se nová vláda postaví k řeckým závazkům. Jako první reagoval na výsledek francouzský prezident, který hovořil o „významném úspěchu“ pro Řecko i Evropu.

Koalice radikální levice (Syriza) vyhrála předčasné volby v Řecku. Její předseda Alexis Tsipras již dohodl obnovení koalice se stranou Nezávislí Řekové a zhruba po měsíci úřednického intermezza opět směřuje do premiérského křesla.

Řecký prezident Prokopis Pavlopulos jmenoval předsedkyni nejvyššího soudu Vasiliki Thanosovou vedením přechodné vlády.  Do pátku má sestavit šestnáctičlenný kabinet, který dovede zemi k předčasným volbám. Ty by se měly konat 20. nebo 27. září.

Mnohahodinová debata o další mezinárodní finanční pomoci Aténám dospěla ke konci: řecký parlament dohodu o třetím záchranném programu schválil, informují zahraniční agentury. Pro hlasovalo 222 poslanců, proti 64, dalších 11 se zdrželo a zbylí tři poslanci přítomni nebyli. Odpoledne budou o parlamentem schváleném balíčku  jednat v Bruselu ministři financí eurozóny. Podle mluvčí Evropské komise (EK) Anniky Breidthardtové je „pozitivní výsledek zcela reálný.“

Jednání Atén s věřiteli o novém záchranném programu pro Řecko vstoupila do cílové rovinky, dokument popisující základy programu je již „téměř hotov“. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na zdroje z řecké vlády. Podle řecké televize by měly být rozhovory dokončeny nejpozději v úterý ráno.

Řeckého zemědělce Mimise Tsakanikase doposud trápily hlavně výpadky elektřiny a divoká prasata. Poté, co si dluhová krize vynutila omezení výběrů peněz z bankovních účtů, však řeší zejména to, jak se vypořádat s nedostatkem hotovosti. Začal proto s výměnným obchodem, píše agentura Reuters. Finanční úřady již tento fenomén prý sledují a zároveň po celé zemi zahájily kontroly. Jednání Řeků s mezinárodními věřiteli o finančním balíčku sice pokračují, nicméně sílí také obavy jak z rozkolu ve vládní straně Syriza, tak z přístupu Mezinárodního měnového fondu. Ten nyní naznačuje, že pomoc Řecku nemusí uvolnit hned.

Atény - Bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis podle řeckých médií uvažoval během svého mandátu o vytvoření souběžného platebního systému v Řecku. Pokyn k tomu prý dostal od nynějšího řeckého premiéra Alexise Tsiprase již loni v prosinci, tedy měsíc před parlamentními volbami v Řecku, které Tsiprase vynesly k moci, napsal konzervativní řecký list Kathimerini. Varufakis, který Tsiprasovu vládu tento měsíc opustil, tyto zprávy nepopřel. Tvrdí ale, že Řecko z eurozóny dostat pryč nechtěl a že některá média věc překroutila.

Atény – Řečtí poslanci se dnes pustili do druhého kola schvalování reforem, které jsou podmínkou pro získání v pořadí už třetího balíčku finanční pomoci. Hlasovat začnou ve 23:00. Minulý týden poslanci odhlasovali daňové změny, dnes debatují o modernizaci státní správy, včetně urychlení soudních řízení, a o unijní směrnici, která má posílit ochranu bank. Citlivější reformy upravující penzijní systém a daňové tarify pro zemědělce přijdou na řadu zřejmě až v srpnu.

Londýn/Atény – Řecký parlament schválil první balík reforem, země získala překlenovací půjčku přes 7 miliard eur a jednání o třetím záchranném programu můžou začít. Evropští politici mluví o obnovené důvěře v řecké partnery. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg ale varují předtím, že řecká krize rozhodně není u konce a že odchod Atén z eurozóny se může už za rok dostat opět na pořad dne.

Berlín – Dluh Řecka zůstane takový jaký je, nic se seškrtávat nebude, zopakovala německá kancléřka Angela Merkelová. Na druhou stranu ale dala najevo, že je ochotná jednat o snížení úrokových sazeb či prodloužení splatnosti, pokud bude Řecko plnit podmínky nového záchranného programu. Její ministr financí Wolfgang Schäuble nicméně stále vidí jako jediné řešení řecké krize, vystoupení Atén z eurozóny – a souhlasí s ním skoro polovina Němců.

Berlín – Názor německého ministra financí Wolfganga Schäubleho na řešení řecké dluhové krize je jasný – Atény by měly na nějaký čas vystoupit z eurozóny, protože dosáhnout umazání dluhu a zároveň zůstat v měnové unii není možné. Jeho slova vyvolala kritiku v Bruselu a nesouhlasí s ním ani kancléřka Angela Merkelová. V rozhovoru pro Der Spiegel pak Schäuble prohlásil, že je v krajním případě připraven, kvůli neshodám ohledně řešení řecké krize, podat demisi.

Atény – Řecká vláda potvrdila odhady šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové a ve vydaném dekretu oznámila, že v pondělí se znovu otevřou všechny banky v zemi. Ty byly v důsledku dluhové krize uzavřeny od 29. června. Cestu k jejich otevření ve čtvrtek uvolnila Evropská centrální banka (ECB) zvýšením objemu nouzového financování. Výběr peněz ale zůstane omezený.

Paříž - Mezinárodní měnový fond (MMF) je připraven podílet se na pomoci Řecku, pokud bude tento program „kompletní“. Tedy pokud zemi opět postaví na nohy, učiní její dluh udržitelným a umožní, aby Řecko opět mohlo získávat peníze na finančních trzích. V rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí Europe 1 to řekla šéfka MMF Christine Lagardeová.

Na politicky a ekonomicky nestabilní Řecko se podle investičního bankéře Petra Kováče z C Corporate Finance dnes dívají pouze hodně otužilí investoři. „Na druhou stranu asi brzy dostaneme nějakou informaci, jak je Řecko atraktivní, protože má vzniknout fond, do kterého má řecká vláda vložit až 55 miliard hodnotného majetku, který se bude snažit prodat,“ říká bankéř. Privatizace státního majetku je součástí reforem, které schválil řecký parlament, a otevřel tak Aténám cestu k dalším evropským penězům. Země tak směřuje k třetímu balíčku finanční pomoci ve výši 86 miliard eur. Celý rozhovor s Petrem Kováčem o privatizaci v Řecku:

Řecký parlamentem svým ANO potřebným reformám otevřel zemi cestu k dalším evropským penězům. Ministři financí eurozóny totiž už dali na vědomí, že v principu s poskytnutím tříleté finanční pomoci souhlasí. Než dohoda vznikne, potřebuje Řecko překlenovací půjčku. I na její podobě se ministři eurozóny údajně dohodli. Peníze půjdou ze staršího unijního záchranného fondu EFSM, za který ručí všechny země EU, tedy i Česká republika. Česko a další nespokojené země ale podle všeho o své peníze nepříjdou. Evropská centrální banka (ECB) mezitím ohlásila, že zvýšila objem nouzového financování řeckých bank.

Praha – I kdyby Řecko nesplatilo půjčku z Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), nehrozí České republice vůbec žádné riziko. Případné ztráty totiž pokryjí výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou (ECB), informovalo české ministerstvo financí.

Atény – Řečtí poslanci zasedli do lavic s jedním jasným cílem – zahájit debatu o nových úsporných opatřeních, o nichž by měli ještě dnes v noci také hlasovat. Atény totiž mohou zažádat o novu finanční pomoc od eurozóny, pouze pokud přijmou reformy, které zvyšují daně, rozšiřují daň za luxus, zvyšují odvody pro podnikatele a omezují předčasné důchody. Úvěr, který by mohl dosáhnout objemu až 86 miliard eur, má předluženou zemi zachránit před bankrotem a zajistit její setrvání v eurozóně.

Komu se líbí jezdit na dovolenou do Řecka, zřejmě se bude muset připravit na to, že si na tamní dovolenou připlatí. Škrty, které požadují věřitelé po Aténách, se týkají i řeckých ostrovů. Ty mají přijít o daňové úlevy. A to se velmi pravděpodobně promítne do cen zájezdů. Pokud změny řecký parlament odsouhlasí, začnou každopádně platit až po letošní turistické sezoně.

Washington – Škody, které řecká ekonomika a banky utrpěly od doby, co vláda kvůli masovému výběru vkladů zavřela banky a zavedla omezení na pohyb kapitálu, zřejmě povedou k nutnosti výraznějšího zmírnění dluhové zátěže země. Alespoň takový je závěr důvěrné studie Mezinárodního měnového fondu (MMF), kterou má k dispozici agentura Reuters. Fond, podobně jako o víkendu Evropská komise, doporučil výrazně prodloužit období, po které Řecko nebude eurozóně splácet dluhy.

Prezident Miloš Zeman je stále přesvědčený, že by Česko mělo vstoupit do eurozóny. V takovém případě by mu ale hrozilo, že by muselo platit řecké dluhy, což Zeman odmítá. Podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka proto považuje za nejlepší řešení odchod Řecka z euroskupiny.

Dohoda zemí eurozóny o další pomoci Řecku mu mimo jiné ukládá nutnost výrazně rozšířit privatizaci státního majetku. Podle ekonoma Jana Švejnara jde o jeden z bodů dohody, které ukazují na směřování k ekonomickému růstu země. A to i u opatření, která se jeví na první pohled hodně bolestivě. O možnostech a důsledcích uzavřené dohody hovořil v Interview ČT24.