Atény - Bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis podle řeckých médií uvažoval během svého mandátu o vytvoření souběžného platebního systému v Řecku. Pokyn k tomu prý dostal od nynějšího řeckého premiéra Alexise Tsiprase již loni v prosinci, tedy měsíc před parlamentními volbami v Řecku, které Tsiprase vynesly k moci, napsal konzervativní řecký list Kathimerini. Varufakis, který Tsiprasovu vládu tento měsíc opustil, tyto zprávy nepopřel. Tvrdí ale, že Řecko z eurozóny dostat pryč nechtěl a že některá média věc překroutila.
Varufakis pro Tsiprase chystal přechod z eura na drachmu. Prý by stačila jedna noc
Varufakis chystal tajně přechod na drachmu (zdroj: ČT24)
O tom, že dostal svolení k plánům na vznik souběžného platebního systému, Varufakis informoval během telekonference s investory. Hovor se prý konal 16. července, tedy zhruba týden poté, co se Varufakis vzdal funkce ministra financí, napsal v neděli list Kathimerini. Varufakis měl podle něj naplánovat platební systém, který by mohl fungovat v eurech, v případě nutnosti by ale „přes noc“ mohl najet na drachmy.
Varufakis údajně plán připravoval s malým týmem lidí. Mimo jiné prý najal svého kamaráda z dětství, nynějšího počítačového experta působícího na americké Kolumbijské univerzitě, aby se naboural do počítačových systémů řecké daňové služby a získal data potřebná ke vzniku souběžného systému. Systémy tohoto řeckého úřadu prý tehdy ovládali mezinárodní věřitelé Řecka, tedy Mezinárodní měnový fond a Evropská unie. „Vytvořilo by to paralelní bankovní systém v době, kdy by banky byly uzavřené následkem agresivní činnosti Evropské centrální banky (ECB),“ uvedl Varufakis podle přepisů telekonference, které Kathimerini zveřejnil na webu. Konečný souhlas k dalšímu postupu ale prý Varufakis od Tsiprase nedostal.
Zprávy o údajném záložním plánu vyvolaly rozpaky ve vládní levicové straně Syriza, jejíž je Varufakis nadále poslancem. „O Varufakisově plánu se nikdy nedebatovalo,“ sdělil podle agentury AFP řeckým médiím náměstek řeckého ministra financí Dimitris Mardas. Opoziční středopravá strana Nová demokracie, sociálnědemokratická strana Pasok a centristická Potami vyzvaly vládu, aby zprávy médií prověřila.
Vrátí se Řecko k drachmě?
Varufakis listu Daily Telegraph řekl, že uveřejněné výroky jsou pravdivé. Některá média prý ale věc překroutila tak, aby to vypadalo, že Varufakis návrat k drachmě plánoval od začátku. „Souvislosti toho všeho jsou takové, že mě chtějí vykreslit jako nebezpečného ministra financí a viní mě z vlastizrady,“ uvedl mimo jiné exministr.
Jednání se naplno rozjedou nejspíše ve středu
Týmy mezinárodních věřitelských institucí mezitím dnes konečně začaly vyjednávat v Aténách o konkrétní podobě třetího záchranného balíku pro zadlužené Řecko, potvrdila mluvčí Evropské komise Mina Andreevová. „Práce začaly. Instituce hovoří s řeckými úřady,“ řekla. O víkendu se totiž v řeckých i evropských médiích opakovaně objevovaly informace o odkladech a problémech před počátkem rozhovorů, které původně měly začít už v pátek. Podle Andreevové by jednání o programu pomoci měla nyní pokračovat rychlým tempem.
Mluvčí řecké vlády Olga Gerovasiliová ale dnes podle agentury AP uvedla, že rozhovory, které nyní startují na technické úrovni, začnou naplno až později v tomto týdnu. Také Andreevová v Bruselu potvrdila, že šéfové vyjednávacích misí dorazí do Atén nejdříve ve středu.
Řecký premiér Tsipras chce zároveň nyní svolat stranický sjezd, aby se pokusil překonat rozpory vzniklé v posledních týdnech uvnitř svého levicového hnutí Syriza. Během jednání s věřiteli se podle Tsiprase objevily uvnitř strany rozpory „strategické povahy“. Je prý proto třeba svolat v souladu se stranickými stanovami sjezd, na němž by se rozhodlo o dalším směřování Syrizy. Tsipras zároveň vyzval, aby strana zůstala jednotná. Sjezd by se podle něj měl konat „co nejdříve“. Přesné datum ale zatím známo není.
Zástupci krajně levicového křídla uvnitř strany SYRIZA už dvakrát nepodpořili v parlamentu reformy, jejichž přijetí si věřitelé stanovili jako podmínku pro zahájení jednání o třetím záchranném programu pro Řecko ve výši až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Opatření prošla zákonodárným sborem jen díky hlasům opozice.